ČEZ

PROUD 03/2025

Proud Podzim/2025

  • Titul

  • Čísla

    Několik čísel
    na úvod...

    11,2 %

    Tolik procent činil v 1. pololetí meziroční nárůst investic Skupiny ČEZ. Investice do dlouhodobého majetku v 1. pololetí 2025 dosáhly 22,8 miliardy korun. Největší objem prostředků i meziroční nárůst zaznamenaly oblasti distribuce a výroby.

    423 

    Díky moderním energetickým řešením od ČEZ ESCO ušetřily firmy, instituce, kraje a města za první pololetí letošního roku 423 milionů korun.

    75

    Celkový výkon nízkoemisních zdrojů v nové teplárně Dětmarovice bude 75 MWt. ČEZ tu rychle pokračuje ve výstavbě kotelen na biomasu a zemní plyn, které zajistí zachování centrálního zásobování teplem pro 15 tisíc domácností v Orlové a Bohumíně. Plné zahájení dodávek z nových zdrojů je v plánu od topné sezony 2026/27.

    11,6 %

    Téměř 12 % činila loni úspora odebrané vody v provozech a objektech Skupiny ČEZ. Zatímco v roce 2023 bylo odebráno 416 869 tisíc m3, loni to bylo 368 621 tisíc kubíků. ČEZ průběžně uplatňuje soubor opatření při úsporách spotřeby vody, a přispívá tak k řešení nepříznivých hydrologických trendů posledních roků, které se projevily i během letošního léta.

    1 mil.

    Milion domácností ročně bude zásobovat každá modulární elektrárna od Rolls-Royce SMR. Tyto elektrárny schopné vyrábět 470 MWe stabilní, cenově dostupné a bezemisní elektřiny vyrostou v příštích letech také v České republice, která si v loňském roce zvolila pro jejich výstavbu právě britský Rolls-Royce SMR. Stvrzením záměrů byl letošní kapitálový vstup společnosti ČEZ, která se v této firmě stala strategickým minoritním akcionářem.

  • Glosa

    GLOSA

    Milé kolegyně, milí kolegové,

    léto je za námi a většina z nás se po zaslouženém odpočinku opět naplno věnuje práci. A zatímco jsme si v létě užívali slunečních dní, srpen přinesl důležité a dobré zprávy – zveřejnili jsme hospodářské výsledky za první pololetí. 

    Naše provozní ziskovost (EBITDA) vzrostla meziročně o 7 %, tedy o více než 4,5 miliardy korun. Tento výsledek je podpořen stabilními příjmy z distribuce a prodeje i pozitivním vlivem začlenění skupiny GasNet. I přes meziroční pokles čistého zisku, způsobený zejména vyššími účetními odpisy, jsme mohli zvýšit celoroční výhled. Aktuálně očekáváme EBITDA v rozmezí 132 až 137 miliard korun. To je výborný signál o zdraví a stabilitě naší firmy.

    Za těmito čísly je především vaše práce. Denní úsilí tisíců lidí v celé Skupině ČEZ – v provozech, na dispečincích, v kancelářích i v terénu – vytváří to, co vidíme ve výsledcích. Rád bych vám za to všem poděkoval. 

    Druhá polovina roku přinese další výzvy, investice i přípravy na změny, které čekají celý energetický sektor. Máme před sebou hodně práce, ale také dobrý základ – stabilní výsledky, profesionální tým a společnou vizi.

    Martin Novák

    člen představenstva
    a ředitel divize finance

  • Foto vydání

    Foto vydání

    Teplo z teplárny Mělník proudí do Prahy už 30 let. 

    Hřeje obyvatele Neratovic, Mělníka a okolních obcí i polovinu obyvatel hlavního města Prahy. Stavba hlavního potrubí z Elektrárny Mělník do teplárny Třeboradice začala v roce 1988. O sedm let později byl napaječ do Prahy zprovozněn. Energotrans provozuje dvojici 34 kilometrů dlouhých trubek o průměru 1,2 metru, z nichž jedna slouží pro přenos horké vody a druhá pro návrat vody ochlazené, to vše při tlaku až 2,5 MPa. „Naším cílem je garantovat spolehlivé dodávky tepla na další desítky let. Vnímáme, že do budoucna je nezbytné snížit emisní zátěž a zároveň zachovat v největší možné míře to, co naši předchůdci vybudovali. Po kompletní transformaci budou v lokalitě Mělník sloužit jako náhrada uhlí paroplynové zdroje a zařízení na energetické využití odpadů, to vše doplněné o výkon v plynové kotelně a elektrokotlích,“ říká Miroslav Krpec, generální ředitel společnosti Energotrans ze Skupiny ČEZ. 

    Text: Lucie Ehrlichová

  • Mozaika

    Mozaika

    Zajímavé zprávy z naší Skupiny

    V prvním pololetí jsme vydělali 16,5 mld. Kč

    Hospodářské výsledky Skupiny ČEZ za I. pololetí 2025 byly zveřejněny 7. srpna.

    ● Provozní výnosy dosáhly hodnoty 167,5 mld. Kč, meziročně vzrostly o 5,8 mld. Kč.

    ● Provozní zisk před odpisy (EBITDA) činil 73,9 mld. Kč, meziročně o 4,7 mld. Kč více. 

    ● Čistý zisk dosáhl 16,5 mld. Kč, meziročně klesl o 4,6 mld. Kč.  

    ● Čistý zisk očištěný dosáhl 16,7 mld. Kč, meziročně o 4,4 mld. Kč méně. 

    „K růstu provozního zisku přispělo zejména začlenění akvizice GasNet do konsolidace Skupiny ČEZ od září 2024, výsledky segmentu Prodej a vyšší výroba jaderných elektráren. Naopak negativně meziročně působilo snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. Příčinou poklesu čistého zisku jsou především vyšší odpisy jednak vlivem začlenění akvizice GasNet a jednak v důsledku zrychlení odpisů uhelných aktiv ve IV. čtvrtletí 2024. Výsledky hospodaření převyšují naše výchozí očekávání. Proto jsme navýšili celoroční výhled, EBITDA nově očekáváme na úrovni 132 až 137 mld. Kč a čistý zisk očištěný na úrovni 26 až 30 mld. Kč,“ uvedl Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

     

    Temelín poprvé použil laser k čištění reaktoru

    Na konci června proběhl na prvním bloku Jaderné elektrárny Temelín unikátní projekt – vůbec poprvé zde byla k čištění tlakové nádoby reaktoru použita laserová technologie. Cílem bylo odstranit nečistoty z vnějšího povrchu reaktoru a podlahy pod ním, a to šetrně, efektivně a s maximální bezpečností. Čištění probíhalo dálkově řízenými manipulátory a trvalo necelé tři dny. Laserové čištění je velmi šetrné k materiálu. Pulzní laser pomocí krátkých záblesků nečistoty odpařuje, aniž by tepelně zatěžoval základní materiál. „O možnosti využít laserovou technologii jsme začali uvažovat už v loňském roce, kdy jsme úspěšně pomocí laserového paprsku vyčistili vrchní část revizní šachty druhého výrobního bloku, do které se odkládají vnitřní části reaktoru během odstávky. Následně jsme připravili kvalifikační program pro ověření účinnosti a vlivu této metody na čištění povrchu,“ vysvětlil Zdeněk Čančura, ředitel útvaru řízení kvality JE. Hlavním dodavatelem byla společnost ŠKODA JS ve spolupráci s ČEZ Energoservis, Fyzikálním ústavem AV ČR, VŠCHT Praha a dalšími odbornými institucemi. Vedle laseru byly použity i další metody podle konkrétní části zařízení.

     

    Nové generátory pro JE Temelín dodá Doosan Škoda Power

    Jde o jednu z největších zakázek v historii našich jaderných elektráren od jejich spuštění. Zařízení, která mění energii páry při průchodu turbínou na elektrickou, patří k největším v Evropě. S ohledem na blížící se konec jejich životnosti rozhodl ČEZ o plánované výměně. Zároveň jde o příležitost k dalšímu zvýšení výkonu. Otevřené výběrové řízení začalo v květnu 2023. Nejlepší nabídku, jejíž součástí je i budoucí patnáctiletý servis nově dodaného zařízení, podala Doosan Škoda Power. K výměně generátorů dojde během odstávek v letech 2029 a 2030.

     

    V Dukovanech probíhá odstávka druhého výrobního bloku

    Dne 28. srpna začala plánovaná odstávka druhého výrobního bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Blok má úspěšně za sebou první palivovou kampaň s provozem na novém zvýšeném výkonu 512 MW. V průběhu už 38. odstávky druhého bloku čeká na energetiky přes 17 tisíc pracovních úkolů. Časově i technicky nejnáročnějšími činnostmi odstávky jsou výměna kabeláží, rekonstrukce úsekových rozvaděčů a plánovaná údržba záložního dieselgenerátoru. Odstávka druhého bloku by měla trvat podle předběžných plánů 71 dnů, skutečný rozsah se bude upřesňovat podle výsledků testů a kontrol. Druhý výrobní blok tak bude připojen zpět k přenosové síti počátkem listopadu.

    17 000 

    pracovních úkolů v průběhu 38. odstávky druhého bloku

    71 

    dnů by měla trvat odstávka podle předběžných plánů

     

     

    Modernizace řídicího systému v Jaderné elektrárně Temelín

    V Jaderné elektrárně Temelín probíhá jedna z technologicky nejnáročnějších modernizací řídicího systému. Modernizace zahrnuje instalaci desítek nových serverů, položení osmdesáti kilometrů kabelů, úpravy na blokové dozorně, výměnu procesních jednotek řídicích skříní, zprovoznění a testování nového softwaru. Řídicí systém obsahuje tisíce informačních a ovládacích displejů, vyšší tisíce ovládaných zařízení a za vteřinu jím projdou desítky tisíc zobrazovaných informací.

    Na náročné záměně energetici pracují od roku 2022. Loni dokončili instalaci serverové a komunikační infrastruktury Ovation UICS na obou blocích. Letos pak do nového prostředí instalovali potřebný software a aplikace. Vše už přitom ověřili v testovacím prostředí i v ostrém produkčním prostředí. Kompletní modernizaci plánují technici dokončit v roce 2028 na prvním bloku a o rok později na bloku druhém. 

    Významnou část technologie po letošní odstávce 1. bloku řídí nový systém. Praxe ukázala, že tým, který akci připravoval, je velmi zkušený, dokáže spolupracovat a má mimořádného vedoucího Martina Bícu. Výsledkem je perfektní práce v krátkém čase,“ ocenil práci odborníků ředitel elektrárny Jan Kruml.

     

    Temelín spustil vnitroareálovou autobusovou linku

    V areálu Jaderné elektrárny Temelín se od 9. června rozjela nová vnitroareálová autobusová linka, která výrazně zjednodušila pohyb zaměstnanců i dodavatelů. V provozu je každý pracovní den a zastavuje na 13 místech. Tento pilotní projekt vznikl jako reakce na potřebu snížit počet vozidel vjíždějících do střeženého prostoru a zároveň zvýšit bezpečnost a efektivitu provozu, zejména v době odstávky. Během odstávky prvního výrobního bloku tak převezl autobus celkem 7 438 osob, což představuje průměrně 200 pasažérů denně. Tato čísla potvrzují, že si rychle našel své místo v každodenním provozu elektrárny, kde pomáhá s přesuny osob i drobného materiálu.

     

    Elevion staví největší solární elektrárnu v Nizozemsku

    Skupina Elevion, která zastřešuje ESCO aktivity ČEZ v zahraničí, zahájila letos instalaci dosud největší solární elektrárny v Nizozemsku. S působivým výkonem 189 MWp je Eekerpolder zároveň největším projektem její dceřiné společnosti Belectric v Evropě. Na ploše 249 fotbalových hřišť v provincii Groningen nainstalují kolegové do května příštího roku více než 300 tisíc fotovoltaických panelů. Elevion tímto projektem navazuje na úspěchy ve fotovoltaikách v loňském roce, kdy skupina oslavila 5 GW postavených fotovoltaických projektů po celém světě. Celá 1 GW z toho byla v Německu. Jen za loňský rok postavil Belectric 740 MWp fotovoltaik a 40 MW bateriových úložišť. I přesto, že v roce 2024 došlo k oslabení trhu a poptávky v Německu, společnosti se dařilo díky zakázkám v dalších zemích, jako je Nizozemsko, Dánsko a Velká Británie. V podobném tempu výstavby plánuje Elevion Group pokračovat i v letošním roce. Kromě fotovoltaických elektráren Belectric projektuje také bateriová úložiště. 

    300 000 

    nových fotovoltaických panelů v provincii Groningen

     

    Letní univerzita otevřela studentům dveře pro práci v jaderné energetice

    Třiatřicet studentů technických vysokých škol a univerzit se letos zúčastnilo Letní univerzity v Jaderné elektrárně Temelín. Během dvou týdnů vysokoškoláci navštívili kontrolované pásmo, strojovnu, havarijní řídicí středisko nebo Laboratoř radiační kontroly okolí. Teoretické informace se dozvěděli přímo od odborníků v rámci tří desítek přednášek. Řada z nich už dokonce dostala nabídku budoucí práce. Za rok by do přípravy na operátorku turbíny měla nastoupit Sarah Markvartová, jedna ze sedmi studentek letošního ročníku Letní univerzity. 

    „Energetika mě zajímá a v budoucnu bych tady chtěla pracovat. Letní univerzita tak pro mě byla jasná cesta, jak se s elektrárnou seznámit. Hodně mě zaujala chladicí věž, na jejíž stavbu bylo použito 63 tisíc tun materiálu. Ráda bych nastoupila na pozici operátora sekundárního okruhu, už jsem splnila i potřebné psychotesty,“ uvedla studentka 5. ročníku ČVUT. 

    Nejsou to jen operátorky, operátoři nebo jaderní inženýři. Průběžně hledáme nové lidi pro řadu technických profesí, například v oblasti elektro, strojní nebo materiálových analýz. Generační obměna, kterou teď Temelín prochází, i příprava nových jaderných zdrojů, ať už velkých bloků, nebo malých modulárních reaktorů, přinášejí pro mladé lidi skvělé příležitosti. 

    Bohdan Zronek 

    ředitel divize jaderná energetika 

     

    Z Dukovan zmizel komín

    Bourání sto metrů vysokého komína Jaderné elektrárny Dukovany, který byl společně s plynovou kotelnou jedním z prvních objektů při výstavbě jaderné elektrárny, bylo ukončeno. Přesně po čtyřiceti letech od uvedení prvního reaktorového bloku do provozu zmizela z areálu elektrárny jedna z jejích prvních dominant, nevyužívaná už od konce 80. let minulého století. Bourání je součástí příprav elektrárny pro provoz za horizont roku 2045. Bourací práce se dělníkům i díky příznivému počasí podařilo zvládnout s předstihem.

    Celý proces jsme zachytili v jedinečném časosběrném snímku.

  • Vize 2030

    Vize 2030

    Kupujeme společnost Gas Distribution

    Skupina ČEZ podepsala kupní smlouvu týkající se akvizice 100% podílu ve společnosti Gas Distribution s.r.o., provozovateli plynárenské sítě v Jihočeském kraji a v části Kraje Vysočina. Touto akvizicí, prostřednictvím dceřiné společnosti GasNet, s.r.o., tak rozšíříme plynárenskou síť o poslední kraj a vyjma Prahy budeme rozvádět plyn po celé České republice. Plynárenská síť má významnou roli při transformaci českého teplárenství a jeho přechodu od uhelné energetiky k zemnímu plynu a později k vodíku. Společnost Gas Distribution spravuje síť 4 600 kilometrů plynovodů s celkem 111 000 odběrnými místy, má zhruba 120 zaměstnanců a v roce 2024 distribuovala 2,8 TWh plynu. Skupina GasNet spravuje síť 65 000 kilometrů plynovodů, má více než 2 200 zaměstnanců, obsluhuje cca 2,2 milionu odběrných míst a v loňském roce distribuovala přes 59 TWh plynu. Vypořádání transakce podléhá nezbytným schválením regulačními orgány.


    ČEZ se v rámci své strategie Čistá Energie Zítřka zaměřuje na bezemisní energetiku. Při výrobě elektřiny budou hrát v budoucnu klíčovou roli jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje. Zároveň bude důležitou roli zastávat také plyn jako zdroj pro paroplynové elektrárny a pro nové české teplárny, kterými v České republice nahradíme končící uhelné zdroje. ČEZ se stal významným hráčem na trhu s plynem, kdy jsme společně se státem zajistili pro Česko kapacitu ve dvou LNG terminálech, provozujeme klíčovou distribuční síť prostřednictvím společnosti GasNet a jsme zároveň důležitým dodavatelem plynu pro zákazníky. Akvizicí společnosti Gas Distribution zároveň doplníme naše portfolio o další stabilní společnost v regulované části podnikání, což je výhodné pro naše akcionáře.

    Daniel Beneš 

    generální ředitel ČEZ 

     

    LNG terminál v nizozemském Eemshavenu slaví tři roky 

    Tři roky už funguje terminál LNG v nizozemském Eemshavenu. Během této doby do něj připlulo 64 lodí objednaných ČEZ, které přivezly 5,8 miliardy metrů krychlových plynu určeného pro Česko. Více než 90 procent tankerů naložilo LNG ve Spojených státech a žádná loď neobsahovala ruský plyn, což je pravidlo vyplývající přímo ze smlouvy s terminálem a ČEZ ho bude striktně dodržovat i nadále. Eemshaven byl vůbec prvním terminálem na zkapalněný zemní plyn spuštěným v Evropě od začátku války na Ukrajině. Zařízení umožňuje zpracovat až osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy jsou rezervovány pro Českou republiku, což je objem rovnající se téměř polovině současné české spotřeby. Vedle ČEZ využívají kapacity terminálu také nadnárodní společnosti Shell a Engie.

    Během energetické krize se nám podařilo rychle zareagovat a zajistit si kapacitu ve vůbec prvním nově zprovozněném LNG terminálu v Evropě. Mohli jsme tak zabezpečit dostatek plynu pro naše zákazníky i přispět k energetické bezpečnosti Česka. Právě LNG terminály jako Eemshaven pomohly k překonání plynové krize a také ke snížení cen plynu i elektřiny v Evropě. 

    Pavel Cyrani 

    ředitel divize obchod a strategie ČEZ

     

  • O nás

    O nás

    Volby do dozorčí rady ČEZ, a. s.

    V lednu příštího roku skončí funkční období čtyřem stávajícím členům dozorčí rady ČEZ, a. s., zvoleným zaměstnanci společnosti. Volby nových členů dozorčí rady proběhnou tento podzim. Pro více informací sledujte intranet.

     

    Když se elektrárna „promění“ v dětské království

    Zaměstnanci temelínské elektrárny mohli i letos využít oblíbený benefit v podobě příměstského tábora pro své děti, který probíhal už pojedenácté. Během tří týdnů se v temelínském infocentru vystřídalo téměř sto dětí, které si užily program plný her, výletů, tvořivých aktivit a sportovních soutěží. Pomocí virtuální reality se podívaly do reaktorového sálu i tréninkového centra operátorů, zatímco venku si užívaly zámecký park, bazén nebo týmové hry. Každý běh měl své téma – od trosečníků přes průzkumníky až po desetibojaře – a děti si kromě zážitků odnesly i nová přátelství. Podobné tábory proběhly také v Dukovanech, kde se uskutečnily ve dvou bězích. I zde se děti zaměstnanců mohly těšit na bohatý program, který jim zpestřil prázdniny a zároveň pomohl rodičům skloubit pracovní povinnosti s péčí o děti. 

     

    Domácí násilí tématem interní kampaně 

    Domácí násilí má mnoho podob a může se týkat kohokoli. Možná vás. Možná někoho, koho znáte. Ve Skupině ČEZ v takových případech umíme pomoci. Zesměšňování, urážení, omezování v pohybu, sociální izolace, manipulace, záměrné vyvolávání pochybností, vinění za vlastní neúspěchy, vyslýchání… Domácí násilí je jednou z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv a nemusí mít vždy formu fyzických útoků. Možná si nejste jistí, jestli to, co se děje ve vašem vztahu, je v pořádku. Ať už se děje cokoli, co ve vás vyvolává strach, nejistotu nebo pocit méněcennosti, věřte, že to není normální. Na intranetu vám představujeme sérii deseti článků kampaně, která se zaměřuje na konkrétní projevy domácího násilí, od manipulace a ponižování až po ekonomické omezování. Cílem je pomoci všem rozpoznat varovné signály, nabídnout podporu a ukázat, že existuje cesta ven. A že v tom nejste sami. Kampaň také provází iniciativa generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, který se rozhodl podpořit neziskovou organizaci Rosa – centrum pro ženy. Tato organizace nabízí nepřetržitou pomoc a azyl pro oběti domácího násilí. Připojte se s hashtagem #mužiprotinásilí.

     

  • Etika

    Etika v praxi

    Ruku v ruce s AI
    Rozhoduješ ty

    Umělá inteligence může být skvělý pomocník, ale klíčová rozhodnutí vždy zůstávají v lidských rukou.

    Pamatujte na to pokaždé, když si chcete ulehčit práci. Myslete na klasifikaci informací, na bezpečnost i etickou stránku věci. Ruku v ruce s AI rozhodujete vy.

    Pravidla práce s AI 

    Ve světě, kde se umělá inteligence stává běžnou součástí práce, je třeba mít jasná pravidla pro její bezpečné a zodpovědné používání. Vznikla proto metodika používání nástrojů umělé inteligence ve Skupině ČEZ, která definuje například to, jaké nástroje jsou pro pracovní použití povoleny a jak dbát na bezpečnost, etiku i legislativu. Další informace najdete na intranetu, kde je umělé inteligenci ve Skupině ČEZ věnovaná speciální podstránka.

     

  • Rozhovor

    Rozhovor

    Martin Zmelík

    Měníme se, protože se
    mění svět kolem nás

    V rozhovoru shrnuje generální ředitel ČEZ Distribuce výsledky transformačního programu Horizont D, který firmu připravuje na budoucnost decentralizované energetiky, digitalizace a rostoucích očekávání zákazníků. Letos navíc ČEZ Distribuce slaví 20 let své existence. 

    Text: Ilona Vysoudilová Foto: Jiří Turek

    Letos je poslední rok vašeho interního transformačního programu Horizont D, kterým jste v roce 2022 nastartovali proces změn uvnitř společnosti. Lze už nyní říct, jak se vám daří cíle naplňovat?

    Určitě. V rámci programu Horizont D naplňujeme postupně většinu klíčových cílů, které jsme si stanovili, a velká část je už i splněna. Když jsme v roce 2022 program spouštěli, bylo jasné, že nás čeká zásadní transformace – nejen technická, ale i kulturní. Věděli jsme, že svět energetiky prochází dynamickými změnami, a pokud chceme i nadále být spolehlivým partnerem pro naše zákazníky a pro českou energetiku jako celek, musíme se začít měnit už teď. Ne za pět nebo deset let, ale okamžitě. Z tradiční distribuční společnosti se postupně transformujeme v hybridní firmu na pomezí IT, telekomunikací a distribuce.

    Transformace se tedy dotkla všech oblastí fungování společnosti?

    Ano, transformace skutečně zasáhla všechny klíčové oblasti fungování společnosti. Horizont D jsme od začátku vnímali jako komplexní změnu – nešlo jen o modernizaci technologií nebo úpravu procesů. 

    Horizont D by se dal rozdělit do tří bloků. Prvním je digitalizace, kde jsme naplnili veškeré cíle. Bylo potřeba procesy zjednodušit a zdigitalizovat. Do druhé části by se dal zařadit náš závazek vůči akcionáři, kde jsme naplnili veškerá finanční očekávání, a třetí je závazek vůči zákazníkům. 

    Během dvaceti let investovala ČEZ Distribuce do rozvoje distribuční sítě přes 200 miliard korun a patří mezi nejvýznamnější hráče na trhu. 

    Zastavme se tedy u zákazníků. Jak se cíle Horizontu D dotýkají zákazníků ČEZ Distribuce?

    Jedním ze zásadních cílů transformace Horizont D je být v očích zákazníka moderním a přívětivým partnerem. Naše ambice byly velké a velmi konkrétní - 95 % žádostí o nové připojení na nízkém napětí zpracováváme do 5 pracovních dní, 85 % nových připojení i přeložek realizujeme do 183 pracovních dní, tedy do půl roku. Pro představu, tuto dobu jsme zkrátili o víc než polovinu. Aby se nám to podařilo, museli jsme se podívat na celý proces opravdu detailně – od příjmu žádosti přes projektování až po samotnou realizaci. Zavedli jsme nové postupy pro rychlejší zpracování požadavků, sjednotili pracovní procesy v regionech a pracujeme s digitálními nástroji. Využíváme také nové možnosti, které přináší stavební legislativa, například zjednodušenou dokumentaci u přípojek a dobíjecích stanic.

    Naši zákazníci oceňují jednoduchost, rychlost a přehlednost. A to se nám podařilo také díky nástrojům jako mobilní aplikace Proud, virtuální asistentka Ema nebo e-formuláře na webu. 

    Tyto změny se vám podařily v době, kdy je velká poptávka po připojování fotovoltaických elektráren. Loni ČEZ Distribuce připojila 29 744 fotovoltaických elektráren…

    Ano, poslední dva roky byly extrémní, a i přesto se to kolegům podařilo. Letos evidujeme zvýšený zájem o připojení zařízení pro ukládání elektřiny, zejména bateriových úložišť. Tento rok jsme za prvních šest měsíců připojili do distribuční sítě 9 084 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 253,1 MW a přes 86 % instalací je vybaveno bateriovým úložištěm. 

    Je kapacita pro připojování dalších výroben do distribuční sítě?

    S prudkým nárůstem žádostí o připojování fotovoltaických elektráren evidujeme i oblasti s omezenou možností připojování velkých celků. Volnou kapacitu vyhodnocujeme a zpracováváme přehledové mapy oblastí. Zákazníci aktuální stav najdou na našich webových stránkách a ve zjednodušené formě i v mobilní aplikaci Proud. 

    Abyste byli schopni v budoucnu distribuční síť provozovat, co se musí změnit, jaké kroky musíte udělat? Na začátku roku jste oznámili, že letos vynaložíte téměř 19,2 miliardy korun na úpravy naší distribuční soustavy. Platí to?

    Ano, investiční potřeby rostou a částka na letošní rok stále platí. Průběžně realizujeme investiční akce zaměřené na rozvoj, obnovu a posílení naší distribuční soustavy. Potřebujeme být schopni pružně reagovat na rostoucí poptávku po připojování nových výroben, především obnovitelných zdrojů, ale i bateriových úložišť, o která je letos výrazně větší zájem. 

    Naši zákazníci jsou nejen spotřebiteli, ale i aktivními účastníky trhu – energii vyrábí, sdílejí a uchovávají. 

    Vedle rozvoje samotné infrastruktury investujeme i do digitalizace sítě – například do zavádění inteligentního měření, chytrých technologií a rozšiřování IT řešení, která umožní efektivnější správu sítě a lepší služby zákazníkům. Získáváme mnoho dat, se kterými se musíme naučit dobře pracovat. S novými daty simulujeme chování distribuční soustavy pomocí různých nástrojů AI, zejména modelů strojového učení a neuronových sítí. 

    Investice jsou obrovské. Využíváte finance z různých dotačních programů České republiky nebo Evropské unie? 

    Ano, a i v této oblasti se nám daří. Velmi nám v tom pomáhají kolegové z útvaru public affairs Skupiny ČEZ. V loňském roce jsme získali dotace ve výši 2,5 miliardy korun, letos očekáváme schválení dalších projektů v hodnotě přes 5,4 miliardy. Tyto prostředky nám pomáhají pokrýt náklady na připojování nových obnovitelných zdrojů, ale i na modernizaci sítě – zejména v oblasti inteligentního měření, digitalizace a elektromobility. Čerpání dotací má také pozitivní dopad pro zákazníky v podobě zmírnění nárůstu regulované složky ceny elektřiny.

    České domácnosti přecházejí na nový typ měření výroby a spotřeby elektrické energie. V ČEZ Distribuci se výměna stávajících elektroměrů za inteligentní letos intenzivně rozběhla. Jde vše dle plánu?

    Projekt běží podle plánu. Zákazníkům se spotřebou vyšší než 6 MWh jsme už stávající elektroměry nahradili novými, tzv. inteligentními. Naši technici nyní instalují v průměru 9 000 elektroměrů za týden. 

    Nové měřicí přístroje zaznamenávají data každých 15 minut, což umožňuje zákazníkům mít mnohem lepší přehled o vlastní spotřebě. Pro nás je to nástroj pro efektivnější řízení sítě – lépe predikujeme zatížení, optimalizujeme provoz a včas detekujeme případné poruchy. Je to základ pro moderní, chytrou energetiku. Na projektech nové energetiky intenzivně spolupracujeme s ostatními obchodníky.  Kolegové z ČEZ Prodej aktuálně připravují například Dynamický tarif. 

    V březnu poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, známou jako LEX OZE III. Je klíčovým krokem k modernizaci a decentralizaci energetiky, která bude mít dopad na celý energetický sektor. Co tato novela znamená pro ČEZ Distribuci?

    Novela zavádí nová pravidla pro oblasti, které dosud nebyly legislativně ošetřeny – například ukládání energie nebo agregaci flexibility výroby a spotřeby elektřiny. Další novinkou je možnost pro distributora poptat Nefrekvenční podpůrné služby*. Tyto změny zásadně promění způsob, jakým funguje celá distribuční síť. Energetika už dávno není jednostranný tok elektřiny od několika velkých výrobců ke spotřebitelům. Dnes je čím dál častěji obousměrná, dynamická a propojená. Pro ČEZ Distribuci to znamená, že musíme upravit naše procesy, technologie i interní systémy tak, abychom na nové požadavky dokázali reagovat efektivně, spolehlivě a zároveň v souladu se zákonem. Novela zároveň potvrzuje směr, kterým se už několik let vydáváme v rámci našeho transformačního programu. Dává nám stabilní legislativní rámec a podporu pro to, co už uvnitř firmy rozvíjíme. Vnímáme to jako příležitost i závazek. Energetika se mění a my chceme být těmi, kdo tuto změnu aktivně utvářejí.

    Co čeká společnost v nejbližší době?

    V druhé polovině září spustíme registraci samostatně stojících bateriových úložišť, což otevírá prostor zejména pro velkokapacitní bateriová úložiště. Pro distribuční síť to bude velká výzva. Možnost zapojování těchto úložišť do sítě vychází také z LEX OZE III. 

    Všechny změny, kterými společnost prochází, jsou rozsáhlé. Jak zásadní je role zaměstnanců?

    Kdyby netáhli za jeden provaz všichni, celá ČEZ Distribuce, žádnou transformaci bychom nezvládli. Tohle není jen o systémech, ale především o lidech, o tom, jak spolu dokážeme spolupracovat napříč firmou. Zaměstnanci, kteří u nás nyní pracují, by ještě před pár lety ani neuvažovali o tom, že by mohli být součástí. Příkladem jsou kolegové v útvaru Digitální a datové centrum. V loňském roce jsme se museli stejně jako ostatní distributoři připravit na sdílení elektřiny a kolegové nad rámec interních aktivit vyvinuli pro Elektroenergetické datové centrum aplikaci, kterou převzali a nyní používají všichni, kteří se chtějí v České republice zapojit do komunitní energetiky a sdílet elektřinu. To je obrovský úspěch. Už nejsme jen provozovatelem distribuční soustavy, ale musíme spravovat IT systémy, pracovat s velkým objemem dat, automatizovat procesy… Mám velkou radost, že se nám podařilo propojit technické týmy, transformační kancelář, obsluhu, projektanty i kolegy z provozu. Právě tahle spolupráce nám umožňuje procesy zjednodušit, zrychlit realizaci a být zákazníkovi blíž. V rámci transformace jsme nalezli významné úspory a nemalou část těchto úspor dále investujeme do zaměstnanců, což je velký benefit.

    Co byste na závěr vzkázal kolegům?

    Chtěl bych poděkovat všem kolegům, mnoho jsme toho zvládli, ale neméně náročné úkoly nás teprve čekají. Do roku 2030 musíme i při adekvátních investicích připravit naši distribuční síť na rostoucí rozvoj decentrální energetiky. Čeká nás technologický upgrade sítě, modernizace dispečerského systému i přechod na nový SAP a GIS. Distribuce se mění a my se musíme měnit s ní – být flexibilní, rychlí a připravení. Děkuji všem, kteří dali šanci změně a pomáhají posouvat firmu vpřed. Udržet kvalitu, bezpečnost dodávek elektřiny a zároveň dělat věci jinak není snadné, ale společně to zvládneme.

    * Nefrekvenční podpůrné služby jsou služby poskytované provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, které nezajišťují udržení frekvence elektrizační soustavy, ale slouží k jiným účelům, např. k zajištění napěťové stability, obnovení napájení po výpadku, řízení toků elektřiny v síti nebo zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

    Svět distribuce elektřiny se mění rychleji než kdy dřív. A my se měníme s ním. Cílem není jen technologická modernizace, ale i hluboká změna způsobu fungování společnosti.

     

  • Pod pokličkou

    Pod pokličkou

    Dynamický tarif 

    Od července nabízí ČEZ Prodej zákazníkům nové produktové řešení, kterým je Dynamický tarif na zkoušku. V čem je nový? Jak funguje? A pro jakou skupinu našich zákazníků je určený? Pojďme se na tento recept, jak snížit spotřebu elektřiny, podívat detailněji. 

    Text: Tereza Měrtlová a Kateřina Militká Foto: fotobanka

    Dynamický tarif prošel několikaměsíčním testováním. V pilotním režimu zvládlo ušetřit 4/5 zákazníků a úspora se pohybuje v řádech stokorun až jednotek tisíc korun za rok. Zákazníci ušetřili v průměru 7 % svých nákladů na elektřinu. A to už jsou zajímavá čísla. 

    Jak funguje Dynamický tarif

    U Dynamického tarifu se mění cena silové elektřiny během dne, je levnější například v poledních hodinách nebo v noci. Pokud tedy zákazník bude do těchto časů směřovat například nabíjení elektromobilu nebo provoz větších spotřebičů, může ušetřit. Mohli byste namítnout, že to není nic nového, spotové tarify jsou na trhu už nějakou dobu. Jaký je tedy rozdíl? U obou produktů se cena během dne mění, ale u Dynamického tarifu zákazník zná cenová pásma měsíce dopředu a může tak chod své domácnosti a její činnosti lépe naplánovat. To je rozdíl oproti spotovému produktu, kde je cena známá vždy pouze na další den. Navíc u Dynamického tarifu zákazníka chráníme před extrémními výkyvy, kdy může spotová cena nárazově vzrůst až několikanásobně. 

    „Dynamický tarif jsme po otestování začali nabízet vybraným zákazníkům od začátku letních prázdnin a více jej rozjedeme na podzim, kdy tento produkt podpoříme i velkou marketingovou kampaní,“ říká Tereza Měrtlová, manažerka odboru Nová energetika ČEZ Prodej. Produkt totiž může ČEZ Prodej nabízet jen zákazníkům, kteří mají průběhové měření a chytrý elektroměr, který jej umožňuje.

    Co je průběhové měření?

    Instalace průběhového měření přináší zákazníkovi nové možnosti. Údaje jsou získávány za každých 15 minut odběru. Zákazníkovi umožňují lépe kontrolovat a plánovat spotřebu elektřiny a využívat další výhody nové energetiky, jako jsou tarify s proměnlivou cenou elektřiny.

    České domácnosti přecházejí na nový typ měření výroby a spotřeby elektrické energie a v ČEZ Distribuci se letos výměna stávajících elektroměrů intenzivně rozběhla. „Zákazníkům se spotřebou vyšší než 6 MWh jsme už stávající elektroměry nahradili novými, tzv. inteligentními. Naši technici nyní instalují v průměru 9 000 elektroměrů za týden,“ potvrzuje v rozhovoru Martin Zmelík, generální ředitel ČEZ Distribuce. ČEZ Distribuce evidovala už ke konci léta 102 tisíc nainstalovaných chytrých elektroměrů. Počty domácností, pro které by Dynamický tarif mohl být zajímavou možností, jak šetřit, rychle rostou. 

    Výhody produktu „na zkoušku“

    „Abychom si my i zákazník byli jisti, že tento typ produktu je pro konkrétní domácnost to pravé, uzavíráme nejdřív Dynamický tarif na zkoušku. Je to doplněk ke stávajícímu produktu, ceny se tedy řídí podkladovým produktem zákazníka a během dne se mění  v rozsahu od -50 % do + 25 % jeho obvyklé ceny. Každý měsíc zákazníka informujeme, jak se mu v úsporách daří,“ vysvětluje Richard Nagy, manažer odboru Produkty EE a ZP ČEZ Prodej.

    Pokud zákazník během zkušební doby 11 měsíců zvládne ušetřit, nabídne mu ČEZ Prodej „finální“ Dynamický tarif. Tento produkt bude k dispozici na jaře příštího roku. Časování nabídky produktu ještě záleží na tom, zda má zákazník fixovaný, nebo nefixovaný produkt. „Pokud zákazník během zkušební doby ušetřit nezvládne, a naopak by platil více, garantujeme mu, že rozdíl neplatí, účtenka jde za námi,“ dodává Jiří Zezula, manažer segmentu Nová energetika ČEZ Prodej.

    „Zda bude Dynamický tarif pro zákazníky atraktivní a budou rozumět jeho výhodám, záleží i na tom, jak dobře jej budou umět vysvětlit kolegové v našich prodejních kanálech. Na to se teď v ČEZ Prodej zaměřujeme. Když se totiž díváme na zkušenosti ze zahraničí a hledáme společné znaky pro země, kde jsou tarify s proměnlivou cenou úspěšné, jsou to právě ty země, kde je dobrá nabídka tarifů, jsou dobře komunikované a mají dobré pokrytí průběhovým měřením. Premiantem v Evropě je Norsko, kde tyto tarify využívá 97 % domácností, v Belgii je využívají čtyři pětiny domácností,“ doplňuje Tereza Měrtlová. 

    Počítáme s tím, že Dynamický tarif na zkoušku by ještě letos mohlo využít několik stovek našich zákazníků. Do budoucna očekáváme, že společně s postupným osazováním odběrných míst průběhovými elektroměry bude zájem dále narůstat. 

    Dynamický tarif na zkoušku je možné sjednat od 1. července. ČEZ Prodej postupně oslovuje zákazníky, kterým distributoři osadili odběrné místo novým elektroměrem s průběhovým měřením a mají vhodný produkt od ČEZ Prodej. Při sjednání musí zákazník poskytnout pouze bankovní účet pro výplatu případné úspory a e-mailovou adresu, na kterou bude získávat informace o tom, jak si průběžně s úsporami stojí. Dynamický tarif cílí na zákazníky, kteří chtějí a mají možnost plánováním spotřeby ušetřit. Máte zájem Dynamický tarif vyzkoušet? A máte průběhové měření? Ozvěte se nám!

    Zjistěte více o Dynamickém tarifu.

     

  • Tým

    Tým

    Když se energie mění v obchodní příležitost 

    Jejich rukama projde každá megawatthodina elektřiny vyrobená velkými zdroji ve Skupině ČEZ. Tým generation a dispečink pomáhá maximalizovat hrubou marži z výroby. Je součástí útvaru trading a stará se mimo jiné o veškeré obchodní aktivity související s provozem našich elektráren.

    Text: Petra Kollerová Foto: Markéta Šedivá

    ↑ Spolupráce napříč týmy i uvnitř každého z nich stojí na otevřené komunikaci a sdílení informací. Kolegové se mohou jeden na druhého vždy stoprocentně spolehnout. Na fotce zleva: Pavel Zeman, Urban Kravjanský, Stanislav Kostka a Jan Knára

    „Naším hlavním úkolem je pomáhat maximalizovat hrubou marži z výroby zdrojů Skupiny ČEZ a hedgingem snižovat rizika z vlastnictví aktiv. Využíváme k tomu obchodní nástroje a spolupracujeme s kolegy napříč Skupinou ČEZ, kdy společně řídíme výrobní zařízení tak, aby vyráběla na optimálním výkonu a ve správný čas. Cílem je dosáhnout co nejlepšího výsledku, a to vždy s ohledem na technické limity zdrojů a pravidla bezpečného provozu. Se zkracováním obchodních period a zrychlováním obchodu jako takového musíme být zároveň připraveni rychle reagovat a spolupracovat s kolegy z výroby na zvyšování flexibility zdrojů,“ uvádí Stanislav Kostka, který vede útvar generation a dispečink. 

    Tři ozubená kolečka

    Všechny činnosti v týmu, který se zabývá obchodováním a řízením výroby našich elektráren, do sebe perfektně zapadají. Obchodníci v čele s Janem Knárou prodávají a nakupují elektřinu, plyn a povolenky. Dispečeři pod vedením Pavla Zemana spolu s přípraváři provozu a kolegy z elektráren zajišťují, že se v našich zdrojích vyrobí a do sítě dodá přesně takový výkon, který je vzhledem ke všem respektovaným parametrům a trhu ekonomicky nejoptimálnější. Vývojáři s matematiky v týmu Urbana Kravjanského se starají o vývoj optimalizačních nástrojů potřebných pro práci týmu i dalších kolegů. Vytvářejí a rozvíjejí modely, které počítají, jaká kombinace turbín, generátorů a zařízení na jakých výkonech přes celé portfolio elektráren je v daných časových intervalech (hodinách/čtvrthodinách) ekonomicky nejefektivnější a technicky možná. 

    Celý tým generation a dispečink spolupracuje s kolegy z divize klasická a obnovitelná energetika, jaderná energetika, ČEZ obnovitelných zdrojů, Vltavského dispečinku a řadou dalších útvarů Skupiny ČEZ, poskytuje vstupy pro jejich činnosti nebo od nich naopak výstupy pravidelně přijímá. Přesná otevřená komunikace je základ v každé situaci.

    Část předpokládané vyrobené elektřiny prodáváme s velkým předstihem, až šest let dopředu. Tento tzv. hedging je zarámován pravidly, která stanovuje Výbor pro řízení rizik. Zbytek plánované výroby obchodujeme postupně, nejprve ve čtvrtletních a měsíčních produktech, později v týdenních a denních. Každý krok přináší větší přesnost. 

    Jan Knára

    vedoucí skupiny generation desk

    Když se MWh mění na peníze

    Obchodování s energetickými komoditami nezačíná až ve chvíli, kdy se roztočí turbína, ale roky dopředu. 

    Když se blíží konkrétní den dodávky, přichází na řadu přípraváři provozu, kteří společně s kolegy z elektráren aktualizují podmínky, za nichž mohou být jednotlivé zdroje provozovány. Na základě technických a obchodních vstupů zoptimalizují, kdy a s jakým výkonem by bylo nejlepší zdroje provozovat. Na základě jejich návrhu obchodníci při zohlednění aktuální tržní situace zobchodují potřebná množství elektřiny na hodinové burze. (Detailní vysvětlení pojmu „zobchodují“ by zabralo samostatný článek.) 

    Výsledkem jejich spolupráce je dnes už 96čtvrthodinový plán výroby, který je v ideálním případě ze strany výrobních zdrojů potřeba přesně dodržet. Jelikož se situace na trhu mění každým okamžikem a příležitosti se objevují a zanikají, celý proces krátkodobého plánování, optimalizace, obchodování a dispečerské komunikace se neustále upravuje a opakuje až do okamžiku dodávky. 

    A ani tam to nekončí, neboť v závislosti na získaných informacích z provozu tým okamžitě reaguje a upravuje plány provozu a obchoduje na vnitrodenním trhu v reálném čase v režimu 24/7, aby tak minimalizoval náklady na případnou odchylku nebo vydělal nějaké to euro navíc.  

    Kromě samotného obchodování s elektřinou, plynem a povolenkami nabízí tým i podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy ČEPS, poskytuje své služby dalším subjektům Skupiny ČEZ a spolupracuje na mnoha různých vnitroskupinových projektech. 

    Tým generation a dispečink

    Stanislav Kostka má rád cyklistiku, cestování a Krušné hory, v ČEZ pracuje víc než 20 let. Podobnou dobu se věnuje dispečerskému plánování a řízení provozu v ČEZ Pavel Zeman, volné chvíle tráví s rodinou, v létě nejraději u moře, v zimě na lyžích. Jan Knára posílil tým v roce 2008 a volný čas věnuje rodině a fotbalu, ať už jako hráč, nebo jako fanoušek. Urban Kravjanský ve volném čase rád dělá cokoli, co nesouvisí s počítači, třeba analogovou fotografii. Součástí týmu generation a dispečink je čtyři roky.

    Flexibilita jako výhoda i výzva

    Klíčové je umět reagovat na aktuální situaci a také trochu odhadovat budoucnost. Když hodně fouká nebo svítí slunce, ceny elektřiny klesají. Obchodníci s dispečery pak rozhodují, zda se vyplatí elektrárnu odstavit, nebo ji nechat běžet, resp. kdy ji znovu nastartovat. Každý nájezd totiž něco stojí. Část týmu obchodníků pracuje ve směnném provozu spolu s dispečery, kteří zajišťují, že se obchodní rozhodnutí skutečně promění ve správně řízenou výrobu. 

    24/7 v centru energetického dění

    Technický dispečink je srdcem on‑line řízení výroby elektřiny z velkých zdrojů ve Skupině ČEZ. Tým zajišťuje ve spolupráci s přípraváři provozu a kolegy v elektrárnách nepřetržitý dohled a operativní řízení všech zdrojů, které má dispečink ČEZ v portfoliu – od jaderných elektráren, přes uhelné, přečerpávací, vodní, paroplyn až po fotovoltaické elektrárny.

    Zatímco přípraváři provozu plánují, jak budou jednotlivé zdroje fungovat v nejbližších dnech, dispečeři v reálném čase dohlížejí na to, aby vše běželo podle plánu. A když ne, umí rychle zasáhnout. Každých 15 minut musí být dodávka elektřiny do sítě přesně taková, jakou obchodníci nasmlouvali. Jakákoli odchylka může znamenat finanční postih.

    „Dispečeři jsou připraveni reagovat na nenadálé události – výpadky zdrojů, změny v poptávce nebo třeba náhlé výkyvy na trhu. V takových chvílích rozhodují o tom, zda zvýšit výkon elektráren, spustit přečerpávací zdroje, nebo ve spolupráci s obchodníkem nakoupit elektřinu na trhu. Vždy hledají nejefektivnější řešení – technicky i ekonomicky,“ uvádí Pavel Zeman, vedoucí skupiny dispečink.

    Kromě toho tým díky přítomnosti 7 dní v týdnu 24 hodin denně vypomáhá i dalším útvarům tradingu. Vše probíhá prostřednictvím sofistikovaného řídicího systému, který umožňuje detailní manipulaci se zdroji a komunikaci s externími partnery.

    Matematika, která řídí elektrárny

    Tým optimalizační modely vyvíjí software pro plánování provozu našich elektráren od vody až po jaderky. Třeba spočítat optimální využití vody a zařízení Vltavské kaskády pro výrobu elektřiny a její obchodování je hodně zajímavá matematika. Informační systém pro optimalizaci provozu elektráren využívají kolegové z útvaru optimalizace portfolia, kteří plánují provoz elektráren na období několika let a měsíců, dále přípraváři provozu, kteří řeší týdny, dny, hodiny a čtvrthodiny, dispečeři, kteří dohlížejí na dodržování plánu a operativně ho mění, a obchodníci, kteří obchodují s podporou výsledků výpočtů tohoto systému. 

    Devítičlenná skupina složená z vývojářů a matematiků propojuje svět algoritmů s realitou energetiky. Výsledkem jsou modely, které dokážou zohlednit stovky tisíc datových bodů a navrhnout optimální nasazení zdrojů s cílem maximalizovat zisk a zároveň dodržet obchodní závazky. 

    „Velkou výzvou pro celý tým je rychlost výpočtu optimalizace. Čím je výpočet rychlejší, tím blíže se dostáváme k využití příležitostí, které nám poskytuje trh. Systém společně s kolegy z ICTS kontinuálně rozvíjíme s tím, jak se mění zdroje a zároveň legislativní výzvy, na které musíme reagovat,“ říká Urban Kravjanský, vedoucí skupiny optimalizační modely.

    Nový tým pro krátkodobé obchodování

    Význam krátkodobých (vnitrodenních) trhů na evropských trzích významně narůstá, proto v rámci útvaru generation a dispečink vznikl samostatný tým Martina Holečka, který se této problematice bude věnovat hlouběji. 

    Za posledních několik let jsme i přes neustále se zpřísňující compliance pravidla společně ušli velký kus cesty, a to zejména díky otevřenosti našich interních partnerů na straně výroby a jejich ochotě naslouchat námi předkládaným návrhům reflektujícím situaci na trhu. Rád bych proto poděkoval všem kolegům, se kterými spolupracujeme. 

    Stanislav Kostka

    vedoucí útvaru generation a dispečink

     

  • Mezi námi

    Mezi námi

    Kde klíčová slova nestačí, nastupuje AI

    Vyhledávání v dokumentech bývá hodně tvrdý oříšek. A protože hledání podle klíčových slov nemuselo vždy vrátit požadovaný dokument, spustili jsme ve Skupině ČEZ tzv. sémantické vyhledávání v dokumentaci pomocí umělé inteligence.

    Text: Lucie Ehrlichová a Karolina Krafková Foto: Petr Hejna

    Lukáš Soucha

    manažer útvaru řízení procesů a digitalizace

    Lukáš si za pěkného počasí rád vyrazí na horském kole, v zimě pak na sjezdovky a běžky. Celoročně si nejvíce užívá procházky po českých horách, především na Šumavě.

    Proč jsme ve Skupině ČEZ zapojili do vyhledávání v ECM řídicí dokumentaci umělou inteligenci?

    Upřímně, pro zrychlení a zjednodušení vyhledávání dokumentů. Protože pokud neznáte přesný název, identifikační kód nebo jinou upřesňující informaci o dokumentu, zabere hledání dost času. S ohledem na celkový obsah témat dokumentace je to občas pro zaměstnance v roli uživatele jako hledání jehly v kupce sena. I proto jsme spustili sémantické vyhledávání v celém obsahu dokumentu za pomoci umělé inteligence. Není už potřeba si pamatovat přesný název nebo klíčové slovo. Nově stačí jednoduše napsat otázku v přirozeném jazyce. Systém vyhodnotí, co hledáte, a nabídne vám nejrelevantnější výsledky ve formě platných dokumentů a stručné odpovědi na dotaz. Vyzkoušejte to třeba dotazem: „Co musím splnit pro vstup do kontrolovaného pásma v jaderné elektrárně?“ A sledujte, jak rychle se dostanete k odpovědi. 

    Jak sémantické vyhledávání funguje a v čem je jiné než to klasické?

    Na rozdíl od běžného fulltextového vyhledávání nehledá jen shodu slov, ale vyhodnocuje význam celého dotazu jako v přirozené komunikaci. Díky umělé inteligenci dokážeme pracovat s kontextem a nabídnout relevantní dokumenty i v případě, že neznáte jejich přesný název. Je to podobné, jako když se zeptáte kolegy. Pochopí, co máte na mysli, i když to neřeknete přesně. Sémantické vyhledávání v ECM ŘD tak přináší novou možnost vyhledávání v celém obsahu dokumentů. Hledání probíhá pouze v aktuálně účinných dokumentech uložených v ECM ŘD, nezahrnuje žádné externí zdroje ani internet. 

    Máte nějaká doporučení, jak se vyhledávače ptát? 

    Protože sémantické vyhledávání hledá význam, najdete to, co potřebujete, rychleji a bez zdlouhavého zkoušení různých kombinací klíčových slov. Ale je pravda, že na tom, jak se ptáme, záleží. Jako první doporučuji vždy pomocí filtrů omezit oblast hledání na konkrétní společnost, ve které pracujete, případně jejíž dokument potřebujete vyhledat. Díky tomu nebudete vyhledávat v celé databázi dokumentů. Mám ještě pět tipů, které vám vyhledávání určitě usnadní. Buďte konkrétní. Používejte celé věty a vyhněte se zkratkám, pro ty je lepší využít v ECM ŘD přímo vyhledávač zkratek. Vyhněte se také nejednoznačnosti. Nepokládejte více otázek najednou. Použijte klíčová slova.

    Šárka Malá

    produktová manažerka ČEZ ICT Services

    Umělá inteligence je pro Šárku svým způsobem i koníček. Ve volném čase ráda chodí po horách, třeba s rodinou.

    V ČEZ ICT Services vzniklo Kompetenční centrum AI, které vedeš. Jaká je jeho úloha?

    Kompetenční centrum AI není pevně daný útvar v organizační struktuře, ale maticová struktura, která sdružuje kolegy zabývající se tématem AI napříč týmy ČEZ ICT Services. Mezi naše hlavní odpovědnosti patří realizace AI řešení na míru pro naše zákazníky ze Skupiny ČEZ, tvorba technologické koncepce, konzultace k tématu AI, poskytování nástrojů pro zvýšení osobní produktivity či sdílení znalostí v oblasti AI napříč celou Skupinou, které realizujeme prostřednictvím OTS AI (odborná skupina – pozn. red.). 

    Dejme tomu, že bude mít nějaký tým kolegů nápad na zefektivnění práce za pomoci AI. Jak má postupovat?

    V první řadě je potřeba se podívat, zda nepomůže nějaký z existujících nástrojů, které lze ve Skupině ČEZ používat. Doporučuji prozkoumat možnosti nástroje Microsoft Copilot a přihlásit se na školení, která kolegové pravidelně pořádají. Pokud bude Copilot na daný use case krátký, nastupujeme na scénu my a jdeme se zákazníkem diskutovat, zda se pustíme do vývoje poptávané funkcionality. Vždy je ale potřeba myslet i na to, zda vývoj funkcionality zákazníkům na míru dává smysl jak po stránce logické, tak ekonomické. Zapojením AI do každodenních činností a procesů ve firmě dokážeme zvýšit rychlost, efektivitu či snížit chybovost, ale s některými typy úloh si (zatím) ani AI neporadí. 

    Jaké projekty řešíte právě teď?

    Nyní k nám často chodí poptávky na různé typy chytrých vyhledávačů či chatbotů. Jedním z příkladů je právě vyhledávač v ECM řídicí dokumentaci. V dalších aktivitách řešíme například vybírání relevantních veřejných zakázek, analýzy textových zpětných vazeb nebo digitalizaci a vytěžování dokumentů z archivu.  

    Co tě na práci s AI baví nejvíc?

    Neskutečné množství nových možností, které nám AI téměř každý den otevírá. Velkou odměnou pro nás je, když vidíme, že jsme dokázali společně se zákazníkem vytvořit AI řešení, které zjednodušuje složité procesy, šetří čas nebo přináší nový pohled na data.  

    Zapojením AI do každodenních činností a procesů dokážeme zvýšit rychlost, efektivitu či snížit chybovost.

  • U zákazníka

    U zákazníka

    Pomáháme řídit klima v největší LED kopuli světa

    Chytrý software od Domatu z rodiny ČEZ ESCO propojuje technologie v pražském planetáriu.

    Autor: Petra Kollerová Foto: Martin Malý a archiv Planetária Praha

    Planetárium Praha se v polovině června po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřelo veřejnosti a okamžitě se stalo magnetem pro návštěvníky. Týdně jich sem dorazí až 9 tisíc, aby obdivovali unikátní LED kopuli o průměru 22 metrů, osázenou 12 tisíci LED panely, na kterých je přes 45 milionů diod. Pražské planetárium je teprve třetím místem na světě, kde je tato jedinečná technologie použita, a vůbec prvním planetáriem, které se jí pyšní.

    S takovým množstvím diod ale přichází i technická výzva – kopule generuje tepelný výkon až 70 kW, který je nutné efektivně regulovat. Chlazení, vytápění a vzduchotechniku v budově řídí na míru vyvinutý software od Domatu, dceřiné společnosti ČEZ ESCO. Software je součástí unikátního systému měření a regulace zahrnujícího kabeláž, čidla a rozvaděče, který pro planetárium navrhla, dodala a instalovala společnost Stifra. 

    „V jednotlivých prostorech jsme potřebovali zajistit potřebnou kvalitu vzduchu a uřídit klima, zejména teplotu, s ohledem na návštěvníky i technologie. Hlavní výzvou přitom bylo instalovat všechny technologie do objektu z 50. let minulého století a splnit nové normy nejen z hlediska komfortu, ale především požární bezpečnosti,“ vysvětluje Vojtěch Pitelka, vedoucí technického úseku Planetária Praha.  

    Inteligentní chlazení pro vesmírné zážitky

    Aby se LED diody nepoškodily a návštěvníci si mohli užít projekce v komfortním prostředí, je třeba udržovat teplotu pod 35 °C. „Domat dodal na míru vyvinutý software, který propojuje tři tepelná čerpadla, dva elektrokotle, pět vzduchotechnických jednotek a šest hlubinných vrtů do jednoho funkčního celku. Řídicí automaty sbírají data z téměř stovky čidel instalovaných v budově a podle aktuální situace upravují provoz tak, aby byla teplota i kvalita vzduchu vždy optimální,“ uvádí Pavel Rataj, prodejní inženýr Domatu. Součástí je i uživatelské rozhraní pro obsluhu a vzdálenou správu – v případě potřeby se technici mohou připojit na dálku a problém okamžitě řešit. Se zákazníkem má společnost uzavřený servisní kontrakt na další roky.

    Planetárium využívá šest geotermálních vrtů, které umožňují ukládání přebytečného tepla v létě a jeho využití v zimě. Dvě akumulační nádrže – jedna na teplo, druhá na chlad – pomáhají optimalizovat spotřebu energie a zajišťují udržitelný provoz. 

    „Zakázka pro Planetárium Praha byla nejen technologickou výzvou, ale i prestižní referencí, která ukazuje, co dokáže chytré řízení budov v praxi. Rád bych poděkoval firmě Stifra Plzeň a jejímu jednateli Petru Fránovi za možnost spolupracovat na takto výjimečném prostoru, který kombinuje špičkovou vizuální technologii s náročnými požadavky na klima a energetickou efektivitu,“ doplňuje Tomáš Chadim, generální ředitel Domatu.  

    Výzva v památkově chráněné budově 

    Instalace moderních technologií v budově z 50. let byla náročná. Planetárium je památkově chráněný objekt a nachází se ve Stromovce, která je přírodní památkou. Bylo nutné splnit nejen požadavky na komfort, ale i přísné požární normy. „Například vzduchotechnické jednotky jsme nemohli umístit na ochoz, jak by bylo nejjednodušší. Naopak jsme je museli skrýt, což znamenalo delší trasy pro vzduch, víc vrtání, víc peněz i času,“ uvádí Vojtěch Pitelka, vedoucí technického úseku Planetária Praha.  

    Technologie, která předbíhá dobu

    Kopule v planetáriu promítá v rozlišení 8K. Zážitek umocňuje fakt, že obraz sahá až k podlaze. Jeho kvalita se vyrovná nejnovějším multikinům. LED kopule umožňuje projekci s takovou kvalitou, že LED diody dokážou „svítit černě“, čímž vytvářejí iluzi temného vesmíru bez viditelných spojů mezi panely. Návštěvníky může kopule přenést kamkoli, promění je v astronauty, cestovatele i diváky digitálního divadla. Můžou se ocitnout na Marsu, ve středu Galaxie, ale třeba i ve slavné Sixtinské kapli.

    Co planetárium nabídne dál 

    Ačkoli základ repertoáru tvoří špičkové celooblohové filmy o vesmíru, připravují se i zcela nové formáty. Kromě vlastního pořadu o noční obloze bude mít na podzim premiéru i světově první loutkový celooblohový film Hurvínkova vesmírná odysea, nový film o evoluci Zvídavá Eva: příběhy planety Země i pokračování filmu o vynalézavém křečkovi 3-2-1 Start! Planetárium navíc plánuje využívat prostor například i pro živé koncerty, divadlo nebo multimediální performance.

    Domat Control System, dceřiná společnost ČEZ ESCO, je špičkový evropský dodavatel řídicích systémů a technologií měření a regulace pro budovy, průmysl a energetiku a jedničkou ve svém oboru. V letošním roce společnost oslavila 20 let na trhu. Za tuto dobu zrealizovali kolegové přes dva tisíce zakázek v 27 zemích. Domat se podílí na řadě projektů ve spolupráci s ostatními dceřinými společnosti ČEZ ESCO, jako jsou například EPC projekty v nemocnicích, nebo dodává monitorovací systém pro fotovoltaiky. Dosud největším projektem technologické digitalizace byl systém řízení pro služby výkonové rovnováhy dodávaný pro ČEZ Energo.

     

  • Den s

    Den s

    Petr Bieneberg

    provozní elektromontér skupiny Sítě Karlovy Vary, ČEZ Distribuce

    Je brzké ráno a na louce u Toužimi, kde se v dálce rýsují siluety stožárů vedení velmi vysokého napětí, se potkáváme s Petrem Bienebergem, provozním elektromontérem ČEZ Distribuce. Spolu s kolegy pracuje na výměně kotevních izolátorů na 110kV lince z Toužimi do Horního Slavkova. Celkově při této akci provedou montéři výměnu izolátorů u 50 podpěrných bodů. 

    Text: Michaela González Valdés a Kateřina Militká Foto: Martin Malý

    ↑ Petr zná terén jako své boty. Má nenahraditelné zkušenosti.

    Do práce jezdí Petr Bieneberg z Jáchymova a cesta mu trvá zhruba 30 minut autem. Základnu má spolu s kolegy síťaři v Karlových Varech. Dnes pracuje z plošiny, a tak je práce o něco komfortnější, ale když je terén nepřístupný, musí vyrazit „po svých“ se žebříkem. Na něm se pak pohybují elektromontéři ve výšce 30 metrů nad zemí i víc. Práce je dopředu naplánovaná a místo je potřeba dobře znát, stožáry se většinou nacházejí na zemědělské ploše nebo v lese a často ve špatně přístupném terénu, kam se s plošinou dostat nelze.

    Začátek pracovního dne

    Na základně si ráno kolegové vyzvednou nachystaný materiál, pracovní pomůcky, vůz s plošinou a vyráží do terénu. Petr také zadá takzvaný příkaz B, kterým získávají od dispečinku povolení, že na určitém bodě mohou pracovat, a potvrzení, že je odpojený od přívodu elektřiny. Ještě před samotným zahájením prací je potřeba vždy přezkoušet, zda je opravdu místo v beznapěťovém stavu. Pak je nutné stanoviště připravit. Uzemní se a zkratuje pomocí zkratovacích souprav, které se umístí na vodič a stožár.

    Bezpečnost je absolutní priorita 

    Petr Bieneberg z pozice vedoucího určuje většinou také rozdělení prací. „Býváme ve čtyřech lidech, když pracujeme z plošiny, a v pěti při práci ze žebříku. Výšek se nebojím,“ říká Petr s klidem. Není divu – na stožáry stoupá už přes 18 let. A montáž těžkého izolátoru třicet metrů nad zemí rozhodně není pro každého. Nahoře také nikdo nesmí pracovat sám, vždy je potřeba být alespoň ve dvojici.

    Mimo práci: krev, rock a motorka

    Petr není jen elektromontér, je i dlouholetý dárce krve. Krevní skupina AB mínus je vzácná – a on pravidelně daruje krev i plazmu. „Když mi přijde SMS, že moje krev někomu zachránila život, vím, že to má smysl.“ Jeho vášní jsou motorky. Dříve chopper, dnes enduro. A hudba? Poslouchá český rock, například Komunál nebo Dymytry.

    Výhledy, na které se nezapomíná

    Jaké to je nahoře na stožáru? „Člověk si musí být naprosto jistý, nemít strach, mít čistou hlavu a plně se soustředit na práci, osobní problémy musí zůstat stranou. Stačí totiž jakákoli drobnost, špatný pohyb a je zaděláno na průšvih,“ zdůrazňuje Petr. „Jsou dny, kdy mi nevadí třeba ani déšť. Nebo když se ve větru stožár začne hýbat, rozvibrují se vodiče,“ zmiňuje. 

    Rutina je iluze 

    Práce ve výškách ale přináší i odměny v podobě ohromujících výhledů. „Třeba někde v kopcích, kde vidíte tu hloubku až do údolí. Právě Krásenské údolí, kudy vede linka z Toužimi do Slavkova, je jedno z nejhezčích,“ usmívá se Petr. Přestože má svou práci zažitou do detailu, stále ho dokáže překvapit. „Stane se, že narazíme na závadu, kterou jsme ještě neviděli. Rutina je iluze. Pokaždé je to jiné, ať už jde o počasí, terén, nebo technický problém,“ vysvětluje Petr. A někdy i o lidi, protože přístup ke stožárům bývá přes soukromé pozemky. S většinou majitelů se Petr domluví, ale někdy je potřeba na to jít oficiální cestou.

    Po ukončení prací je potřeba odjistit pracoviště, ověřit, jestli je vše na svém místě a připravené na bezchybný provoz. „Kontrolujeme také veškeré vybavení, jestli je v pořádku. Prohlédneme okolí, jestli jsme nic nezničili nebo jestli po nás nezůstal nějaký odpad. Pak je potřeba ukončit příkaz B na dispečinku v nahrávaném telefonním hovoru. Ohlásíme, že vedení je schopné bezpečného provozu. A ve chvíli, kdy nám dispečer oznámí, že přebírá vedení do dispečerského řízení, dostává se místo opět pod napětí a pro nás tím práce na daném bodu končí,“ popisuje Petr Bieneberg. Převezou pak s kolegy materiál i vůz s plošinou na základnu, kde uklidí starý materiál, samozřejmě do tříděného odpadu. Zkontrolují stav baterií a připraví si věci na další den. 

    Bez dobré fyzičky by to nešlo

    Na otázku, jak to vše zvládá fyzicky, odpovídá Petr bez zaváhání: „Dřív jsem se věnoval dog trackingu – dálkovým túrám se psy. Fyzicky jsem na zátěž zvyklý. Kolegové se třeba zadýchávají, a já jdu dál.“ Není to však jen o práci ve výšce. Už jen samotná příprava – naložení materiálu, jeho převoz a manipulace – znamená denně stovky kilogramů. A někdy i cesty do strmých kopců.

    Lenka Ajglová

    vedoucí oddělení
    Sítě Karlovy Vary

    Lenka je nadřízenou vedoucích skupin a techniků. Do terénu se dostane při pravidelných kontrolách nebo se jede podívat třeba na nestandardní opravu, kde kolegové používají nějaký nový postup, a můžou společně vymyslet, jak jej ještě vylepšit.

    Odbornost a zkušenosti

    Petr pracuje v ČEZ Distribuci od roku 2007. Už první den ho vedoucí poslal na „dvoustovku“, tedy vedení 220 kV. Od té doby nasbíral spoustu zkušeností. Jeho nadřízená Lenka Ajglová ho označuje za srdcaře a špičkového odborníka: „Petr zná terén jako své boty. Ví, kde je jaký stožár, kdo vlastní pozemek, kudy se dá nejlépe projet a jak se na místo dostat. To jsou nenahraditelné znalosti. Navíc je spolehlivý, rychlý a zvládne i nestandardní situace.“

    Péče o síť i pohotovost

    Práce Petra Bieneberga rozhodně nekončí výměnou izolátorů. Podílí se i na preventivní údržbě, což zahrnuje měření uzemnění, pochůzkové kontroly (například pro odstranění větví zasahujících do vedení), ale také revize vedení, při kterých je třeba vystoupat až na vrchol stožáru. Měření uzemnění stožáru zjišťuje, zda stožáry vyhovují při zkratovém proudu nebo po úderu blesku. A některé kontroly probíhají pod napětím, takže každý pohyb musí být promyšlený. Pracovní doba bývá od 7 do 15 hodin, ale realita často přinese změnu, když se stanou nehody, dojde k poruše nebo výpadku. Když se v noci podaří opravit poškozené vedení a dispečer „nahodí“ elektřinu? „To je pro nás největší odměna. Vidět světla, která se znovu rozzáří.“

     

  • Z nadhledu

    Z nadhledu

    Směřujeme k nízkoemisní budoucnosti

    Text: Lucie Ehrlichová Foto: archiv komunikace

    Skupina ČEZ v souladu se svou strategií VIZE 2030 nepolevuje v úsilí přeměnit výrobní portfolio do roku 2030 na nízkoemisní. Naším cílem je snížit emisní intenzitu o více než 50 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040. Základem budou jaderné elektrárny, plynové elektrárny a obnovitelné zdroje. Právě do rozvoje obnovitelných zdrojů, resp. větrných a fotovoltaických elektráren a akumulace, plánujeme v ČR investovat až 40 miliard korun. 

    Počty instalací velkých fotovoltaických projektů dlouhodobě plynule narůstají. Významně se otevírají už i příležitosti v oblasti větrných elektráren. Velmi tomu pomáhá nová legislativa; řada zákonů má pomoci zjednodušit povolování a uvádění obnovitelných zdrojů do provozu. V posledních měsících také velice zlevnily technologie baterií na ukládání elektrické energie, a tak se připravujeme na masivnější výstavbu bateriových úložišť.

    50 %

    Do roku 2030 chceme snížit emisní intenzitu o více než 50 %.

     

  • Téma

     

    Téma

    Energie ze slunce a větru

    V nové éře budování obnovitelných zdrojů jsme jen v České republice uvedli do provozu 10 nových fotovoltaických elektráren (FVE) o souhrnném instalovaném výkonu 54,5 MWp. Rozestavěno či těsně před dokončením je dalších 11 o celkovém instalovaném výkonu 140 MWp. A v obchodním zajištění máme další 3 projekty o celkovém instalovaném výkonu 187 MWp. V současné době tak ČEZ provozuje v České republice portfolio, které čítá 180 MWp ve fotovoltaických elektrárnách a 8 MW ve větru.

    Text: Lucie Ehrlichová Foto: Jan Malý, Petr Hejna a archiv

    Největší solární parky s celkovým instalovaným výkonem až 400 MWp vyrostou na území dolů a výsypkách v okolí současných elektrárenských areálů v severních Čechách, zejména kolem Elektráren Prunéřov a Tušimice. Jejich výstavbu zahájíme v příštím roce, v současnosti probíhají standardní povolovací procesy nezbytné k zahájení stavby. 

    Právě rozvoj velkých pozemních OZE instalací je důvodem, proč jsme na Chomutovsku nedávno uvedli do provozu moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Technický dispečink bude řídit a monitorovat vedle fotovoltaických a větrných elektráren také bateriová úložiště, výrobny zeleného vodíku a rozvodny v napěťové hladině 6,3 až 400 kV sloužící pro vyvedení výkonu z největších solárních parků. Dispečink bude zapojen do systému řízení elektrizační soustavy ČR. 

    V Ústeckém kraji je jeden z největších potenciálů pro výstavbu zejména fotovoltaik, proto bude tento objekt sloužit i jako zázemí pro pracovníky, kteří zajišťují údržbu a provoz našich zařízení.

    Jan Kalina 

    člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika

    Severočeský region je pro výstavbu fotovoltaických elektráren zajímavý zejména z důvodu velkého množství tzv. brownfieldů, tedy neúrodných ploch, které tu zůstaly po průmyslové výrobě.

    Pusťte si reportáž z nového dispečerského centra pro řízení obnovitelných zdrojů energie. 

    Ze země ke slunci

    První stavební povolení pro stavbu solární elektrárny máme už také v dolech. Konkrétně v rekultivované části hnědouhelného dolu Tušimice, který se nachází zhruba pět kilometrů od Kadaně. Jde o plochu o velikosti asi 1 150 hektarů, a kdybychom ji zastavěli fotovoltaickými elektrárnami celou, byl by jejich instalovaný výkon až 920 MWp. S plným provozem se tu počítá v roce 2027. Podobné sluneční elektrárny chystáme i v dole Bílina. Na konci roku 2025 se má také začít instalovat elektrárna Vysočany-Plató s výkonem 115 MWp.

    Česká republika potřebuje energii z větru 

    Už proto, že výroba z větrných elektráren se vzájemně dobře doplňuje s fotovoltaikami, u kterých již nyní probíhá velký rozvoj. 

    V České republice rozvíjíme větrné projekty o celkovém výkonu v řádu stovek MW a věříme, že další podobné záměry budou přibývat. Za oblasti s největším větrným potenciálem považujeme Vysočinu a také některé oblasti Moravskoslezského, Pardubického nebo Libereckého kraje. Městům a obcím v ČR nabízíme realistické a transparentní podmínky i více než 20 let zkušeností s výstavbou, provozem i s likvidací větrných parků. Naším cílem rozhodně není tlačit projekty větrných parků takříkajíc na sílu. Naopak hledáme širší shodu například na úrovni mikroregionů.

    Věděli jste, že jedna větrná elektrárna vyrobí ročně přibližně 10 000 MWh, tedy pokryje roční spotřebu více než 3 000 českých domácnosti?

    Vhodné lokality pro přípravu, výstavbu a provozování větrných elektráren hledáme také ve spolupráci s Lesy ČR. Může se jednat o oblasti po kalamitní těžbě nebo tzv. bezlesí, tedy plochy, na kterých byl les v minulosti vykácen a nový už nebude vysázen. Osm větrných turbín, které jsou umístěny právě v lesích, už provozujeme v Německu. 

    Vyjednávání větrných projektů je během na dlouhou trať, snažíme se však být obcím i občanům partnery a vybudovat s nimi dobrý vztah. S obcemi máme nastaveny tři formy spolupráce. Dnes již většina obcí nevybírá možnost 5% podílu ve společném podniku větrné elektrárny, častěji obce preferují fixní platbu za provoz větrné elektrárny či nejspravedlivější variantu 4% podíl z tržeb. Tomu ostatně nahrává i nová legislativa, která stanovuje minimální platbu obcím za každou vyrobenou megawatthodinu. Další legislativní novinkou jsou tzv. akcelerační zóny. Půjde o státem, krajem a obcemi vytipovaná území vhodná pro výstavbu obnovitelných zdrojů, na kterých bude schvalovací proces spojený s povolováním výstavby obnovitelných zdrojů rychlejší. Významným krokem státu je také provozní podpora větrných elektráren, která bude probíhat formou aukcí. Developeři si na výstavbu větrných elektráren obvykle berou úvěry a projekty splácí i 20 let. Provozní podpora pomáhá se stabilním splácením úvěru a zároveň tlačí ceny vyrobené elektřiny dolů. 

    Jak se rodí větrná elektrárna

    Životní cyklus výstavby od nápadu po rotující lopatky

    Větrné elektrárny jsou důležitým hráčem energetické transformace. Elektřinu vyrábí bez emisí, s minimálními provozními náklady a rostoucí veřejnou podporou. Za každou z nich ale stojí náročný, několikaletý proces plný technických, legislativních i společenských výzev. Co všechno obnáší cesta od prvního nápadu až po spuštění turbíny?

    Výběr vhodné lokality: vítr, lidé a krajina

    Prvním a naprosto klíčovým krokem je výběr vhodného místa. Zdaleka nestačí jen vítr (optimálně 6–7 m/s ve výšce 100 m), v úvahu se bere mnoho dalších faktorů, jako je dostupnost připojení k elektrické síti. Velkým tématem je samozřejmě ochrana přírody; musíme se vyhýbat chráněným územím i migračním trasám ptáků, roli hraje také vzdálenost od obytné zástavby kvůli hluku a stroboskopickému efektu. Nelze opomenout respekt ke krajinnému rázu a kulturnímu dědictví.

    Z těchto důvodů jsou ideální zejména vyšší nadmořské výšky, otevřená krajina, průmyslové nebo zemědělské plochy. Nesmí tu být letový koridor nebo armádní radary. Výběr lokality doprovází analýza dat z větrných map, ale také terénní měření pomocí větrného stožáru či lidaru, které probíhá často po dobu 1–2 let.

    Hledáme tahouny nejen větrné revoluce

    ČEZ Obnovitelné zdroje hledá nové kolegyně a kolegy, kteří budou řídit development větrných a fotovoltaických elektráren od prvních kroků do realizace. Klíčová je pro nás komunikativnost, akčnost, týmová spolupráce a orientace v povolovacím procesu staveb. Projekty realizujeme napříč celou Českou republikou, od Moravy přes Prahu a střední Čechy až po Chomutovsko. Pokud máte chuť měnit českou energetiku směrem k udržitelnější budoucnosti, podívejte se na volné pozice zde.

    Vyjednávání a veřejná diskuse: klíčová fáze

    S nalezením potenciální lokality přichází na řadu komunikace s obcemi, vlastníky pozemků a veřejností. Důvěra a otevřenost jsou v tomto bodě zásadní, lidé chtějí vědět, co projekt přinese a zda negativně nezasáhne jejich životní prostředí.

    Do hry často vstupuje fenomén známý jako NIMBY efekt („Not In My Back Yard“), tedy fakt, že lidé obecně podporující obnovitelné zdroje je ale nechtějí mít přímo ve své blízkosti. Klíčem k tomu je naprosto transparentní komunikace, vždyť vztah s obcí se větrnou elektrárnou uzavírá na desítky let. Obcím také nabízíme zisk z výroby, který může být zajímavým příspěvkem do jejich rozpočtu. Mezi developery vládne v tomto ohledu nelítostný konkurenční boj.

    Povolení a legislativa

    Pro nové větrné elektrárny je český právní rámec stále jednou z největších výzev. Samotný proces EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) může trvat i více než rok, následuje jej série územních a stavebních povolení, stanovisek od krajských úřadů, CHKO, ministerstev a uzavírání smlouvy s distributorem o připojení do sítě. Celková délka povolovacího procesu se v Česku často pohybuje mezi 5–7 lety. Dobrou zprávou je, že vláda učinila řadu legislativních změn, které by tento proces měly časem zjednodušit.

    Logistika: cesta obří turbíny

    Po schválení projektu začíná samotná příprava staveniště a doprava komponent, což je často logistický oříšek. Dnešní moderní turbíny mají výšku přes 150 metrů a lopatky dlouhé až 80 metrů. To vyžaduje zesílení mostů a úpravy křižovatek, stavební úpravy přístupových cest a také speciální nadrozměrné transporty v nočních hodinách. Na místo dorazí věž ve čtyřech až pěti částech, gondola s generátorem a lopatky odděleně. Montáž obvykle trvá jen několik týdnů, klíčová je příprava.

    Připojení k síti: nervová soustava energetiky

    Bez napojení na distribuční nebo přenosovou síť turbína nemůže fungovat. Technici musí vybudovat nové trafostanice, připojovací kabely a někdy i přes několik kilometrů vzdálená vedení. I zde je potřeba série povolení, včetně souhlasu energetické distribuční společnosti. Připojení k síti je nejen technická, ale i smluvní záležitost včetně obchodních ujednání o výkupu energie.

    Provoz, servis a monitoring

    Po spuštění turbíny přichází fáze provozu, která trvá obvykle 20–25 let. I když se často mluví o bezobslužném provozu, není to tak úplně pravda. Větrná elektrárna potřebuje pravidelný servis (většinou 2× ročně), nepřetržité monitorování dat na dálku, rychlé výjezdy v případě poruch.

    Co přijde po 25 letech? Demontáž nebo repowering

    Po uplynutí životnosti přichází rozhodnutí: demontáž a navrácení území do původního stavu, nebo tzv. repowering, tedy výměna za novou, efektivnější technologii na stejném místě. Obě varianty vyžadují nový proces povolení a rozhodnutí vlastníka. Tímto rozhodováním právě prochází náš větrný projekt Věžnice na Havlíčkobrodsku, kde se uvažuje o repoweringu a zároveň rozšíření počtu turbín.

    Větrná energie není jen o větru

    Větrná elektrárna je komplexní projekt, který vyžaduje kombinaci odborných znalostí, vyjednávacích schopností a citlivého přístupu k okolí. Česká krajina má pro vítr potenciál, a pokud legislativa a veřejnost půjdou naproti, může se větrná energie stát důležitou součástí domácí energetiky. My počítáme s tím, že první „nové“ větrné elektrárny začnou vyrábět bezemisní elektřinu do roku 2030. Zkušenosti máme ze zahraničí, kde provozujeme větrné parky s výkonem přes 200 MW a větrnou energetiku nadále rozvíjíme a získáváme know‑how. Aktuálně se můžeme pochlubit stavebními povoleními na další 2 parky ve Francii.

    Větrné elektrárny – čísla a fakta 

    200-250 metrů

    Výška turbíny (včetně lopatky)

    70–80 metrů 

    Délka jedné lopatky

    3–6 MW 

    Výkon jedné turbíny

    až 4 000 

    Počet domácností zásobených 1 turbínou

    20–25 let 

    Životnost turbíny

    1–2 roky 

    Doba měření větru

    5–7 let 

    Délka povolovacího procesu (ČR)

    6–12 měsíců 

    Doba výstavby (samotná stavba)

    2× ročně 

    Pravidelný servis

    7–10 let 

    Čas návratnosti investice



    Časová osa výstavby větrné elektrárny

    Rok 0

    Identifikace lokality + předběžné analýzy

    Rok 1

    Měření větru, studie proveditelnosti

    Rok 0–3

    Komunikace s obcemi, veřejné projednání

    Rok 3–5

    Proces EIA, územní a stavební řízení

    Rok 5–6

    Nákup turbín

    Rok 6–7

    výstavba infrastruktury, doprava komponent

    Rok 7

    Montáž turbín a připojení k síti

    Rok 7+

    Zahájení provozu, pravidelný servis

    Rok 27+

    Rozhodnutí: demontáž nebo repowering

    Obnovitelné zdroje vyrábějí elektřinu v různou dobu – baterie pomáhají vyrovnávat rozdíly.

    Bateriová úložiště umožňují akumulovat přebytečnou energii ve chvílích, kdy výroba převyšuje spotřebu, a dodat ji zpět do sítě ve chvíli potřeby. Pomáhají tak stabilizovat síť a zvyšují efektivitu využívání obnovitelných zdrojů.

    ČEZ aktuálně disponuje pouze dvěma bateriovými projekty nad 1 MW: 4 MW v Elektrárně Tušimice a 10 MW ve Vítkovicích. Jestliže rozvoj bateriové akumulace v podmínkách ČR doposud většinou nedával ekonomický smysl, situace se v posledním roce zásadně změnila. Klesá totiž cena baterií, stát upravil legislativu a také vypsal nové dotační tituly, o které se ucházíme. ČEZ má navíc obrovskou výhodu, a to jsou vhodné pozemky s připojením do energetické soustavy. Ambice máme velké, chceme rozšířit naše portfolio bateriových úložišť na výkon přibližně 500 megawattů s akumulační kapacitou jedné gigawatthodiny elektřiny. První velké bateriové projekty budou stát u našich klasických elektráren a v lokalitách připravovaných projektů fotovoltaických elektráren.

    ČEZ ESCO letos pro firmy, města a obce plánuje postavit solární elektrárny o celkovém výkonu až 25 MWp. Například pokračuje ve spolupráci s největším developerem v ČR, společností CTP, pro kterou instaluje fotovoltaiku o velikosti přesahující 3 MWp na střechu nové haly nedaleko Brna. Zároveň kolegové připravují projektové dokumentace i na další velké instalace. Roste také řada středně velkých projektů na střechách zákazníků. Stále častějším požadavkem je propojení fotovoltaické elektrárny s baterií pro ukládání nevyužité energie ze slunce. Fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 600 kWp s baterií o kapacitě 600 kWh instalovalo ČEZ ESCO například pro společnost ABB.

  • Jeden z nás

    Jeden z nás

    Miroslav Štechr

    manažer odboru on‑line služby ČEZ Prodej

    Když se řekne MŮJ ČEZ, každému (minimálně z ČEZ Prodej) se vybaví i jméno Mirka Štechra. Jak dlouho se pojí jeho pracovní působení s naším on‑line prodejním kanálem? A jak se za tu dobu, kdy ho rozvíjí, MŮJ ČEZ proměnil?

    Text: Kateřina Militká Foto: osobní archiv kolegy

    Poprvé se Mirek Štechr setkal tehdy ještě s ČEZ ON-LINE v únoru 2016, což je i doba jeho nástupu do ČEZ Prodej. V té době zpracovával ČEZ ON-LINE zhruba 300 tisíc požadavků ročně, což představovalo méně než 10 % celkového počtu požadavků. „První výraznější snahy směrovat naše zákazníky do on‑line prostředí začaly přibližně od roku 2019. A už rok nato jsme poprvé překročili milion zpracovaných požadavků. Zásadní zlom ale přišel až v roce 2022, kdy jsme spustili MŮJ ČEZ a odbavili 5,2 milionu zákaznických požadavků. V červnu 2023 pak přibyla i nová mobilní aplikace,“ vzpomíná Mirek.

    Mobilní aplikace MŮJ ČEZ se rok po spuštění umístila na prvním místě v soutěži WebTop100 v kategorii Produktový design. Dnes má MŮJ ČEZ vlastní vývojovou doménu, UX tým i design systém a know‑how sdílí i do ostatních společností Skupiny ČEZ. Na jeho rozvoji a fungování se podílí několik desítek lidí.    

    MŮJ ČEZ sklízí jeden úspěch za druhým

    Ať už formou hodnocení uživatelů, nebo v podobě nejvyšších ocenění, například v kategorii Produktový design, které získala mobilní aplikace MŮJ ČEZ v největší soutěži digitálních projektů WebTop100 loni v říjnu. Tým, který má MŮJ ČEZ na starosti, neusíná na vavřínech. ČEZ Prodej slibuje další novinky a vylepšení. Vizí týmu Miroslava Štechra je vytvářet digitální řešení, která našim zákazníkům zjednodušují život.

    Obliba MŮJ ČEZ roste

    Účet v MŮJ ČEZ má dnes přibližně 1,5 milionu našich zákazníků a naprostá většina se ke svému účtu přihlásí alespoň jednou ročně. Počet zákazníků využívajících naši aplikaci ke konci roku přesáhne půl milionu. On‑line je dnes nejčastěji používaným kanálem při řešení požadavků, jeho podíl je skoro 50 %. 

    Čím bodujeme u zákazníků? 

    Poslední výsledky CX a NPS potvrzují, že MŮJ ČEZ je nejvíce doporučovanou aplikací na energetickém trhu. „Nechali jsme si zpracovat i srovnání naší aplikace s aplikacemi bank a telco operátorů. V ukazateli NPS jsme na čtvrtém místě z 15 zařazených firem (za Air Bank, Monetou a ČS),“ zmiňuje Mirek Štechr. Zákazníci na MŮJ ČEZ oceňují zejména snadné a přehledné ovládání, bezproblémové vyřízení požadavků a okamžitou dostupnost informací. 

    MŮJ ČEZ neustále rozvíjíme 

    Už jste o něm možná také slyšeli. Řeč je o AI asistentovi, jehož vývoj začne v lednu 2026. V první fázi bude umět odpovídat na obecné dotazy týkající se vybraných témat a některé požadavky bude umět i zrealizovat, např. změnu zálohy. Spuštění první fáze je plánováno do poloviny příštího roku. „Kromě toho ale letos a příští rok chystáme celou řadu produktů a služeb souvisejících s novou energetikou. Zmiňme flexibilitu, Dynamický tarif, rozvoj technologické aplikace, redesign grafů spotřeby v souvislosti s patnáctiminutovým měřením a další.“  

    Vysokou prioritu mají i on‑line prodeje  

    „Ve fázi přípravy nebo realizace máme řadu aktivit podporujících on‑line prodeje. V současnosti probíhá redesign akvizičních procesů – elektřiny, plynu a Mobilu od ČEZ. Loni to byla služba ČEZ Servis vytápění. Letos jsme spustili v rámci MŮJ ČEZ segmentově cílené bannerové kampaně. Do konce roku 2025 začneme rozesílat marketingové push notifikace do mobilní aplikace,“ popisuje Mirek Štechr. V příštím roce v MŮJ ČEZ chystají sekci se zajímavými benefity pro naše zákazníky. Plánují také spustit nástroj pro automatizaci marketingových kampaní. 

    Lze zmínit kolegy, kteří se o rozvoj MŮJ ČEZ nejvíce starají, mají na něm největší zásluhu? „Nechci zmiňovat konkrétní jména, protože na rozvoji aplikace se podílí opravdu hodně lidí a zásluhu na jejím úspěchu mají všichni. Bez týmové spolupráce bychom takových výsledků nedosáhli,“ shrnuje Miroslav Štechr.

    Miroslav Štechr 

    V ČEZ Prodej pracuje téměř 10 let. Začínal v marketingu, kde měl kromě ČEZ ON-LINE na starosti on‑line kampaně a rozvoj webu cez.cz, tedy produktové stránky a podporu. „Postupem času mě to více táhlo k obsluze zákazníků,“ říká Miroslav. „Když tedy přišla možnost přesunout se právě do obsluhy, neváhal jsem. Nejvíc mě těší, když vidím, že naše práce má skutečný dopad. Že se platforma posouvá dopředu a zákazníci ji používají a oceňují. Baví mě hledat nové cesty, jak jim práci s aplikací ještě víc usnadnit, a zároveň spolupracovat s týmem lidí, kteří sdílí stejnou vizi.“ Ve volném čase si Miroslav Štechr rád vyrazí na kolo, věnuje se mořské akvaristice nebo rekonstrukcím a opravám všeho druhu.

     

  • S éčkem v srdci

    S éčkem v srdci

    Když se život změní ve vteřině

    Jsou příběhy, které si zapamatujete. Patří k nim i ten Zdeňkův, kterého jsme podpořili v rámci loňského ročníku charitativního projektu Plníme přání, myslíme na druhé.  

    Text: Petra Kollerová Foto: Markéta Šedivá

    ↑ Na fotce zleva: Petra Albrechtová (garant Plníme přání z Nadace ČEZ), Zuzana Svejkovská (doporučitelka), Zdeněk Pícl a Jana Píclová (maminka).

    Zdeňkovi je 23 let a žije společně se svojí maminkou Janou, babičkou a dvěma bratry v Kralovicích na Plzeňsku. Když jsme k Píclovým v srpnu dorazily na rozhovor, byl Zdeněk právě ve svém království. Už od malička se věnuje chovu výstavních králíků a spodní část zahrady proto zabírají dvě rozložité králíkárny. Do pergoly, kde jsme se všichni na pozvání Zdeňkovy maminky Jany Píclové schovali před ostrým letním sluníčkem, za námi Zdeněk přijel na invalidním vozíku. Upoutaný je na něm už 6 let, od roku 2019. Tehdy se během okamžiku změnil život jemu i celé rodině.  

    Nepřítel neznámý

    Byl začátek školního roku, druhý zářijový týden. Zdeňkovi bylo 17 let a právě nastoupil do druhého ročníku střední zemědělské školy v Rakovníku. Po cestě ze školy si v čekárně na autobus sedl a už se bohužel nezvedl. 

    „Kamarádi volali Zdendovi sanitku, že se nemůže hýbat. Zůstal sedět na zastávce v Rakovníku. Záchranáři ho vezli do Kladna, protože mu ale přestávaly fungovat plíce, převezli ho rovnou do nemocnice v Motole,“ vzpomíná na osudový den Jana Píclová, Zdeňkova maminka.

    První bylo podezření na krvácení do mozku. Po CT vyšetření ale bylo zřejmé, že o krvácení nejde. Druhý den se Píclovi od lékařů dozvěděli, že Zdeňkovi z důvodu nedokrvení odumřela část míchy od druhého krčního obratle, která řídí pohyb. Příčinu lékaři nikdy neodhalili. Následovala dlouhá cesta – dětské ARO, spinální jednotka, plicní ventilace, měsíce v rehabilitačním ústavu v Kladrubech. Zdeněk je dnes ochrnutý od krku dolů, s částečnou hybností pravé ruky a nohou. Má silnou skoliózu, ochrnuté vnitřní orgány a kapacitu plic jen 20 %. Pohybovat se může jen pomocí invalidního vozíku. 

    Bojovníci tělem i duší 

    Leckoho by takový verdikt srazil na kolena, to ale není případ Zdeňka ani jeho maminky. Zdeněk se ukázal jako bojovník už v nemocnici. Nad vodou ho kromě jeho rodiny drželi i lékaři a sestřičky.

    Personál v Motole byl úžasný. Nejvíc to bylo vidět na Silvestra, kdy Zdendovu postel obklopili doktoři a sestřičky. Zvedli ho, aby společně mohli sledovat ohňostroj. V tu chvíli jsem si uvědomila, že to byla jeho druhá rodina,“ líčí paní Jana.

    Zdeňka podpořila škola i celá třída. Paní učitelka i spolužáci za ním jezdili na ARO do nemocnice v Motole. V kladrubské léčebně Zdeněk s pomocí sestřiček vyplňoval písemky, které svým podpisem stvrzoval sám pan primář. Nakonec Zdeněk odmaturoval s vyznamenáním. „Nastoupil jsem i na dálkové studium na České zemědělské univerzitě v Praze, obor rostlinolékařství. Ze zdravotních důvodů jsem bohužel musel po jednom semestru skončit, ale s myšlenkou na studium si pohrávám dál,“ říká Zdeněk. Okolí pomáhalo i finančně. Maminka spolužačky pomohla založit sbírku na krmení pro Zdeňkovy králíky nebo na pořízení motomedu. 

    Tou nejdůležitější podporou byla a je pro Zdeňka jeho maminka Jana. I z jednoho dopoledního setkání bylo zřejmé, že je to žena plná elánu, která se jen tak nevzdává. Situaci bere takovou, jaká je, nemá žádná očekávání a staví se čelem ke všemu, co přichází. „Za Zdeňkem jsem do nemocnice jezdila každý den, buď s dědou, kamarádkou, nebo autobusem, vozila jsem mu domácí stravu. Chtěla jsem, aby věděl, že na něj myslíme, že se o něj doma postaráme a nenecháme ho v tom,“ uvádí paní Jana. Do léčebny v Kladrubech jezdila každý víkend a v říjnu 2020, po roce od nešťastné události, se Zdeněk přesunul domů. Nastal všemi dlouho očekávaný okamžik, nikdo v rodině ale neměl s péčí o osobu se zdravotním postižením zkušenosti. 

    „V tu chvíli jsem si vzpomněla na Centrum Paraple, na společnost, která se stará o vozíčkáře. V e-mailu jsem jim popsala naši situaci, a i když to bylo v době covidu, hned druhý den mi volali, že by koncem týdne přijeli. Přijel ergoterapeut, psycholog a sociální pracovnice. Nabídli pro Zdeňka hned třítýdenní pobyt v pražských Malešicích, abychom se naučili, co a jak,“ popisuje paní Jana. Služby Centra Paraple využívají dodnes, ať už jde o pobytové služby, zprostředkování kontaktu na různé lékaře, nebo třeba pomoc s nastavením dýchacího přístroje pro Zdeňka. 

    Vedle rodiny jsou velkou podporou pro Píclovy přátelé. „Kamarádka, která mě vozila za Zdeňkem do nemocnice, protože sama neřídím, mi pomohla uvědomit si, že jsou doma i ostatní děti, které mě potřebují,“ říká paní Jana. S další kamarádkou se věnuje výrobě svíček a dekorací, které jezdí dvakrát až třikrát do roka prodávat na trh do Mariánské Týnice. Vyrábí a s pomocí rodiny prodává také výzdobu na dušičky. Zdeněk svůj volný čas tráví se svými čtyřnohými přáteli. Od šesti let je členem klubu chovatelů. S podporou přátel a rodiny králíky vozí na výstavy a věnuje se rozvoji svého chovu. Jde o rodinnou záležitost, stejnou zálibu sdílel i jeho otec a dědeček.

    V nemocnici jsem si uvědomila, že tenhle koníček je to, co potřebuje k životu. Byl asi jediný, kdo měl na ARU králíka v posteli. Sestřička chtěla živého králíka domů, takže jsme ho pak mohli propašovat až do nemocnice,“ říká paní Jana.

    Splněné přání

    Paní Jana pečuje o Zdeňka 24 hodin 7 dní v týdnu. Hodně pomáhá Zdeňkův osmnáctiletý bratr Šimon, babička a zapojuje se i nejmenší brácha Vašek, kterému je teprve 10 let. Manžel paní Píclové a Zdeňkův otec odešel od rodiny právě v nejtěžších okamžicích, kdy byl Zdeněk v nemocnici. I proto se Jana přestěhovala s dětmi do patrového domku rodičů v Kralovicích. Tady je čekalo bezbariérové přestavování – koupelna, výtah a rampa k domu.

    Péče o Zdeňka je náročná nejen fyzicky, ale i finančně. „Do doby, než máte člověka ZTP doma, si neuvědomíte, jak je všechno neúměrné drahé. Často to vysvětluji na obyčejném příboru. Když jsme chtěli příbor se silnějším uchopením, aby se Zdeněk mohl sám najíst, zjistili jsme, že taková vidlička nebo i lžíce stojí 500 korun. Velmi nákladné jsou i rehabilitace. Skloubit vše s rodinným rozpočtem je obtížné,“ říká paní Jana.

    Život Píclovým usnadnil skládací elektrický vozík, který jsme Zdeňkovi pomohli získat v rámci našeho charitativního projektu Plníme přání, myslíme na druhé. Zaměstnanci a Nadace ČEZ přispěli na vozík 45 tisíc korun. 

    „Elektrický vozík, který Zdenda dostal v Kladrubech, se nám nevejde do sanitky. Nemůžeme ho složit a je extrémně těžký, váží kolem 150 kilo. Proto jsme velmi rádi za nový, lehký elektrický vozík, který můžeme snadno složit do auta nebo sanitky. Moc děkuji všem zaměstnancům, kteří se zapojili do sbírky, i naší doporučitelce,“ uvádí paní Jana.  

    Zdeňka do Plníme přání doporučila Zuzana Svejkovská, příbuzná Píclových a naše kolegyně z ČEZ Prodej z Plzně. „Do Plníme přání se jako přispěvatel zapojuji každý rok. Až loni mě ale napadlo, že bych mohla Zdeňka doporučit. Od začátku obdivuji, jak se se situací vypořádal, a jsem ráda, že ho můžu podpořit,“ zmiňuje Zuzana Svejkovská.

    Pomáhejte i letos

    I v letošním ročníku Plníme přání, myslíme na druhé budeme společně pomáhat dětem a dospělým v těžké životní situaci, kteří se bez podpory druhých nedostanou k potřebné péči nebo pomůckám usnadňujícím běžné fungování. Podpořit je můžete přispěním libovolné částky ve sbírce, která bude otevřená na intranetu od 6. října do 7. listopadu, a to jednoduše srážkou ze mzdy nebo přispěním na účet Nadace ČEZ. Neváhejte, i malá pomoc má smysl. 

     

  • Kde jinde

    Kde jinde

    Projektuj, plánuj, měň svět

    Firmy napříč obory čelí rostoucímu problému v podobě nedostatku technických pracovníků. Tento trend se nevyhýbá ani Skupině ČEZ, proto jsme se mu podívali na zoubek a vybrali dvě ze zajímavých pozic, které u nás vždycky najdou uplatnění: projektový manažer a projektant pro ČEZ ESCO a jeho dceřiné společnosti. 

    Text: Karolina Krafková Foto: fotobanka a osobní archiv kolegy

    Nejčastějším důvodem náboru do obou profesí je navýšení kapacit potřebných pro nově vysoutěžené projekty, ať už se jedná o EPC projekty, fotovoltaiky, nebo výstavbu průmyslových celků. U obou navíc platí, že mají své specializace, takže se na pozici projektanta fotovoltaik pravděpodobně nepřihlásí někdo, kdo se věnuje třeba vodním elektrárnám.

    U projektových manažerů, které sháníme, je důležitá nejen znalost projektového managementu, ale i technické vědomosti. A taková kombinace už je přece jen vcelku specifická. Na tuto profesi jsme se zeptali Jindřicha Houžvy, projektového manažera obchodu a realizace z ČEZ ESCO. Bylo štěstí, že zrovna přejížděl od jednoho zákazníka ke druhému, a tak měl 20 minut na rozhovor po telefonu. Ročně prý najezdí okolo 40 tisíc kilometrů, což už je první aspekt jeho profese. „S kolegou si děláme legraci, že jsme takoví elektrikáři, statici, právníci, obchodníci, rozpočtáři i úředníci,“ směje se. Každý projekt začíná schůzkou u zákazníka, na kterou se projektový manažer musí připravit, aby už předem věděl, co zákazníkovi navrhne, s čím mu dokáže pomoci. V areálech firem se jedná nejčastěji o fotovoltaické elektrárny na střechách i pozemcích a s nimi spojená bateriová úložiště, ale čím dál častěji také dobíjecí stanice pro elektromobily, elektrobusy nebo elektrotrucky.

    Komunikace, business a odborná znalost

    Co má podle Jindřicha Houžvy dobrý projektový manažer pro obchod a realizaci mít a znát? „Musí mít alespoň nějaké základní elektro vzdělání. Pohybujeme se i po rozvodnách, takže je to nutnost. Vedle toho by měl umět dobře komunikovat a vystupovat, mít povědomí o obchodu a klidně i o psychologii, aby se mu se zákazníkem dobře jednalo,“ zamýšlí se.

    Poté, co se projektový manažer se zákazníkem domluví na určité „ideji“, rozjede se celé soukolí: jeden útvar začne připravovat smlouvy a procesovat objednávky materiálu, další zajišťuje inženýring (tedy komunikuje například s úřady, hasiči i ČEZ Distribucí kvůli připojení), projekce připraví projekt pro stavební úřad nebo také podrobnou prováděcí dokumentaci pro zákazníka, následně může začít výstavba. Těch úkonů, dokumentů a povolení je samozřejmě víc, projektový manažer má celou dobu akci pod křídly, dohlíží na ni a je stále v kontaktu se zákazníkem. Zároveň přitom řeší okolo 20 až 30 projektů, přičemž jeden projekt může být za rok hotový, ty komplikovanější mohou zabrat i roky dva. „Skvělé na této profesi je, že se nikdy nenudíte a děláte každý den něco jiného: jeden den jste v kanceláři, další u zákazníka, další na stavbách,“ shrnuje Jindřich Houžva.

    Víte, že…?

    Projektant patří mezi 10 pozic s nejnižším počtem reakcí. Na pouhé čtyři relevantní životopisy mohou čekat personalisté i celý měsíc. U projektových manažerů je situace ještě náročnější. Na vypsanou volnou pozici může přijít jen jeden relevantní životopis měsíčně.

    Rozpor mezi generacemi

    Přemýšlíte nad tím, jestli potřebujeme spíš seniorní projektanty a projektové manažery, nebo dáváme přednost juniorním, kteří u nás vyrostou? Odpověď není snadná. Dejme na okamžik stranou fakt, že nezaměstnanost v Česku je nízká a poptávka po technických pozicích tak vysoká, že si uchazeči mohou (a že to i dělají) svého zaměstnavatele vcelku směle vybírat. Seniornější zaměstnanci mají výhodu zkušeností a jsou potřeba v těch společnostech, které aktuálně realizují spoustu projektů a potřebují je odbavit. Až budou mít volněji a kapacitně se stabilizují, budou se moci věnovat vychovávání juniorů. Například v AZ Klima už práce s juniorními kolegy probíhá a mladí lidé tak zjišťují, že nemusí dělat jen klasickou elektrikařinu, ale mohou se svým vzděláním projektovat vzduchotechniku a v jiných společnostech skupiny ČEZ ESCO třeba fotovoltaiky (což je žádaná specializace, na školách bohužel jen málo rozšířená) nebo EPC projekty. V oblasti projektového řízení jsou pravidelně od roku 2022 vypisovány ESCO trainee pozice pro průmyslovou energetiku, zelenou energetiku, energetiku budov, inovace a elektromobilitu. V příštích dvou letech bychom chtěli na pozici projektového manažera nabrat v rodině ESCO kolem deseti lidí, podobně je to u pozice projektanta.

    Jak získat mladé lidi pro techniku?

    „Jednou ročně oslovíme ČEZ ESCO i jeho dceřiné společnosti a bavíme se společně o těžko obsazovaných pozicích. Snažíme se je vypsat jako ESCO trainee, což znamená, že nabídneme roční částečný úvazek u nás studentům, abychom jim dali možnost vyzkoušet si v praxi to, co se naučili ve škole, a samozřejmě v ideálním případě aby u nás po škole zůstali už jako zaměstnanci,“ vysvětluje Markéta Bubnová ze strategického náboru. „Potýkáme se s nízkou nezaměstnaností a velkým hladem na trhu práce po technicky vzdělaných zaměstnancích. Jsem ráda, že rodina ESCO se rozhodla jít cestou práce se studenty a absolventy. Od roku 2022 spolupracujeme na ESCO trainee programu, kterým nám prošlo přibližně 30 studentů, a s mnohými z nich se už teď potkáváme jako se zaměstnanci,“ uzavírá.

    Kde jinde

    Na našem kariérním portále kdejinde.cz najdete také nabídky pro studenty a absolventy, třeba i na zmiňované trainee pozice. Šikovné lidi chceme nejen přijmout, ale také udržet v našem týmu. Pokud tedy náhodou cítíte, že je čas na změnu, nemusíte oranžový dres hned svlékat. Na stránkách https://cezintranet.jobs.cz najdete spoustu interně vypsaných pozic, ze kterých si můžete vybrat. Máte-li známého, který by se hodil na některou z vypsaných pozic na stránkách kudydocezu.cz, můžete ho přes náš referenční systém doporučit a získat odměnu. Možnosti spolupráce mají také rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené. Více informací najdete na intranetu.

     

  • Tipy redakce

     

    Tipy

    Tipy redakce 

    Léto bylo skutečně nabité a nechalo nám za sebou plno krásných sportovních i kulturních zážitků. S vidinou podzimu byste se možná nejradši zachumlali pod deku a začali hibernovat. Je to ale naopak právě pohyb, který pomůže vaše tělo i mysl udržet během chladných měsíců zdravé, odolné a v kondici.

    Text: Helena Sladkovská Foto: osobní archiv zaměstnanců

    Stezka Českem

    Jestliže jste spíše milovníci pozvolného putování, jistě jste už slyšeli o projektu Stezka Českem, díky kterému si můžete projít celou Českou republiku po severní či jižní hranici. Už jste několikrát přemýšleli, že byste se alespoň na kousek cesty vydali, ale nikdy jste svůj plán nerealizovali? Tak teď je ten správný čas začít! Odměnou vám bude nekonečno výhledů a zážitků.

     

    Běhej lesy

    Vůně mechu a jehličí, tiché šumění stromů, čerstvý vzduch a mírumilovný klid. Běhat v lese je radost, která skvěle účinkuje na celé naše tělo. Proběhněte se poslední etapou seriálu Běhej lesy, která se uskuteční 11. října v Lednicko-valtickém areálu. 

    Máme pro vás 20% slevu na startovné, napište nám o ni!

    Prima Cup

    Endorfiny vyplavíte také jízdou na kole. Projeďte se 4. října chráněnou krajinnou oblastí Pálava a vychutnejte si krásná panoramata, skvěle naplánovanou trasu a napínavou atmosféru závodu Prima Cup Mikulov. Tento závod si navíc užijete se startovným zdarma! 

    Napište si o něj. 

    Výlet do infocentra a procházka s aplikací EPP - Pomáhej pohybem

    Pokud vám stačí příjemný výlet na jeden den, naplánujte si návštěvu některého z našich infocenter. Prozkoumejte třeba útroby secesní budovy vodní elektrárny Hučák, vystoupejte na nejvyšší rozhlednu ČR v Elektrárně Ledvice anebo se pokochejte nekonečnými výhledy během exkurze přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně umístěné v srdci Jeseníků. Pokud navíc zapnete EPPku, spojíte příjemné s užitečným a podpoříte ty, kteří to nejvíce potřebují. 

     

    Naši sportující zaměstnanci nám jdou příkladem:

    Josef Šenkeřík, specialista projektování OZE – senior z Ostravy

    Lenka Holoubková, asistentka ředitele Jaderné elektrárny Dukovany, na fotografii s dcerou

    Máte fotodokumentaci z návštěvy infocentra, účasti v běžeckém závodě či jiné aktivity spojené se Skupinou ČEZ? Pošlete nám ji na e-mail soutezIK@cez.cz. Příště třeba zveřejníme některou z vašich fotek.

  • Fotogalerie Téma

  • Fotogalerie

  • Fotogalerie Pod pokličkou

  • Fotogalerie Tým

  • Fotogalerie U zákazníka

  • Fotogalerie Den s

  • Fotogalerie S éčkem v srdci

ČEZ