Den s

Den s

Luboš Sýkora

referent odečtů z ČEZ Distribuce, skupina Odečty Střed I

Luboš Sýkora pracuje v ČEZ Distribuci jako referent odečtů už přes třicet let. Jak se jeho práce proměnila, jak vypadá jeho typický den a co ho na práci i po tolika letech baví?

Text: Barbora Závodská Foto: Pavel Dvořák

Zažil klasické odečty s deskami i papíry a mapou v ruce i přechod na elektronické odečítání pomocí terminálu a sondy s GPS navigací v telefonu. U jeho profese rozhodně neplatí rčení „Co není v hlavě, musí být v nohách“, protože nohy jsou v jeho každodenní práci stejně důležité jako hlava. Jako referent odečtů má zodpovědnost za správnost údajů a v nohách našlapané kilometry. Denně nachodí v průměru deset kilometrů, za rok jich ujde přibližně dva a půl tisíce. 

Je krátce po desáté dopoledne. Všestary, obec kousek za Prahou, působí dnes až nezvykle tiše a liduprázdně – většina obyvatel je v práci. U branky jednoho rodinného domu se zastavujeme s Lubošem Sýkorou, referentem odečtů z ČEZ Distribuce. V tuhle chvíli má za sebou dvě hodiny v terénu a zhruba dvacet odečtů. Hned na začátku naší společné cesty narážíme na raritu: starý typ elektroměru na veřejném osvětlení, který připomíná, jak dlouhou cestu má jeho profese za sebou.

Začínal s mapou v ruce 

Luboš Sýkora pracuje v ČEZ Distribuci 33 let. Začínal v době, kdy se do desek zapisovalo ručně a k orientaci sloužila papírová mapa. Dnes mu práci urychluje terminál, odečítací sonda a GPS navigace. Technika práci zrychlila a zpřesnila, ale úplně ji nenahradila. „Sedmdesát procent odečtů se odečítá sondou, ale ne všude se k elektroměrům sondou dostanete, například v panelových domech jsou za krycí deskou. Tam je stále potřeba udělat odečet ručně,“ vysvětluje Petr Sychra, vedoucí oddělení odečty Střed, který nás na dnešní cestě doprovází. „Pořád jde o kontakt s lidmi a o rozhodování v konkrétní situaci na místě,“ doplňuje Luboš Sýkora. Zároveň dodává, že s přechodem na terminál a digitalizaci neměl žádný problém, naopak rád se učí nové věci.

Snídaně doma, oběd na trase

Ráno vyráží okolo sedmé autem do místa, které má na daný den naplánované obejít. V osm hodin začíná s prvními odečty. Denně nachodí 5 až 15 kilometrů a odečte zhruba sto elektroměrů. Občas jich ale zvládne i 200 za den, například v panelových domech. „Fyzicky mě ta práce pořád drží v kondici,“ usmívá se. „A terén už většinou za ta léta dobře znám.“ Plán odečtů na následující pracovní týden dostává zpravidla ve čtvrtek do informačního systému na řízení osádek v terénu, tak zvaného JS ŘOTu. Plány odečtů jsou seřazeny do optimálních tras na základě předchozích zkušeností, aby referent odečtů nemusel chodit sem a tam, ale aby jeho trasa plynule navazovala.

Krátkou pauzu si Luboš Sýkora dává okolo poledne. Oběd si vozí z domova a dá si ho buď v autě, nebo když je hezky, někde venku na lavičce. Teplé jídlo si ale dopřeje až doma po práci. A za ta léta je na takový režim zvyklý.

Překážky v terénu

K nejtěžším situacím patří nedostupný elektroměr. Někdy k němu nejde projít, jindy ho kryje špatně zaparkované auto, vyskládané dříví nebo přeplněné popelnice. Často pomůže domluva se zákazníkem a náhradní návštěva; když to nejde, je nutné odečet řádně nahlásit jako neprovedený. „Občas přijdete k brance a čeká vás překvapení až za plotem. Psi patří k největším hrozbám, proto když vím, že zákazník má psa, vždycky se dopředu ohlásím a poprosím majitele, aby ho nenechal volně pobíhat,“ popisuje Luboš Sýkora.

V běžném pracovním dni bývají nepříjemná i setkání s nejrůznějším hmyzem – pavouci a vosy jsou „klasika“. Jednou po otevření skříně narazil na sršní hnízdo. Zákaznice zavolala hasiče a odečet mohl Luboš Sýkora udělat až po několika dnech. „Překvapí to, ale i s tím se člověk naučí počítat a nějak si poradí,“ směje se Luboš. 

Déšť ani zima nevadí

„V zimě si nosím termosku s čajem a zvlášť v létě musím hodně pít. Nejhorší je horko,“ zmiňuje Luboš Sýkora. Pracovní oblečení i vybavení do nepohody se za ty roky výrazně zlepšilo, a tak ho déšť ani mráz od práce neodradí. Bezpečnost řeší pečlivě – před vstupem na pozemek je třeba se ohlásit, dávat pozor na psy a držet se předepsaných postupů. 

Osobní kontakt a vlídné slovo

Digitalizace přinesla rychlost a přesnost. Sonda ušetří ohýbání u nízko umístěných měřidel, terminál odečty rovnou odesílá a GPS pomáhá s orientací. Přesto je v mnoha situacích klíčový lidský přístup. Třeba když je potřeba domluvit přístup k elektroměru, vysvětlit zákazníkovi postup, zhodnotit bezpečí a improvizovat, když nefunguje to, co by papírově mělo. Luboš Sýkora je přesvědčen, že právě lidskost a trpělivost dělají z jeho profese něco, co má i po desetiletích smysl. Navíc své zákazníky dobře zná a má k nim často i osobní vztah. „Se spoustou zákazníků se vídám jednou ročně už tak dlouho, že se vlastně známe,“ říká. Ne vždycky jsou to jen veselé návraty. „Někdy je smutné, když se dozvím, že člověk, ke kterému jsem řadu let chodil, už není.“ I tyhle momenty k jeho profesi patří. A jsou možná přesně tím, co digitalizace nikdy nezměří. 

Na otázku, co funguje na nepříjemné zákazníky, má jasnou odpověď: Je to optimismus, vlídné slovo a přání příjemného dne. Vyloženě negativní zkušenost s komunikací se zákazníkem má za svou kariéru jen jednu, kdy natrefil na agresivního pána, ale i s ním se nakonec po dobrém domluvil a odečet udělal.

Kde ho můžete potkat

Rajón Luboše Sýkory zahrnuje Prahu‑východ, Prahu‑západ a okres Benešov; bydlí v Benešově, což znamená rozumnou dojezdovou vzdálenost. V terénu jezdí soukromým autem a služební jízdy vykazuje podle plánu a odvedené práce. „Každý den je trochu jiný – a to mě na tom pořád baví,“ dodává. Ačkoli v práci nachodí spoustu kilometrů, i volný čas tráví rád aktivně, nejčastěji vyráží s manželkou a dětmi do lesa na procházku či houbařit.

Po hodině a půl společného času v terénu se loučíme. Luboš Sýkora pokračuje k druhému konci vsi. Domů se vrátí okolo třetí hodiny odpoledne.