Téma

Chytřejší energetika začíná ukládáním energie

Akumulace energie zažívá celosvětový boom a Česko není výjimkou. Bateriová úložiště se rychle prosazují jako klíčový nástroj pro stabilitu sítě i efektivní využití obnovitelných zdrojů. ČEZ na tento trend reaguje rozsáhlými investicemi a přípravou projektů, které posouvají českou energetiku na úroveň nejvyspělejších trhů.

Text: Lucie Ehrlichová Foto: archiv ČEZ

↑ Na mapě České republiky jsou zvýrazněné ty největší plánované bateriové projekty v Prunéřově a Dětmarovicích. Šedě jsou označeny další projekty přihlášené do dotační výzvy.

Dříve se energetika točila hlavně kolem stabilní a předvídatelné výroby elektřiny. Dnes je ale stejně důležité umět s energií pracovat v čase. Právě tady hrají bateriová úložiště zásadní roli. Baterie jednoduše ukládají přebytky elektřiny a vracejí ji do sítě, když chybí. Zároveň mohou efektivně poskytovat podpůrné služby, které udržují stabilitu energetické soustavy.

Skupina ČEZ plánuje v příštích pěti letech v České republice postavit a zprovoznit bateriové systémy o výkonu stovek MW. Tato zařízení vzniknou většinou v elektrárenských a průmyslových areálech a brownfieldech, a to hlavně v severních Čechách a na severní Moravě. Budou fungovat v jednotlivých lokalitách samostatně nebo jako jeden systém společně s obnovitelnými zdroji energie, především fotovoltaikami. ČEZ chce touto cestou přispět ke zvýšení flexibility vlastního portfolia energetických zdrojů i celé české energetické soustavy.

„Zaměřujeme se na výstavbu velkokapacitních bateriových úložišť tam, kde dávají největší smysl – zejména na brownfieldech a v lokalitách s dostupným připojením. Klíčové je pro nás efektivní využití infrastruktury. Baterie budujeme samostatně i ve vazbě na další zdroje tak, abychom maximalizovali jejich ekonomický přínos a dosahovali co nejvyšší možné návratnosti,“ říká Martin Kratochvíl, vedoucí výstavby FVE, VTE a BESS z divize obchod a strategie.

Bateriové projekty ČEZ jsou aktuálně v přípravě, u těch nejpokročilejších projektů probíhá veřejné výběrové řízení na dodavatele.

Pokles cen baterií spolu s příznivou úpravou české legislativy dělá z akumulace energie atraktivní segment energetiky. Bateriové systémy proto chceme budovat v řadě lokalit, s důrazem na využití stávající infrastruktury a provozních synergií, jako součást přechodu k nízkoemisní energetice a posilování energetické bezpečnosti.

Albert Burýšek

zodpovídá za bateriovou strategii ČEZ

V první vlně chceme začít stavět dvojice baterií v Dětmarovicích o celkovém výkonu 200 MW a využitelné kapacitě 400 MWh, jednotlivé baterie v Prunéřově s výkonem 70 MW a využitelnou kapacitou 140 MWh a v Počeradech baterie s výkonem 10 MW a využitelnou kapacitou 25 MWh. Podpis smluv pro tyto tři lokality očekáváme do konce roku, výstavba by měla být zahájena v příštím roce a zahájení provozu předpokládáme v roce 2028. Ke spuštění dalších baterií by mělo dojít během následujících dvou let.

Projekty bateriových úložišť jsou financovány z vlastních zdrojů ČEZ, ale i díky podpoře z Modernizačního fondu. O dotační výzvu RES+ č. 5/2025 – Akumulace obnovitelné energie, ve které byly alokovány 2 miliardy korun, byl pochopitelně enormní zájem. V konkurenci více než 800 žádostí získala Skupina ČEZ skoro tři čtvrtiny maximálně možného. Jiří Zapletal, který vede dotační management v divizi klasická energetika, zmiňuje: „Získat podporu na bateriové projekty o výkonu téměř 1 GW byl pro nás obrovský úspěch. Povedlo se to jen díky tomu, že všechny týmy táhly za jeden provaz a dokázaly bleskově reagovat na změny, které Státní fond životního prostředí udělal doslova na poslední chvíli. I v tak napjatém čase jsme díky kolegům z útvaru techniky divize klasická energetika a společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje našli nové vhodné lokality a splnili všechno, co bylo třeba pro úspěšné vyhodnocení žádostí.“ Na kompletní zprocesování žádostí měl jeho tým pouhý měsíc.

Tady to začalo: projekt BAART v Tušimicích

První praktické zkušenosti s ukládáním energie nám přinesl pilotní projekt bateriové akumulace pro automatickou regulaci frekvence (BAART) v areálu elektrárny Tušimice. Společně s ČEPS jsme už na přelomu let 2018 a 2019 vybudovali baterii o výkonu 4 MW a kapacitě přibližně 2,8 MWh. Hlavním cílem projektu bylo zjistit, jak si baterie poradí s udržováním rovnováhy v síti, zejména s rychlou regulací frekvence, kde je potřeba reagovat během zlomků vteřiny. Právě tady se ukázala jejich největší výhoda: okamžitá odezva a vysoká přesnost.

Největší baterie ČEZ rostou v Dětmarovicích a Prunéřově

V Dětmarovicích vzniká jeden z nejambicióznějších bateriových projektů v Česku. Plánovaný výkon 200 MW a kapacita 400 MWh z něj dělají největší připravované úložiště v uhelných lokalitách Skupiny ČEZ. Po odstavení původních bloků v roce 2025 se lokalita uvolnila pro nové využití a díky volnému prostoru i existujícímu připojení k síti nabízí ideální podmínky pro výstavbu moderního bateriového zdroje.

Také v Prunéřově se připravuje významný projekt, baterie o výkonu 70 MW a kapacitě 140 MWh. Na rozdíl od Dětmarovic zde část uhelné výroby zůstává v provozu a v areálu zároveň vznikají nové zdroje. Projekty proto vyžadují pečlivou koordinaci, aby se jednotlivé stavby vzájemně nerušily a mohly postupovat podle plánu.

Kromě těchto dvou klíčových projektů připravujeme i další bateriová úložiště v Mělníku, Počeradech a ještě jeden menší systém o výkonu 6–8 MW a využitelnou kapacitou 12–18 MWh v Prunéřově.

Tento vývoj ukazuje, jak rychle se bateriová úložiště posouvají vpřed. Z technologie, kterou jsme ještě před pár lety testovali v pilotních projektech, se dnes stává běžná součást energetické infrastruktury a jeden z hlavních stavebních kamenů moderní energetiky.

200 MW

plánovaný výkon úložiště v Dětmarovicích

400 MWh

kapacita tohoto největšího připravovaného úložiště v Česku

Jak ukazuje vizualizace, bateriové systémy ve světě se skládají z desítek lodních kontejnerů, které v sobě skrývají bateriové články. Podobně budou vypadat i naše projekty.

Bateriové zdroje nejsou náhradou elektráren, ale jejich chytrým doplňkem. Dokážou posílit celý energetický systém a postupně mění to, jak bude vypadat budoucí energetický mix. Dají se postavit rychle, jedná se o modulárně navržený systém a v případě rozhodnutí o zvýšení kapacity se dají relativně levně rozšiřovat. Skvěle fungují i ve spojení se stávajícími zdroji. Nebo mohou sdružovat výkon více zařízení a poskytovat podpůrné služby, které udržují síť stabilní.

Akumulace se dotkne i práce obchodníků a dispečerů

Nové technologie postupně promění také způsob, jakým dispečeři řídí energetické portfolio. Stanislav Kostka, vedoucí útvaru generation a dispečink v divizi obchod a strategie, vysvětluje: „Spuštění bateriových systémů plánované velikosti a počtu pro nás znamená integraci další výrobní flexibility do našich obchodních a dispečerských systémů. Budeme plánovat a dispečovat zařízení, která reagují v milisekundách, což využijeme nejen pro obchodování samotné, ale pomůže nám to i v přesnosti řízení portfolia v reálném čase. Místo několika velkých zdrojů bude nutné optimalizovat desítky menších různě navzájem provázaných zařízení a lokalit. Tyto nové zdroje elegantně doplní a rozšíří dnešní portfolio velkých přečerpávacích elektráren a zdrojů Vltavské kaskády, jejichž způsob využití se také postupně v čase mění. Klíčem k úspěchu je neustálé vylepšování systémů a implementace nových technologií od železa až k trhu.“

Ukládání energie nabírá na obrátkách

Jak je vidět, nové projekty dnes běžně dosahují stovek megawatthodin a také v Česku se tempo rozvoje výrazně zrychluje. Skupina ČEZ má k dispozici rozsáhlé portfolio připravovaných projektů, z něhož jsou postupně vybírány nejvhodnější lokality k realizaci. ČEZ tak úspěšně směřuje k naplnění a pravděpodobně i překonání cíle navýšení instalovaného výkonu akumulace na nejméně 300 MWe k roku 2030, stanovenému v rámci vize Čistá Energie Zítřka.

Elektrárna Dlouhé stráně je největší přečerpávací vodní elektrárnou Skupiny ČEZ.

Ukládání energie v souvislostech

Když energii ukládá voda

Přečerpávací elektrárny jsou dnes největší „baterie“, jaké v energetice máme. Dokážou uložit obrovské množství energie a rychle ji vrátit zpět do sítě, když je potřeba. ČEZ provozuje tři takové elektrárny: Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice, které dohromady zvládnou dodat výkon kolem 1 150 MW a uložit přes 6 000 MWh energie. Brzy k nim přibude i Orlík, který prochází rozsáhlou modernizací. Čtyři původní Kaplanovy turbíny nahradí nové Francisovy, z nichž dvě budou umět pracovat i v reverzním režimu. Díky propojení Orlické přehrady a Kamýku tak vznikne další přečerpávací elektrárna. A jen pro představu: kdybychom využili manipulačním řádem povolenou kapacitu Kamýku, mluvíme až o 750 MWh uložené energie.

Solární energie v novém režimu

Stále častěji se ukazuje, že baterie a fotovoltaika patří k sobě. Zatímco dříve byly baterie vnímány jako samostatná technologie, dnes se stávají přirozenou součástí komplexních projektů. Nově navrhované solární elektrárny se proto už od začátku navrhují tak, aby s bateriovým úložištěm počítaly. Díky tomu lze lépe využít vyrobenou energii, omezit přetoky do sítě a zvýšit celkovou efektivitu projektu. Tento trend podporuje i evropská a národní energetická politika. V rámci programů financovaných z prostředků EU a České republiky vznikají výzvy, které podporují kombinaci obnovitelných zdrojů a akumulace energie. Bateriová úložiště tak mohou být často spolufinancována formou dotací, což zlepšuje ekonomiku těchto projektů.

Modernizace distribuční soustavy

Aby energetika zvládla rostoucí podíl obnovitelných zdrojů i akumulace, musí se měnit i samotná síť. Proto do její modernizace významně investujeme a připravujeme ji na připojování bateriových úložišť i fotovoltaik. Jen v roce 2025 šlo o investice ve výši téměř 20 miliard korun. O akumulaci je velký zájem. Od spuštění příjmu žádostí loni v září přijali v ČEZ Distribuci přes 10 300 žádostí o připojení bateriových úložišť s celkovou kapacitou 440 GWh. Předpokládáme ale, že se jedná jen o spekulativní žádosti za účelem zajištění rezervace výkonu/příkonu a že reálně se toho postaví opravdu málo. V roce 2026 směřuje 89 % žádostí o samostatnou akumulaci do hladiny vysokého napětí a 10 % do hladiny velmi vysokého napětí.

Akumuluje i ČEZ ESCO

Kolegové z ČEZ ESCO připravili bateriové úložiště o výkonu 10 MW v Energocentru Vítkovice. Uvedení do plného provozu proběhlo v polovině roku 2024. Úložiště slouží hlavně pro poskytování služby sekundární regulace. Další dva projekty pak připravujeme v lokalitách Vítkovice II a Hulváky, kde budeme instalovat baterie o výkonu 5 a 10 MW a cílíme na kombinaci různých služeb. Menší bateriová úložiště ČEZ ESCO zároveň staví i v rámci EPC projektů a instalací fotovoltaik.

Baterie v domácnostech a firmách

Bateriová úložiště se postupně stávají běžnou součástí provozu i v domácnostech. Ukládají energii z fotovoltaiky, zvyšují soběstačnost a fungují i jako záloha při výpadku. Možnosti nové energetiky navíc v poslední době výrazně rozšiřují způsoby, jak je využít. Od začátku letošního roku mohou zákazníci ČEZ Prodej například v rámci inovativní služby ČEZ FlexiEnergie využít flexibilitu baterií. Za měsíční odměnu umožní na dálku ovládat napájení baterie. Například když je elektřiny v síti přebytek a cena je záporná, algoritmy ČEZ Prodej ji na dálku nabijí. V situaci, kdy je elektřiny naopak málo, ji potom zase vybijí do sítě. Nehrozí přitom, že by domácnost neměla dost energie pro vlastní využití – v baterii obvykle zůstává zhruba 30 % kapacity, která je domácnosti k dispozici. Již delší dobu nabízíme zákazníkům také flexibilitu u přetoků z fotovoltaiky. Jen u těchto dvou variant ale její možnosti nekončí.