Rozhovor Petr Měšťan

Rozhovor

Petr Měšťan

Nikdy nesmíme podlehnout uspokojení

Řízení Jaderné elektrárny Temelín od ledna naplno převzal Petr Měšťan. Je to výzva i závazek, říká. Ve funkci nahradil Jana Krumla a jde o první změnu na ředitelském postu od září 2017. Nejdéle sloužící ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml se ovšem bude na klíčových projektech jaderné energetiky podílet i nadále.

Text: Petr Šuleř Foto: Martin Malý

Jak těžké je nastoupit do čela elektrárny, která v minulém roce dosáhla na historický výrobní rekord 17,2 TWh?

Žádný ředitel Temelína to nikdy neměl a nebude mít úplně lehké. Elektrárna je ve výborném stavu. Ať už z hlediska bezpečnosti, stavu techniky, nebo i personální a vizuální stránky, což všechno spolu souvisí. Na druhou stranu o to větší jsou očekávání a před námi je hodně náročné období. Musíme udržet maximální rozumně dosažitelnou míru bezpečnosti, dotáhnout řadu projektů, být maximálně efektivní. Je to výzva i závazek.  

Takže priority spočívají hlavně v dokončení započatých projektů?

Přesně tak. Některé projekty musíme dotáhnout do konce, typicky je to prodloužení palivových kampaní, což znamená delší provoz mezi jednotlivými odstávkami. V plánu máme celou řadu modernizací, včetně systému řízení nebo výměny generátorů. Z dlouhodobého pohledu máme před sebou ještě minimálně desítky let provozu, takže musíme hlavně bezpečně a efektivně vyrábět.

Musíme udržet maximální rozumně dosažitelnou míru bezpečnosti, dotáhnout řadu projektů, být maximálně efektivní. Je to výzva i závazek. 

Přitom je zde zadání soustředit se na řízení nákladů. Znamená to zaměřit se na úspory?

To také, ale nejen. Obě jaderky hodně ovlivňují nižší ceny elektřiny, a přitom výrazně vzrostly náklady, tedy mzdy, dodávky služeb, materiálu a podobně. Ekonomika je jednoduchá a neúprosná: musíme si na sebe vydělat. Obecně platí, že v této situaci můžete zvýšit výnosy nebo snížit náklady, nejlépe obojí. A v jaderné energetice se k tomu ještě přidává, že přitom nesmíme jakkoliv negativně ovlivnit úroveň bezpečnosti. 

Máte představu, jak toho dosáhneme?

Projekt E28+ se na to přímo zaměřuje, řídí ho můj předchůdce Honza Kruml. A jako dlouholetý ředitel samozřejmě ví, kde hledat rezervy. Ať už se to týká třeba délek odstávek, lidí, nebo dodavatelů. Je to určitě i o vzájemné koordinaci a schopnosti reagovat na externí vlivy, musíme se umět vypořádat se změnami vnějšího prostředí a volatilitou trhu s elektřinou, například vědět, do jaké míry je rozumné regulovat výkon a podobně. A samozřejmě, tohle je zadání přímo divizního ředitele Bohdana Zronka. 

Šestapadesátiletý Petr Měšťan spojil s jadernou energetikou celou svou kariéru. Vystudoval obor konstrukce jaderně energetických strojů na Západočeské univerzitě v Plzni a přímo se podílel na spouštění Temelína. Nyní se postavil do čela této jaderné elektrárny. Plánovaně v posledních letech prošel řadou manažerských funkcí zaměřených na provoz, ekonomiku i bezpečnost.

Začínal jste jako operátor, před nástupem do ředitelské pozice jste řídil bezpečnost jaderných elektráren. V čem bude vaše nová role jiná?

Určitě to bude rozdíl. Osobně to vnímám jako posun, protože těch pozic, kterými jsem prošel, byla celá řada a mám díky nim přehled o bezpečnosti, ekonomice, technice i způsobu řízení. Je tak o něco jednodušší přejít na pozici ředitele.

Do Temelína se vracíte po deseti letech. Změnilo se za tu dobu něco?

Žil jsem posledních deset let v Brně, i když pracovně jsem pořád působil v Temelíně i Dukovanech. Temelínská elektrárna je od svého spuštění vyladěnější, změny se odehrály v oblasti bezpečnosti, provozu, efektivity nebo i systému práce. Od spuštění jsme navíc pomocí různých úprav bezpečně přidali na výkonu 210 MW, a to bez jakéhokoli záboru půdy nebo stavění nových budov. Ale některé výzvy se příliš nemění. 

Jde například o chvění turbosoustrojí druhého bloku?

To je jeden z příkladů. Temelínské turbíny byly prototypem, jde o největší točivé stroje ve střední Evropě a určitá míra chvění k tomu vždy patří. Rozhodně nejde o jadernou bezpečnost, umíme s tím žít, přijali jsme řadu opatření a udělali několik významných úprav. A budeme dál hledat optimální řešení. V jaderné energetice obecně platí, že nikdy nesmíme propadnout uspokojení. 

V Dukovanech běží přípravné práce na stavbě nových jaderných bloků, v Temelíně má vyrůst modulární reaktor a potenciálně další dva standardní bloky. Jak moc to ovlivňuje a ovlivní stávající elektrárnu?

Nijak zásadně, naše cíle se nijak nemění. Máme nastavená rozhraní, odpovědnosti, víme, že stavba nesmí ovlivnit provoz. Ale pochopitelně je to o maximální spolupráci a koordinaci na dlouhodobé i denní bázi. V řadě případů využíváme toho, že některá zařízení mohou být společná, snažíme se v případě jejich obnovy o maximální synergii. A samozřejmě je to i o sdílení znalostí, přípravě personálu, který budou nové zdroje potřebovat, musíme přesně řídit využití ploch v lokalitě.

V souvislosti s tím, jak si můžeme budoucí lokalitu Temelína představit?

Určitě tady budou ještě hodně dlouho dva skvělé stávající výrobní bloky. Přibudou i nové významné objekty. Důležité je třeba rozšíření skladu použitého paliva, ale přemýšlíme o zlepšení možností parkování a podobně. Pokud jde o modulární blok, v tomto případě půjde o de facto samostatnou jednotku, která vyroste v návaznosti na areál Temelína ve směru na České Budějovice. A počítáme s tím, že dalšími sousedy pravděpodobně budou také nové standardní bloky o něco víc na západ. Ale vždy se všichni budeme snažit o to, abychom byli dobrými sousedy navzájem i vůči našemu okolí.  

Zmiňujete personál, jak je na tom Temelín? Přece jen uplynulo už 25 let od jeho spuštění.

Přesně tak, lidé, kteří elektrárnu stavěli, jsou sice teď v nejlepších letech, ale postupně budou odcházet do důchodu. Čeká nás přesně to, čím už prošly Dukovany, tedy generační obměna. Je docela zajímavé, že Dukovany jsou teď z pohledu věku personálu dokonce asi o rok mladší než Temelín. Není to nic triviálního, jádro má na zaměstnance poměrně vysoké nároky. Máme připravené velmi podrobné plány a náboru se je daří držet. Dokonce se zájem o práci v jaderné energetice i trochu zvyšuje.

V této souvislosti, jak řešíte přechody, případně přípravu i pro nové jaderné zdroje? Sice to možná není tak akutní jako v Dukovanech, ale přesto se to týká i Temelína.

Odvíjí se to od vrcholové strategie celé Skupiny ČEZ. Ve skutečnosti je přirozené, že lidé přechází. Je to dáno i tím, že příprava na některé pozice, jako je třeba vedoucí reaktorového bloku, trvá až deset let. I v minulosti lidé přecházeli na nově vytvářené pozice v Dukovanech z Jaslovských Bohunic, z Dukovan do Temelína. Takže my už teď musíme počítat s tím, že někteří lidé budou přecházet do nových zdrojů. Ale nesmí to probíhat živelně, proto je tam třeba vrcholové řízení. 

Máme před sebou ještě desítky let provozu, takže musíme hlavně bezpečně a efektivně vyrábět. 

Další oblastí jsou dodavatelé, ať už jde o dceřiné společnosti, nebo externí firmy. Plánujete nějaké změny?

Ke změnám dochází na úrovni celé divize. Budeme ještě efektivnější, je to ale vždy o tom, že musíme respektovat legislativu, chceme využívat vlastní zdroje, ale zároveň potřebujeme dostat v případě zakázek vždy tu nejlepší nabídku. Na oplátku jim poskytujeme maximální podporu v řadě oblastí – od řízení kvality přes know-how až po pomoc s náborem a komunikací. 

V souvislosti s jadernou energetikou je často tématem i použité palivo. Jak tuto oblast nyní řešíte?

Není to odpad, jde spíše o surovinu, protože je využité jen z několika procent. Technologie na přepracování paliva už existují, využívají je například ve Francii nebo Anglii. Pro nás je to ale zatím drahé, takže si necháváme vyrobit čerstvé. Použité palivo ukládáme do speciálních kontejnerů, které potom skladujeme u nás v elektrárně, a čekáme, až bude trvalé uložiště. Do té doby je naším úkolem se o něj starat.

Podle průzkumu společnosti Ipsos jadernou energetiku podporuje 77 procent Čechů a stejně je tomu i přímo v okolí Temelína. Čím si tak velké číslo vysvětlujete?

Myslím si, že si lidé uvědomují, že jádro je bezpečný a stabilní zdroj energie. Máme už 40 let v provozu Dukovany, Temelín oslavil 25 let a v obou případech jde o velmi bezpečné a efektivní provozy. Navíc si i většina laiků o něco víc uvědomuje, že elektřina v zásuvce, v továrně, v nemocnici – zkrátka všude – není samozřejmost. Na nás je, abychom je nezklamali. A to není malý úkol. 

Na druhu stranu ale ne všichni jádru „fandí“. A v okolí Temelína působí hned několik protijaderných nevládních organizací. 

Samozřejmě ne úplně všichni mají stejný názor na jadernou energetiku, to by bylo i podezřelé. Velká většina lidí v okolí nás podporuje, ale rozhodně to není samozřejmost. Je to i závazek, nesmíme je zklamat. A pokud s námi někdo nesouhlasí, bude to vždy o vzájemném respektu. Vždy musíme být otevření a vysvětlovat naše pozice a bezpečnost elektrárny. V tom budeme určitě pokračovat.