Tým

Tým

Tým, který vidí pod povrch


Energetiku ve Skupině ČEZ udržují v chodu stovky profesí – od operátorů přes dispečery až po elektromontéry. Méně viditelnou, ale důležitou roli v bezpečnosti a spolehlivosti přitom hraje i tým psychologů. Ti posuzují, zda jsou lidé po osobnostní stránce na výkon své náročné práce připraveni. Se čtyřmi z nich jsme si povídali o tom, co jejich práce obnáší, jaký má reálný dopad a jaké mýty ji často provázejí.

Text: Karolina Krafková Foto: Markéta Šedivá

Jedním z hlavních důvodů, proč ve Skupině ČEZ pracujeme s psychodiagnostikou, je legislativa. Pro některé pozice v jaderných elektrárnách (například operátory nebo fyziky) totiž platí povinnost pravidelně ověřovat jejich osobnostní způsobilost, abychom měli jistotu, že jsou lidé po osobnostní stránce na náročnou práci připraveni.

Ve Skupině ČEZ ale jdeme ještě o krok dál. Psychodiagnostiku využíváme i u celé řady dalších profesí – nejen v jaderných elektrárnách, ale také v ČEZ Distribuci nebo v klasických elektrárnách. Psychologové posuzují, zda konkrétní člověk nepředstavuje riziko pro bezpečný provoz, například u dispečerů, strojníků nebo elektromontérů pracujících pod napětím. Všechny tyto role totiž spojuje jedno: i drobná chyba může mít vážné dopady na bezpečnost i chod provozu.

Dbejte na spánek a choďte do přírody,“ říká Veronika.

Jitka Hanáčková, Veronika Píšková, Tomáš Gerych a Štěpán Mašek jsou psychologové útvaru korporátní rozvoj a diagnostika. Jitku a Veroniku potkáte v Praze, Tomáše v Dukovanech a Štěpána v Temelíně. 

Čtyři tisíce důkladných posudků

Ročně tým psychologů otestuje přibližně čtyři tisíce lidí – zaměstnanců i dodavatelů. Jak často testování probíhá, závisí na konkrétní profesi. Někde stačí jednorázové posouzení při výběrovém řízení, jinde jsou psychotesty pravidelnou součástí pracovního života. Například operátoři je absolvují každé dva roky, dispečeři ČEZ Distribuce pak jednou za pět let.

Psychodiagnostika není jeden test, ale celý komplexní proces, který se liší podle konkrétní pracovní pozice. Zahrnuje osobnostní dotazníky, výkonnostní testy zaměřené na pozornost a kognitivní schopnosti – a vždy diagnostický rozhovor. 

„Osobnostní dotazník dává informaci o tom, jak člověk vidí sám sebe. My ale závěr vždy stavíme na kombinaci více metod. Klíčovou roli v tom hraje rozhovor,“ vysvětluje význam rozhovorů Jitka Hanáčková, která vede tým psychologů už pátým rokem. Má za sebou dlouholeté zkušenosti z velkých firem s výběrem a rozvojem i z krizové linky a ve Skupině ČEZ se věnuje také koncepci rozvoje manažerské populace a rozvoji potenciálu.

Tomáš připomíná: „Práce je důležitá, ale není to všechno. Život přece pokračuje i po návratu domů.“

Proces psychodiagnostiky může trvat až šest hodin. Hodnotí se při ní například schopnost zvládat stres, struktura inteligence nebo postoje. „U jednotlivých pozic se trochu liší, jaké kompetence by měl uchazeč či zaměstnanec mít. Napříč profesemi ale zůstávají důležité základní faktory – například komunikace, svědomitost, odpovědnost, práce se stresem nebo spolupráce,“ vysvětluje Veronika Píšková, která se psychodiagnostice věnuje 7 let a nejčastěji pracuje se zaměstnanci ČEZ Distribuce.

Výsledkem testování ale není jednoduché „ano“, nebo „ne“. U pozic, kde to vyžaduje legislativa, je psychologický posudek skutečně klíčový, u jiných má spíše doporučující charakter. Je proto důležité vnímat ho jako kvalifikovaný odhad – tedy posouzení, zda má člověk předpoklady práci zvládnout a zda je pravděpodobné, že nebude představovat riziko. 

Mýty opředená psychodiagnostika

„Často je na nás kladena větší odpovědnost, než nám přísluší,“ upozorňuje Jitka Hanáčková. „Lidé si někdy myslí, že přesně víme, kdo bude úspěšný a kdo ne. Ve skutečnosti je ale výkon ovlivněn i prostředím, atmosférou v týmu, vedením a způsobem práce s daným člověkem. Psychodiagnostika zpřesňuje odhad budoucího chování a pracuje s pravděpodobností, ne s jistotou.“

Psychologické posouzení také vždy zachycuje člověka v určitém okamžiku – v konkrétní roli, situaci i životní fázi. Je proto dobré mít na paměti, že nejde o neměnný portrét. Všichni se totiž vyvíjíme, učíme, sbíráme zkušenosti, které nás posouvají. 

„Zároveň by psychodiagnostika měla být součástí širší práce s lidmi, kde si kolegové i vedoucí všímají změn v chování a dokážou na ně včas reagovat. Právě tahle každodenní všímavost často rozhoduje o tom, jestli se případné potíže podaří zachytit a řešit dřív, než se prohloubí,“ připomíná Štěpán Mašek. Ten do Skupiny ČEZ nastoupil už v době studií, při práci dostudoval a v prostředí jaderné elektrárny, které považuje za velmi výjimečné a zajímavé, zůstal.

Začátek dialogu

Psychologický posudek přitom nemusí být ani v případě zjištěných nedostatků automatickou „stopkou“. Spíše se stává začátkem dalšího dialogu. Psychologové mohou v přiměřeném rozsahu a při zachování etických principů konzultovat závěry s vedoucími a společně hledat cesty, jak se zaměstnancem dál pracovat. Smyslem není člověka „zařadit“, ale pochopit jeho aktuální předpoklady a podmínky, ve kterých může podávat co nejlepší výkon. V tomto bodě hrají zásadní roli právě vedoucí a jejich zájem o podřízené.

„Psychologie je o pochopení souvislostí, práci s potenciálem lidí a jejich rozvoji. Nejde jednoduše někoho označit jako vhodného, či nevhodného. Klíčem je pochopit, v jakém prostředí ten člověk může fungovat nejlíp, kde může mít rizika, jak ho dál rozvíjet,“ vysvětluje Tomáš Gerych, který působil několik let v oblasti náboru a už 7 let pracuje v Dukovanech.

Štěpánova rada zní: „Buďte k sobě laskaví a odpočívejte. I ten nejspolehlivější systém potřebuje pravidelnou odstávku.“

Nedůvěra zaměstnanců, kteří někdy mívají z psychologické diagnostiky obavy, se naštěstí postupně mění. Pomáhá tomu i důsledné dodržování etických standardů. „Někdy se stává, že se nám lidé při rozhovoru otevřou více a sdílejí osobně náročná témata,“ říká Veronika. „V takových chvílích jim umíme poskytnout první psychickou podporu a případně je nasměrovat na další pomoc. Zároveň ale respektujeme, že jsme zaměstnanci ČEZ a oblast soukromého života našich kolegů nám nepřísluší řešit.“

To potvrzuje i Štěpán Mašek z Temelína: „Párkrát za rok se mi stane, že si někdo přijde popovídat s psychologem. Jako člověk s člověkem si popovídat můžeme, ale musíme mít na paměti, co si ještě kompetenčně a právně můžeme dovolit, a co nám naopak už nepatří. Pak doporučíme nějakého externího specialistu.“ 

Rozvoj, školení a podpora týmů

Role našich psychologů se neomezuje jen na testování. Kromě diagnostiky se věnují i zmiňovanému rozvoji manažerů, školením, vedení workshopů, podpoře týmů, koncepci mentoringových, talentových a rozvojových programů. Horkými tématy rozvoje jsou duševní zdraví a psychická odolnost. „Zároveň se na nás obrací čím dál víc kolegů se žádostí o podporu týmů i jednotlivců a věnujeme se také první psychologické pomoci,“ doplňuje širokou škálu aktivit Tomáš Gerych.

Investujte do vztahů, které mají smysl – jsou jedním z nejlepších předpokladů dlouhověkosti,“ říká Jitka.

Spolupracují také s ostatními personalisty, zejména se strategickým náborem (například na oblíbené studentské akci Letní univerzita) nebo pomáhají jednotlivcům pojmenovat silné stránky a oblasti pro rozvoj. 

Kde končí role psychologa

Napadlo vás také, jestli si svou práci berou domů? „To je další rozšířený mýtus: že když jsme psychologové, máme na všechno odpověď a dokážeme lépe řešit i vlastní náročné situace. Možná jsme v některých věcech vědomější a máme lepší porozumění pro motivy své i druhých, ale doma fungujeme ve svých rolích jako partneři, partnerky, rodiče,“ říká Jitka. Tomáš ji doplňuje: „Doma je potřeba to vypnout. Kamarádi mají ale občas pocit, že jsem vztahový poradce – a já toho psychologa taky ne vždy dokážu úplně vytěsnit.“

Přesto si něco ze své praxe odnášejí – například důraz na psychohygienu, spánek nebo pohyb.