PROUD 02/2024

Proud Léto/2024

• Titul

• Čísla

  Několik čísel
  na úvod...

  4,8

  Instalovaný výkon 4,8 MWp má fotovoltaická elektrárna Vrskmaň, která vyrostla v podhůří Krušných hor na pozemku dříve využívaném jako šachta pro manipulaci důlní techniky. V provozu bude letos v létě a je jedním ze sedmi fotovoltaických projektů v České republice, jejichž realizaci zahájil ČEZ v druhé polovině roku 2023.

  76

  76 % respondentů je pro rozvoj obnovitelných zdrojů, rozvoj jaderné energetiky v České republice podporuje 70 % veřejnosti. To ukazují výsledky reprezentativního průzkumu veřejného mínění z letošního května. 

  19

  Tolik procent činil v roce 2023 podíl větrné energie na pokrytí spotřeby EU. Podle statistik asociace WindEurope to bylo o 3 % více než v předchozím roce. Státy Evropské unie loni postavily nové větrné elektrárny o celkovém výkonu 16 200 MW. V České republice v současnosti vyrábí bezemisní elektřinu 215 větrných elektráren.

  18,6

  ČEZ Distribuce letos investuje do sítí rekordních 18,6 mld. korun, což je historicky největší objem investic do rozvoje, obnovy a posílení distribuční soustavy. Ve srovnání s loňským rokem společnost investuje o miliardu korun víc pro rychlejší připojení zákaznických požadavků především z oblasti fotovoltaických elektráren.

  71

  71 % našich zákazníků je s ČEZ velmi spokojeno – v rámci zpětné vazby nám dalo plný počet bodů. Také naše Net Promoter Score (NPS), které měří, jak jsou zákazníci ochotni nás doporučovat, se letos v květnu vyšplhalo na skvělých 21 bodů. Důvodem ochoty doporučit ČEZ je hlavně snížení cen a aktivní komunikace se zákazníky.

• Glosa

  GLOSA

  Vážené kolegyně, vážení kolegové, polovina roku je za námi a my se můžeme ohlédnout za významnými úspěchy, kterých jsme dosáhli. Naše VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, vyhlášená v květnu 2021, se ukazuje být klíčovým faktorem, který pomohl České republice překonat energetickou krizi. Před námi je však stále transformace české energetiky a my se musíme zaměřit na rychlejší a efektivnější budování nových obnovitelných zdrojů, tepláren a plynových zdrojů. Do roku 2030 nás čeká odstavení uhlí, které navíc proběhne rychleji, než jsme původně předpokládali.

  Transformace energetiky vyžaduje zásadní posílení našich dovedností a kompetencí napříč celou Skupinou ČEZ. Personální politika bude proto v nadcházejícím období klíčová. Musíme výrazně zkonsolidovat a posílit kapacity v oblasti inženýringu a výstavby velkých investičních celků. Čekají nás zásadní jaderné projekty, které musíme realizovat efektivně. Digitalizace je naší cestou k efektivnějšímu provozu, projektování i nákupům. Jen tak můžeme úspěšně transformovat energetiku.

  Přes léto proto načerpejte co nejvíce energie, abychom společně zvládli všechny náročné úkoly, které nás čekají. Výzvy jsou velké, ale se správným nasazením našich cílů dosáhneme.

  Daniel Beneš
  

  předseda představenstva a generální ředitel ČEZ

  
  

• Foto vydání

  Foto vydání

  Let bez překážek 

  Linka elektrického vedení v malebné krajině s kaskádou rybníků na Havlíčkobrodsku může být rizikem pro ptactvo, které u vody žije. Kolegové z ČEZ Distribuce proto namontovali na vedení speciální plašiče. Ty dokážou prolétající ptáky včas upozornit na nebezpečí. Na místo se kvůli tomu sjely dva týmy s potřebnou technikou. ČEZ Distribuce v roce 2023 vynaložila na ochranu ptáků 10,6 milionu Kč. V distribuční síti loni vybavila ochrannými prvky 3 693 stávajících podpěrných bodů vedení vysokého napětí. Nejčastěji instalujeme plastové chráničky na izolátory a ty pak umožňují ptákům bezpečné dosednutí.
  

  Foto: Jaroslav Míka

  → Více zjistíte v reportáži.

• Vize 2030

  Vize 2030

  ČEZ management meeting 

  V úterý 21. května se sešli na pracovním setkání top manažeři Skupiny ČEZ.

  Text: Ilona Vysoudilová Foto: Jan Malý

  Setkání zahájil předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš: „Nejhorší část bezprecedentní energetické krize jsme úspěšně překonali a splnili jsme naši roli zodpovědné společnosti.“  Velkou část prezentace věnoval současným výzvám české energetiky. Některé potřebné kroky se již podařilo úspěšně realizovat. Patří mezi ně navýšení role OZE v energetickém mixu pro rok 2030, usnadnění rozvoje OZE a energetické soběstačnosti na místní a regionální úrovni nebo například zjednodušení povolování strategicky významných staveb. Generální ředitel ale zdůraznil, že mnoho zásadních opatření je před námi a řadu z nich je nutné realizovat urgentně. V oblasti jádra jde především o vyřešení otázky veřejné podpory a financování, zajištění efektivního povolovacího rámce pro nový jaderný zdroj aj. Pro malé modulární reaktory je nutné nastavit efektivní povolování. V oblasti uhlí je potřeba legislativně ukotvit termín odchodu od uhlí v energetickém zákoně jako podmínku pro notifikaci kapacitních mechanismů na plynové zdroje. „VIZE 2030, vyhlášená před třemi lety, pomohla České republice zastavit tepenné krvácení energetiky v době krize. Posílila energetickou bezpečnost a tím pomohla stabilizovat ekonomiku a uklidnit situaci ve společnosti a významně přispěla do státního rozpočtu. V neposlední řadě se podílí na naplňování klimaticko‑energetických cílů.“

  → Celou reportáž z letošního CMM najdete zde.
  

   

  CEO Awards 2024

  Součástí manažerského setkání bylo i udílení cen generálního ředitele CEO Awards. Ty může získat jen opravdu výjimečný tým nebo jednotlivec za mimořádný přínos. V letošním roce byly oceněny dva týmy.

  CEO Awards,
  kategorie tým

  ↑ Cenu získal tým Gasnet (na fotografii s Danielem Benešem zprava): Andrzej Martynek, Jiří Svoboda, Martin Frič, Tomáš Hasman, Martin Borufka, Vojtěch Jurka, Petr Kubín, Jan Brožík, Jan Hájek, Martina Kolcunová, Václav Hronek, Martin Borovský, Ondřej Soukup, Martin Červenka a Antonín Svojsík. Na fotografii chybí Jaroslav Zelenka.

  Tým Gasnet

  Prvním z nich je tým, kterému se pod vedením Andrzeje Martynka společně podařilo úspěšně uzavřít historicky největší transakci ČEZ, kterou byla koupě 55,2% podílu v české plynárenské společnosti GasNet. Projekt zahrnoval náročnou analytickou přípravu a vyjednání komplexní smluvní dokumentace s prodávajícím a jeho poradci. Tým si musel poradit i s velmi striktními časovými lhůtami. Akvizice nám zajistila strategickou pozici pro transformaci českého teplárenství a jeho přechod od uhelné energetiky k zemnímu plynu a k vodíku, přispěje k celkovému zvýšení energetické bezpečnosti ČR a přinesla nám také navýšení podílu regulovaného podnikání v portfoliu Skupiny ČEZ.

  ↑ Cenu získal tým Digitalizace DJE ve složení (na fotografii s Danielem Benešem zprava): Miroslav Choura, Petr Zedník, Pavel Nekula, Zdeněk Kořínek, Pavel Krupař, František Kružík, Miloslav Šulc, Jiří Toman, Pavel Tůma, Lumír Majer, Petr Jelínek, Tomáš Marek, Marek Hošek, Libor Šeda, Ondřej Houfek a Petr Žofka. Na fotce chybí Tereza Stuchlíková.

  Tým Digitalizace DJE

  Druhý oceněný tým se zasloužil o rozvoj digitalizace v divizi jaderná energetika. Nalézáním nových a často i netradičních řešení kolegové velkou měrou umožnili akcelerovat rozvoj digitalizace v divizi a systematicky provazovat byznysové potřeby a procesy. Za zmínku stojí například zajištění podpory EAM a páteřního systému řízení dat o zařízení JE, realizace mobilní podpory vedoucího práce, provozu a digitálních formulářů, aktivita digital twins JE, nasazení perspektivních technologií a úspora času i personálu (IoT, drony, rozpoznávání obrazu, UI) nebo např. nasazení strojového učení pro optimalizaci provozu chladicí vody v elektrárně Temelín.

  CEO Awards, kategorie jednotlivec

  ↑ Na fotce s generálním ředitelem Tomáš Kadlec.

  Cenu v kategorii jednotlivec si z Karlových Varů odvezl Tomáš Kadlec z divize obchod a strategie. Cenu získal za dlouhodobý přínos při dekarbonizaci výrobního portfolia Skupiny ČEZ. Ve spolupráci s dalšími kolegy napříč Skupinou ČEZ připravuje jednotlivé strategie pro co nejefektivnější skladbu zdrojů v našich lokalitách, jako jsou Mělník, Tušimice a Prunéřov, Trmice, Dětmarovice nebo Poříčí, a zároveň se významně podílí na realizaci těchto strategických záměrů. Tomáš tak svojí prací dlouhodobě pomáhá k naplnění zásadního cíle stanoveného v naší VIZI 2030, kterým je přerod našich teplárenských a elektrárenských uhelných lokalit na bezemisní a nízkoemisní.

  → CEO Awards v reportáži ČEZ TV.
  

   

• Mozaika

  Mozaika

  Vyhodnotili jsme nabídky na stavbu nového jaderného bloku

  Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), stoprocentní dceřiná společnost ČEZ, předala 14. června Ministerstvu průmyslu a obchodu hodnoticí zprávu nabídek na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Doporučila v ní pořadí, tedy návrh na preferovaného dodavatele nového jaderného bloku nebo bloků. K tomu, s kým začne jednání o finální podobě smluv, se nyní vyjádří vláda ČR. Víc než 180 odborníků ze Skupiny ČEZ i mimo ni v předchozích měsících detailně posuzovalo nabídky francouzské EdF a korejské společnosti KHNP jak z ekonomického, tak i obchodního a technického hlediska.
  

  Model hodnocení nabídek byl nastaven na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE/IAEA). Všechny cenové vstupy a všechna rizika byla kvantifikována. Obě nabídky byly porovnány podle stejného kritéria, a to ceny na vyrobenou megawatthodinu, za jakou by vyráběl elektřinu nový blok od každého z uchazečů.

  Tomáš Pleskač 

  člen představenstva a ředitel divize nová energetika

   

  V Dukovanech probíhá odstávka druhého bloku

  Na druhém výrobním bloku se jedná v pořadí o 37. odstávku pro pravidelnou výměnu paliva od jeho spuštění v roce 1986. Do sítě přestal dodávat elektrickou energii 24. května. Hlavním úkolem energetiků v následujících týdnech bude zkontrolovat, ověřit a odzkoušet tisíce zařízení a komponent pro další několikaměsíční bezpečný a spolehlivý provoz bloku. Na dobu trvání odstávky je naplánováno přes 18 tisíc pracovních úkolů. Mezi časově a technicky nejnáročnější činnosti patří kontroly těsnosti teplosměnných trubek a čištění parogenerátorů, generální údržba dvou z šesti hlavních cirkulačních čerpadel nebo desetiletá generální revize dieselgenerátoru č. 4. Pokračovat bude výměna blokových úsekových rozvaděčů s napětím 0,38 kV, která v rámci zajištění minimálně šedesátiletého provozu elektrárny probíhá na všech čtyřech blocích. Stejně jako v dubnu na třetím výrobním bloku by i na druhém bloku měli operátoři po opětovném spuštění najet druhý blok na nově nastavený stoprocentní výkon, který umožní dosáhnout vyšší výroby ze současných 500 MW až na nových 512 MW.

  Čeká nás spousta standardní a rutinní práce, ale také 61 technických a investičních akcí souvisejících se zajištěním bezpečného a efektivního provozu minimálně do roku 2047.

  Roman Havlín 

  generální ředitel ČEZ Prodej

   

  Modernizace řízení důležitých bezpečnostních systémů v JE Temelín

  Nový systém bude řídit důležitou část dieselgenerátorů, které slouží jako klíčový záložní zdroj elektřiny pro bezpečnostní systémy elektrárny. Modernizací prošel první dieselgenerátor, na podzim pak během odstávky druhého bloku proběhne stejná modernizace na dvou dieselgenerátorech pro druhý blok. Letos v Jaderné elektrárně Temelín plánujeme dokončit úpravu na polovině z osmi bezpečnostních dieselgenerátorů a kompletně by mělo být hotovo příští rok. Do této modernizace investuje ČEZ 17 milionů korun.

  Důvodem je dlouhodobá udržovatelnost systému a dostupnost náhradních dílů.

  Jan Kruml 

  ředitel Jaderné elektrárny Temelín

   

  Historicky nejlepší rating udržitelnosti

  Skupina ČEZ dosáhla historicky nejlepšího ESG hodnocení u globálního ratingového agregátora CSR Hub. Ten shromažďuje a přepočítává data přibližně od 30 mezinárodních agentur do jednoho souhrnného ukazatele a aktuálně zařazuje ČEZ mezi 10 % nejlépe hodnocených veřejně obchodovaných společností na světě. V ratingovém agregátu CSR Hub, v jehož databázi je přes 37 tisíc veřejně obchodovaných společností z celého světa, dosahuje aktuálně Skupina ČEZ úrovně 90 %, a vyšvihla se tak mezi desetinu globálně nejlépe hodnocených firem. Dobře si Skupina ČEZ vede i v rámci užšího sektoru energetik, kde je momentálně téměř 950 společností a průměrná známka hodnocení energetických společností činí aktuálně 82 %.

   

  Rekordní investice ČEZ Distribuce

  ČEZ Distribuce investuje do sítí rekordních 18,6 mld. korun. Takovou částku si vyžádá realizace investičních akcí pro rozvoj, obnovu a posílení distribuční soustavy a do rychlejšího připojování zejména v oblasti obnovitelných zdrojů. Ve srovnání s loňským rokem společnost ČEZ Distribuce investuje o miliardu korun navíc pro rychlejší připojení zákaznických požadavků především v oblasti fotovoltaických elektráren. Připomeňme, že společnost ČEZ Distribuce připojila k síti v loňském roce 52 109 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 605,5 MW. Z valné většiny se jednalo o střešní instalace na rodinných domech, přibližně 92,5 procenta žádostí se týkalo mikrozdrojů do 10 kW na hladině nízkého napětí.

  → Více informací najdete zde.

  Průběžně realizujeme investiční akce na rozvoj, obnovu a posílení distribuční soustavy tak, abychom byli schopni připojovat požadavky našich zákazníků. Letos investujeme do rozvoje a na obnovu distribuční soustavy dokonce o 1,5 miliardy více než loni. Jedná se tak o historicky největší objem investic a staveb.

  Martin Zmelík 

  generální ředitel ČEZ Distribuce

   

  Moderní vzdělávání pro jaderné odborníky

  Jaderná elektrárna Dukovany má k dispozici novou sedmipatrovou budovu, která je navržena tak, aby vyhovovala náročným podmínkám provozu jaderné elektrárny a zaručovala vysokou úroveň bezpečnosti. V budově se nacházejí učebny, simulátory, jídelna a kanceláře. Stavba byla dokončena v plánovaném termínu a slavnostně otevřena na začátku června. Nové prostory poskytují 108 míst pro výcvik, která jsou rozdělena do 4 učeben a dílen, dále pak kancelářské prostory až pro 242 zaměstnanců. Nechybí ani zázemí jídelny a zasedací místnosti. Součástí řešení jsou nové výcvikové prostory s dílnami, ve kterých bude možné využívat moderní technologie, jako je virtuální realita. Budova je postavena tak, aby poskytovala vyšší úroveň fyzické ochrany, než bylo v minulosti obvyklé. Je vybavena například také výcvikovou stěnou pro lezce z jednotky elektrárenských hasičů nebo speciální jednotky Policie ČR, které sídlí v areálu elektrárny. Nová víceúčelová budova má ambice ucházet se o titul stavby roku. 

  108

  míst pro výcvik

  4

  učebny a dílny

  242

  zaměstnanců

  
  

   

  Proměna energetiky v Ústeckém kraji

  Prunéřov, Tušimice, Trmice, Ledvice, Paroplyn Počerady, Severočeské doly – Ústecký kraj je energetickým srdcem České republiky a pro Skupinu ČEZ je klíčový. Zaměstnáváme tady 6 300 lidí, vytváříme 7 % HDP kraje a na daních a odvodech přinášíme obyvatelům kraje 1 mld. korun ročně. Naše podnikání v kraji bylo dosud založeno na uhlí. V souvislosti s odchodem od uhlí intenzivně pracujeme na transformaci energetiky v regionu. Do roku 2030 tady plánujeme investovat 100 mld korun.

  → Podívejte se na reportáž ČEZ TV.
  

  Transformace teplárenství

  V kraji funguje centrální zásobování teplem, které chceme udržet, rozvíjet a transformovat. Uhelné teplárenské zdroje nahradíme nízkoemisními zdroji, jako jsou plynové nebo biomasové kotle a kogenerační jednotky. Jednou z investic je i získání 100% podílu ve společnosti ACTHERM Distribuce, která z elektrárny Prunéřov II zajišťuje dodávky tepla pro téměř 16 tisíc domácností v Chomutově.

  Nové elektrárny

  Další část prostředků investujeme do obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny. Ústecký kraj je pro rozvoj obnovitelných zdrojů klíčovou oblastí. Existuje tady perfektní infrastruktura, silná distribuční soustava. V kraji máme portfolio 63 projektů fotovoltaik o celkovém výkonu 2,3 GW. V areálu bývalé rozvodny v Málkově u Chomutova roste nový energetický dispečink.

  Rozvojové projekty

  Investovat budeme i do rozvojových projektů, jako je elektromobilita, lithium, vodík nebo gigafaktory, a do spolupráce se školami, vědou a výzkumem.

   

  Velké letní zlevňování energií od ČEZ

  Od 1. června ČEZ Prodej snížil ceny plynu a elektřina zlevňuje v červenci. Letos se přitom jedná už o druhé zlevnění nefixovaných produktů – poprvé se jejich cena snižovala na začátku ledna. Cena se všem 1,7 milionu zákazníků snižuje automaticky.

  Naše ceny patří k nejlepším na trhu

  Plyn na dobu neurčitou zlevnil od 1. června na úroveň 1 479 Kč/MWh bez DPH. Běžná domácnost, která plynem topí a má průměrnou roční spotřebu 10 MWh, díky tomu ušetří zhruba 3 800 korun za rok. O 1. července zlevňuje také elektřina na dobu neurčitou. Pro nejběžnější sazbu D02 je nově za 3 595 Kč/MWh bez DPH. Domácnost, která elektřinou jen svítí a vaří, při průměrné spotřebě 2,5 MWh díky nové ceně ušetří přibližně 1 000 korun ročně. ČEZ Prodej v letošním roce také už třikrát zlevnil fixované produkty, a to v únoru, v dubnu a na začátku května. Cena fixované elektřiny v průměru od letošního ledna klesla o přibližně 20 % a u plynu o 26 %.

  Další cesty k úsporám 

  Vedle samotného snižování cen nabízí ČEZ Prodej domácnostem celou řadu dalších řešení, jak snížit účty za energie. Lidé, kteří chtějí úspory energií řešit souběžně s drobnými stavebními úpravami nebo shánějí výhodné financování, mohou využít například nový portál Energetickéúspory.cz, na kterém spolupracují ČEZ Prodej, Skupina Komerční banka a společnost VEKRA.

   

  Cvičení hasičského sboru v Elektrárně Ledvice

  Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje si pro cvičení se specializací na práci ve výšce a nad volnou hloubkou vybral Elektrárnu Ledvice. Čtrnáct lezců se tu cvičilo na náročný úkol ve spalovací komoře výrobního bloku B6 ve výšce 80 metrů. Nacvičovali situaci, kdy na lešení uvízl pracovník se srdečním selháním a museli tedy jednat rychle. Prvním úkolem bylo slanění z vyhlídkové věže Elektrárny Ledvice, která se nachází ve výšce 140 metrů, na kotelnu. Ve výšce 80 metrů následoval nácvik resuscitace za použití AED, která trvala celých 30 minut. Zatímco jedna část týmu se starala o záchranu, druhá prověřovala a připravovala transportní trasu skrze spalovací komoru. Celá akce trvala hodinu a 45 minut a byla fyzicky velmi náročná. Všichni hasiči plnili své úkoly perfektně. Cvičení byl po celou dobu přítomen místní koordinátor požární ochrany a havarijního cvičení Jakub Vršanský a také někteří technologové provozu, kteří poskytli hasičům potřebné informace k technologii.

   

  Přeměna teplárenství v Dětmarovicích

  → Podívejte se na reportáž ČEZ TV.
  

  ČEZ Teplárenská podepsala smlouvy s generálními dodavateli kogeneračních jednotek a biomasové kotelny. Dětmarovice mají za sebou další významný krok na cestě k nízkoemisnímu teplárenství. ČEZ Teplárenská podepsala smlouvy na výstavbu nových nízkoemisních zdrojů v lokalitě, které doplní již zprovozněnou 18MWt plynovou kotelnu. Dodavatelem dvou kogeneračních jednotek bude česko-slovenské konsorcium firem PPA CONTROLL a Invelt servis. Dodavatelem biomasové kotelny a centrální elektrické stanice budou ČEZ Energetické služby ze skupiny ČEZ ESCO. Projekt kogeneračních jednotek a biomasový zdroj podpoří dotace Modernizačního fondu z programu HEAT. Po podpisu smluv bude zpracována projektová dokumentace, výstavba začne po vydání stavebního povolení. Dvě kogenerační jednotky, každou o výkonu 11 MWt, a biomasovou kotelnu o výkonu 8 MWt začneme stavět v březnu 2025, u centrální elektrické stanice se počítá s lednem příštího roku.

   

  Zákazníci jsou s námi spokojeni
  a rádi nás doporučují

  Sklízíme úspěch u našich zákazníků, naše Net Promoter Score (NPS), které měří, jak moc nás naši zákazníci doporučují, se letos v květnu vyšplhalo na skvělých 21 bodů, což je zlepšení o 17 bodů oproti výsledku v únoru. Důvodem ochoty doporučit ČEZ je hlavně snížení cen a proaktivní komunikace s našimi zákazníky. Personalizované kampaně a jasné informace o snížení cen v newsletterech, médiích a televizi si získaly zákaznickou pozornost a uznání. Nejenom že nás zákazníci doporučují, ale také jsou s námi velmi spokojeni. Celkem 71 % z nich nám v rámci zpětné vazby dalo plný počet bodů. Oceňují především stabilitu, důvěryhodnost a férové ceny.

  MŮJ ČEZ – aplikace, kterou zákazníci milují

  Také aplikace MŮJ ČEZ má úspěch a získává si stále více příznivců. Téměř 60 % uživatelů ji rádo používá a doporučilo by ji ostatním. NPS dosahuje vysoké hodnoty 46, což je nejlepší hodnocení na trhu. V Google Play získala aplikace hodnocení 4,7 a v App Store dokonce 4,8 z pěti hvězdiček. Zákazníci oceňují, že je aplikace přehledná a umožňuje vyřídit vše z pohodlí domova.

  Skvělé výsledky NPS skóre za poslední období nás velmi těší, zároveň bude pro nás velká výzva tyto hodnoty udržet a zlepšit. Je za tím hodně práce a my se i nadále musíme zaměřit na cílené a pečlivě volené kampaně, férové ceny, konkurenceschopné produkty a srozumitelnou komunikaci. Nepochybně nám pomáhá MŮJ ČEZ, jeho neustálý rozvoj jde správným směrem.

  Tomáš Kadlec 

  generální ředitel ČEZ Prodej
  

   

  Jaderné maturity

  Třicet dva studentů a pět studentek z osmi českých středních škol a gymnázií absolvovalo na začátku června Jadernou maturitu v JE Temelín. Znalostním testem pak středoškoláci ukončili třídenní odbornou stáž, v rámci které se například dozvěděli, jak je elektrárna stavebně uspořádána, dostali informace k teorii jaderných reaktorů, turbíně nebo generátoru. Nezůstali jen v lavicích, ale elektrárnu si prohlédli virtuálně i reálně. Netradiční diplom, který jim v budoucnu může pomoci najít v energetice uplatnění, si nakonec odnesli všichni účastníci. Kvůli velkému zájmu středoškoláků jen v Temelíně letos proběhly hned tři běhy Jaderných maturit. V Dukovanech maturitou z jaderné energetiky prošlo 96 středoškoláků a další stáže pro studenty odstartují v průběhu prázdnin. Celou nabídku stáží a exkurzí najdou zájemci na internetových stránkách www.kdejinde.cz.

   

  Město Příbor získalo novou kogeneraci

  Společnost ČEZ Energo z holdingu ČEZ ESCO postavila pro město Příbor novou kogenerační jednotku o výkonu 600 kWe, která bude teplem a elektřinou zásobovat byty i místní základní školu. Výkon kogenerace odpovídá spotřebě tepla více než 300 průměrných domácností. Kogenerace jsou v tuzemských obcích a městech stále oblíbenější. Nejen že kombinují výrobu tepla s produkcí elektřiny, ale také vynikají svojí vysokou účinností přesahující 90 %. Je to také klíčový prvek postupné dekarbonizace, která naši energetiku v příštích letech čeká. 

   

• O nás

  O nás

  Střet zájmů
  

  Když se osobní zájmy „perou“ s povinnostmi vůči zaměstnavateli.

  Představte si, že máte svůj vlastní podnik. Jednoho dne zjistíte, že si stavební firmu, která pro vás pracuje, najal váš zaměstnanec na opravu svého domu. Přitom účty za opravu neplatí on, ale vy. Předpokládám, že by se vám to nelíbilo. Osobním zájmem zaměstnance může být například to, aby firma jeho manželky získala zakázku od zaměstnavatele, přestože nemá nejlepší nabídku. Nebo když manažer investuje vlastní prostředky do konkurenční společnosti a současně má pravomoc rozhodovat o obchodních vztazích s touto společností. „Nejčastěji se však v praxi setkáváme se situací, kdy zaměstnanci provozují konkurenční výdělečnou činnost,“ dodává Tomáš Pivoňka.

  Střet zájmů není jen abstraktním konceptem, ale může mít skutečné a škodlivé důsledky pro firmu i pro jednotlivce. Proto máme pro řešení situací, kdy dochází ke konfliktu mezi různými zájmy, jasná pravidla. Patří mezi ně oznamování možného střetu zájmů nadřízenému nebo udělování souhlasu s konkurenční výdělečnou činností zaměstnanci zaměstnavatelem. S těmito pravidly se můžete seznámit na intranetových stránkách útvaru compliance, nebo se pro případné konzultace obracejte na Michala Štičku (michal.sticka@cez.cz).

  Situace, kdy zaměstnanec zneužije svého postavení u zaměstnavatele ve svůj prospěch, je zhmotněním střetu zájmů. Střet zájmů nastává tam, kde se osobní zájmy zaměstnance dostanou do konfliktu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

  Tomáš Pivoňka 

  ředitel útvaru audit a compliance ČEZ

   

  Víme, kdo získal Zaměstnanecké granty
  

  Přes tři sta našich zaměstnanců nominovalo do letošních Zaměstnaneckých grantů neziskové organizace, ve kterých pomáhají, a dalo jim šanci na získání podpory ve výši až 50 tisíc korun od Nadace ČEZ. A jak to dopadlo? Nadace ČEZ podpoří v rámci letošního ročníku Zaměstnaneckých grantů 207 projektů celkovou částkou 10 000 522 korun. Rozhodlo o tom hlasování kolegů a Správní rada Nadace ČEZ.
  

   

  Plníme přání startuje opět na podzim
  

  Znáte osobně někoho, kdo se ocitl v těžké životní situaci, a chcete mu pomoci? I letos pro vás otevíráme již 18. ročník charitativního projektu Plníme přání, myslíme na druhé. Od 2. do 20. září v něm můžete doporučovat osoby, kterým osud nepřál, a dát jim tak šanci na získání finančního příspěvku od zaměstnanců a Nadace ČEZ. Více informací najdete na intranetu během léta.
  

   

• Rozhovor

  Rozhovor

  Bohdan Zronek

  Bezpečnost, spolehlivost 

  a maximální efektivita

  Divize jaderná energetika si pro příští roky stanovuje opravdu vysoké cíle, které přispívají k naplnění VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Proč můžeme do našeho stávajícího jádra vkládat velká očekávání a jaké úkoly aktuálně řeší kolegové jaderníci, jsme se zeptali Bohdana Zronka, člena představenstva ČEZ a ředitele divize jaderná energetika. 

  Text: Petr Šuleř Foto: Benedikt Renč

  V našich jaderných elektrárnách běží klíčový program B32T, který má zajistit bezpečnou výrobu 32 terawatthodin elektřiny ročně (do roku 2030) a zároveň zahrnuje plán na nejméně 60 let provozu. Nejdou tyto dva projekty tak trochu proti sobě?

  Mohlo by to tak na první pohled vypadat, ale nejdou. Vyšší výroba je dána spolehlivým provozem, délkou odstávek a dotažením projektů, které je možné shrnout pod názvem využití projektových rezerv. Nejméně šedesátiletý provoz všech našich bloků oproti tomu vyžaduje opravdu velké a stále vyšší množství kontrol, rozsáhlou údržbu a investice do obnovy zařízení. To všechno se soustředí ne vždy, ale velmi často právě do odstávek. A naším úkolem je oba tyto cíle sladit a optimalizovat plán a průběh odstávek. Těch sice bude méně díky delším palivovým cyklům, ale musíme v nich naplánovat a zrealizovat mnohem víc prací a kontrol a současně tím nechceme odstávky zbytečně prodlužovat. Jednoduché to nebude, zvládnutelné to je. 

  Podívejme se trochu konkrétněji na to, jak toho chceme dosáhnout. Které jsou ty hlavní akce? 

  Na straně šedesátiletého provozu je to řada kontrol a údržbových akcí a investic do obnovy zařízení. Plánovaný provoz je založený na pravidelném technicko-ekonomickém hodnocení, kdy vždy bereme v úvahu jak technický stav klíčového zařízení, např. tlakových nádob reaktorů nebo parogenerátorů, tak i plnění bezpečnostních požadavků, připravenost personálu našeho i dodavatelů i ekonomickou stránku věci. V Dukovanech jsme proto mimo jiné zahájili unikátní projekt Čištění parogenerátorů. To zní sice jednoduše, ale projekt zahrnuje například i vývoj speciálních manipulátorů a je prvním svého druhu na světě. Čeká nás výměna kabeláže, probíhá výměna rozvaděčů a mohl bych pokračovat. Pro laiky to zní trochu obyčejně, ale energetici si umí představit, jak náročné všechny tyto akce jsou. Zvlášť v prostředí s omezeným přístupem a požadavky na dostupnost části zařízení.

  Kombinace jádra a obnovitelných zdrojů je nejvhodnějším řešením pro budoucnost české energetické soustavy. 
  

  Co se týká zvýšení výroby na průměr 32 TWh ročně, jde o kombinaci modifikací zařízení pro navýšení výroby a jen výjimečně zvýšení výkonu reaktorů, tedy využití projektových rezerv a prodloužení palivových kampaní. V Dukovanech už jsme přešli na šestnáctiměsíční kampaně, v Temelíně přecházíme na osmnáctiměsíční. Opět, může to znít jednoduše, ale je třeba si uvědomit, že každé takové změně a úpravě předchází velmi dlouhé a náročné bezpečnostní posuzování a sladění požadavků na desetitisíce periodických kontrol a samozřejmě i licencování, tedy zajištění povolení státního dozoru. Bezpečnost a kvalita je vždy na prvním místě, každé zaváhání se může tvrdě vrátit. Na druhou stranu jde o extrémně návratné a efektivní projekty. Příkladem je třeba aktuální zvýšení výkonu třetího bloku Dukovan z 500 MWe na 512 MWe bez nutnosti velkých investic.    
  

  Zmiňujeme často odstávky. Z pohledu „nejaderníků“, proč je to vlastně náročnější období než běžný provoz? 

  Představme si období, kdy se počet pracovníků, především dodavatelů, v jaderné elektrárně zdvojnásobí. Harmonogram odstávky musí zkoordinovat až 20 000 pracovních příkazů, desítky velkých investičních akcí, obrovské množství kontrol a samozřejmě i práci celé řady firem. Tyto práce na sebe přitom navazují, začátky jednotlivých činností se odvíjejí od výsledků těch předchozích. To vše v přísně střeženém a regulovaném jaderném prostředí, kde bezpečnost je extrémně důležitá, a navíc na nás dohlíží řada institucí. Pro představu, v úterý 23. dubna jsme na prvním bloku v Temelíně měli cca 2 100 vstupů do tzv. životně důležitých prostor. Do míst, kam za provozu chodí maximálně desítky lidí denně. Práce na kritické cestě odstávek běží v režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Je to obrovský nápor nejen na výkonné pracovníky, ale i koordinátory, vedení, operátory, ale třeba i ostrahu, úklid a kuchyně. Samozřejmě víme, kolik nás stojí, když nevyrábíme. Kvalita a bezpečnost jsou ovšem vždy naprosto prvořadé. Vždy říkám, že nic nespěchá tak, aby to nemohlo být uděláno pořádně. Jakákoliv nekvalita nebo sebemenší zanedbání by se nám mohlo vrátit s mnohem většími dopady během provozu. Dlužno dodat, že v posledních letech se nám i při nekompromisním držení požadavků na kvalitu daří termíny držet, což je obrovská zásluha všech, kteří práce plánují nebo se na nich podílejí. 

  Už jsme zmiňovali přechod na delší – v Temelíně osmnáctiměsíční a v Dukovanech šestnáctiměsíční – palivový cyklus. Jak si ho máme představit? Ve veřejných médiích jste zmiňoval hezké přirovnání ke kamnům. Můžete je zopakovat?

  Prodloužení palivových kampaní je založeno na tom, že zavezeme o něco víc čerstvých palivových souborů, v Dukovanech kazet (tady je zajímavé, že se nám pořád ještě nepodařilo sjednotit názvosloví), které jsou složením velmi podobné těm předchozím, jen kromě standardní náplně uranu 238 obohaceného uranem 235 obsahují ještě tzv. vyhořívající absorbátor – gadolinium, které funguje jako jakási brzda na začátku palivového cyklu. Vzdáleně se to dá přirovnat k tomu, jako bychom do kamen přiložili o pár polínek dřeva navíc a trochu přivřeli přívod vzduchu, abychom nemuseli tak často přikládat. Je to hodně laické, ale pro představu dobré.

  Takto zní přechod na delší palivové cykly jednoduše, ale tušíme, že to tak úplně snadné nebylo. Jak dlouho jsme tuto úpravu připravovali? A kolik se na ní podílelo lidí? 

  Byly to řádově desítky a v určitých fázích projektu možná stovky lidí v rámci celé Skupiny ČEZ. Náročné to bylo především s ohledem na projektové přípravy, bezpečnostní hodnocení a následně i licencování. Jakákoliv podobná změna je podmíněna tím, že si musíme být jistí každým krokem i stavem zařízení, musíme být v souladu s legislativou a znát případné dopady do všech provozních stavů a parametrů a současně mít jistotu v tom, že nejdeme proti záměru nejméně šedesátiletého provozu. A je tam i řada na první pohled drobností, jako třeba prodloužení revizních intervalů. Ale výhoda je, že nejsme první. Delší palivové cykly se už staly nebo stávají standardem u většiny elektráren našeho typu. 

  Program B32T má zajistit bezpečnou výrobu 32 terawatthodin elektřiny ročně a zároveň zahrnuje plán na nejméně 60 let provozu našich jaderek.

  Další věc, která s palivem v Temelíně, ale i Dukovanech souvisí, je změna dodavatele. Protože jsme maximálně otevření, veřejně komunikujeme, že obě elektrárny přecházejí či přejdou z ruského na jiné dodavatele. Co jsou ty hlavní důvody a případná rizika? 

  V Temelíně jsme shodou okolností vyhlásili výběrové řízení na dodavatele paliva daleko dřív, v roce 2018. Naší strategií už před válkou na Ukrajině bylo držet strategické zásoby paliva v obou JE. Válka samotná eskalovala záměr mít víc dodavatelů, což nám dává příležitost diverzifikovat, snížit rizika toho, že by některý z nich z jakéhokoliv důvodu nemohl palivo dodat.  Zároveň jsme v minulých letech významně zvýšili zásoby paliva, především v Dukovanech. I proto jsme byli, na rozdíl od ostatních odběratelů paliva od ruského TVEL, v poměrně komfortní pozici. Náš přístup se ukázal jako hodně prozíravý. Je ale zajímavé, že když jsme to veřejně komunikovali, získal jsem pocit, že v Česku máme nejen tisíce špičkových hokejových a fotbalových trenérů a epidemiologů, ale i odborníků na jaderné palivo. Naprosto chápu, že to veřejnost zajímá, ale ve skutečnosti jde o nenárazové a pečlivě připravované změny. Měli jsme připravené i krizové scénáře, ale nemuseli jsme je využít. A můžu všechny ubezpečit, že obavy o bezpečnost nebo zásadní zvýšení ceny paliva jsou opravdu naprosto plané.  
  

  Ještě se vraťme k efektivitě. U obou jaderných elektráren jsme velmi výrazně (a bezpečně) zvýšili výkon. Když se Temelín v roce 2000 rozjížděl, měl první blok výkon 981 MWe. Kolik je to teď? A můžeme se vůbec ještě někam posunout? 

  Teď je to nominálně 1 086 MWe na každém bloku, ale je pravda, že během chladných měsíců umíme i nad 1 100 MWe. Samozřejmě evidujeme i rozdíl v tom, který z bloků vytápí přibližně třetinu Českých Budějovic, Týn nad Vltavou a areál, i když ten je reálně velmi malý. Co se týká efektivity, vždy hledáme nové cesty a řešení, včetně využití neuronových sítí a prvků umělé inteligence. V Temelíně jsme navíc začali s přípravou výměny generátorů – velké, významné a taky jedné z nejnáročnějších investičních akcí. Ta by nám měla otevřít dveře pro další bezpečné zvýšení výkonu. Ale hlavní příležitosti vidím především v bezpečném, stabilním a předvídatelném provozu. Neusilujeme prvoplánově o rekordy. Technicky i ekonomicky je pro nás daleko důležitější zajistit plánovanou disponibilitu. Nestojím o zkrácení odstávek, pokud by cenou mělo být riziko výpadků během provozu, bezpečnost provozu nebo stav zařízení. Nechceme v jednom roce rekordní výrobu, pokud by měla ohrozit následující období. Tím ale nechci říct, že se nebudeme snažit o ještě vyšší efektivitu, naopak. 

  Už jste to naznačil, neubírá nám nicméně z toho výrazně vyššího výkonu Temelína určitý objem elektřiny horkovod do Budějovic? Jak vlastně od spuštění loni v říjnu funguje? 

  Funguje velmi dobře. Je třeba říct, že to vůbec nebyla, a vzhledem k tomu, že aktuálně ještě dokončujeme úpravy blokové výměníkové stanice, tak ani není jednoduchá investiční akce. Co se týká odběru páry z turbosoustrojí, je dopad na výrobu elektřiny marginální. Jsme pořád ještě ve zkušebním provozu, kompletní čísla a představu budeme mít zhruba po roce provozu, ale rozdíl i při plném zatížení horkovodu zůstává v řádu jednotek megawatt, což je skvělé. Odběr části páry z posledních stupňů turbíny sice ubírá určité množství vyrobené elektrické energie, ale to je kompenzováno lepšími parametry celého tepelného cyklu. A úspora zhruba 80 000 tun uhlí ročně a odpovídajícího množství emisí rozhodně dává smysl i z pohledu ekologie. 

  Aktuálně poslední posun ve výkonu elektrárny se ale týká Dukovan. Třetí výrobní blok zvýšil výkon na 512 MWe, jak se nám to podařilo?

  Podařilo se to díky projektu, který jsme interně nazvali Využití projektových rezerv (VPR). Hovorově je na jaderkách „vépéerko“ zmiňováno opravdu často. A je to logické, protože jde o mimořádně efektivní a významný projekt. V tomto případě jsme mírně zvýšili tepelný výkon reaktoru (o cca 2,3 %) na 1 475 MWt, bez jakéhokoliv navýšení spotřeby paliva nebo emisí. A v návaznosti na to vzrostl i elektrický výkon z původních nominálních 500 MWe na 512 MWe. A jako u všech větších bloků platí, že za optimálních podmínek můžeme dosahovat i vyššího výkonu. A proč zrovna 1 475 MWt a ne víc? To vychází z bezpečnostních analýz. Tím, že se nedotýkáme bezpečnostních rezerv projektu, nemusíme měnit žádné zařízení ani přehodnocovat celý projekt. Zvýšení výkonu nás tak stálo jen vnitřní náklady a potřebné analýzy a návratnost tohoto projektu je velmi vysoká. Samozřejmě tomu předcházely několikaleté přípravy, včetně řady analýz a bezpečnostních posouzení. Naší nejvyšší prioritou zůstává bezpečnost. To je fakt, na kterém se nic nezmění.

   

• Pod pokličkou

  Pod pokličkou

  Mobilní podpora a další digitalizace v jádře 

  Mobilní podpora jaderné divize… Co si pod tím můžeme představit? Jedná se o jeden ze série projektů z oblasti digitalizace v divizi jaderné energetiky (DJE).

  Text a foto: Marie Šplíchalová

  ↑ Na fotografii zleva: Martin Vrkoč, Pavel Tůma, Jakub Dohnal a Václav Mára z týmu IT vývoj v JE Temelín.

  Mobilní podpora pomáhá řešit aktuální potřeby kolegů z elektráren a zároveň reflektuje současné trendy, kdy je využití perspektivních technologií základem úspěšného fungování všech společností napříč Skupinou ČEZ.

  Kolegové, kteří mají na projektu mobilní podpory největší zásluhy, jsou z týmu interního vývoje softwaru a aplikací. Mluvíme o společném týmu z DJE a vývojářů z útvaru řízení ICT DJE, který zde působí už několik let, ale součástí divize se stal až v roce 2023 v rámci projektu Distribuované IT. Tehdy část zaměstnanců z ČEZ ICT Services přešla pod divizi jaderné energetiky s jasným úkolem reagovat na přání a potřeby pracovníků elektráren (nejen těch jaderných). Díky tomu, že jsou v blízkém kontaktu, dokážou nacházet řešení efektivněji a rychleji. Vybraní kolegové tak dostali na starosti aplikace segmentu výroba.

  „Nejsložitější částí vývoje aplikace nebo databáze je vyjasnit si se zákazníkem jeho očekávání ohledně toho, co má software umět a splňovat. Nadefinování prototypu a vytvoření jádra, tedy základu, na který nabalujeme další funkce, to je běžně tak rok vývojářské práce. Dost často je součástí i požadavek na propojení s dalšími aplikacemi a nad tím vším se pak staví vizuální část, tedy to, jak se aplikace zobrazí uživateli,“ vysvětluje Václav Mára, vedoucí útvaru IT vývoj.

  Aplikace na míru pro jaderníky

  Kolegové z IT vytvořili pro potřeby pracovníků v jaderných elektrárnách od úplného základu například aplikace MVP (mobil vedoucího práce), MPZ (mobilní podpora zajišťování) nebo Pochůzky. Efektivní využívání mobilních zařízení, především tabletu či mobilního telefonu, přineslo také výraznou úsporu času. Například aplikace na zajišťování zařízení ušetřila řádově dny z každé odstávky tím, že provozní personál už nemusí běhat mezi blokovou dozornou a technologií, ale vše vidí a s minimální prodlevou sdílí prostřednictvím mobilní podpory. Díky tomu navíc odpadl tisk a vyplňování tisíců stránek papírových formulářů.

  „Jednou z věcí, na kterou můžeme být právem hrdí, jsou výsledky projektu Mobilní podpora DJE, který dokázal udělat obrovský skok kupředu ve vývoji používaných a nasazování nových IT aplikací a nástrojů. Rád bych poděkoval všem kolegům, kteří se na našich digi projektech podíleli. Velmi dobře se ukázalo, čeho jde dosáhnout, když se dají dohromady otevřené a ideálně ještě nadšené hlavy z elektráren a IT, kterým se udělají podmínky. Je jedno, jestli navrhovali logiku, kódovali, testovali nebo dávali zpětnou vazbu, výsledky jsou k nezaplacení,“ dodává Miroslav Choura, exekutivní manažer řízení ICT DJE.

  V rámci mobilní podpory funguje nejen zmíněné trio aplikací. Mezi další s úspěchem využívané aplikace patří například Stavební deník, PROK s protokoly a formuláři a také nově přidaný modul JE.INFO pro zefektivnění komunikace v DJE. V rekordním čase se vývojářům povedlo tuto informační platformu přidat do aplikace Mobil vedoucího práce (MVP), a to za pouhé tři měsíce od specifikování požadavku, návrhu, testování až po finální nasazení.  

  „Tím, že jsme tento nový komunikační modul do aplikace MVP nasadili, naše práce nekončí. Dosazujeme do ní nový obsah dle požadavků našich interních zákazníků a stále ji vyvíjíme, aby byla lepší a rychlejší. V další fázi počítáme s nasazením modulu JE. INFO do mobilních telefonů provozního personálu nebo se záměnou za tzv. Žluté stránky,“ říká Pavel Tůma, hlavní vývojář aplikace MVP.

  Seznamování s novinkami 

  Jedna věc je mít nové aplikace k dispozici a druhá umět je využívat. Kolegové z útvaru řízení ICT DJE proto pořádají pro uživatele sérii webinářů, kde představují svoje projekty pracovníkům divize. Semináře probíhaly už v minulém roce a úspěšně pokračují i letos. Je totiž velmi důležité, aby novinky v aplikacích divize jaderná energetika a zcela nové nástroje digitalizace kolegové dokázali v praxi efektivně využívat a aby jim tyto nástroje přinášely co největší užitek.

  Ocenění pro tým za zásluhy v digitalizaci

  Tým, který se zasloužil o rozvoj digitalizace v divizi jaderná energetika a může se pochlubit vynikajícími výsledky zejména při realizaci mobilní podpory jaderné divize, byl v letošním roce oceněn i generálním ředitelem Danielem Benešem v rámci konference ČEZ Management Meeting. „Tito kolegové dokážou nalézat nová a často i netradiční řešení, a velkou měrou tak přispívat k akceleraci rozvoje digitalizace v divizi jaderné energetiky, a zároveň systematicky provazovat byznysové potřeby a procesy s celkovým přínosem stovek milionů Kč,“ uvedl generální ředitel. Více se dočtete zde.

  Kromě realizace mobilní podpory vedoucího práce, provozu a digitálních formulářů, které přispívají k optimalizaci kritické cesty v rámci odstávek jaderných elektráren, kolegové stojí také za řadou dalších digitalizačních aktivit. Zmiňme alespoň některé.

  Další příklady digitalizace v DJE

  ● Zajištění podpory EAM (základního systému řízení prací) a páteřního systému řízení dat o zařízení jaderných elektráren

  ● Digital twins JE, který umožňuje eliminaci prostojů v přípravě údržby a modifikací díky datové komplexnosti a kvalitě

  ● Nasazení perspektivních technologií a úspora času i personálu díky využití IoT, dronů, rozpoznávání obrazu, AI)

  ● Nasazení strojového učení pro optimalizaci provozu chladicí vody

   

• Tým

  Tým

  Vzácný druh, který se nevzdává

  O týmu kolegů z Paroplynu Počerady se mluví a píše v superlativech už téměř deset let. Vlastně od doby, kdy ČEZ tento výrobní zdroj postavil a postupně nasazoval do výroby. Přitom to v Počeradech neměli a nemají jednoduché. Jak je to tedy možné? Přibližně tři desítky lidí se vždy snaží táhnout za jeden provaz a nikdy se nevzdávají.  

  Text: Lucie Ehrlichová Foto: Jan Malý
  

  ↑ Na fotce vidíte část týmu Paroplyn Počerady. Jsou tu ti, kteří měli zrovna v době našeho focení směnu a mohli se uvolnit. Zleva: Vilém Ledvina, Karel Polách, Martin Borovský, Ondřej Soukup, Dalibor Protivínský, Jakub Rebl, Martin Štefanec.

  Chladicí věž paroplynové elektrárny Počerady (PPC) poznáte snadno. V záplavě dalších věží konkurenční uhelné elektrárny nese jako jediná oranžové logo ČEZ. Všechno je čisté, areál i výrobní prostory působí téměř jako laboratoř, kde by se dalo pohybovat v bílých pláštích. Samozřejmě jen do té doby, než se stroje rozeberou a čistí, servisují nebo opravují. 

  Bohatá žeň ocenění

  Když vejdete do provozní budovy, zaujmou vás medaile rozvěšené na stěnách, fotky z běžeckých závodů a neformálních setkání zdejšího týmu. Martin Borovský, vedoucí péče o zařízení a provoz PPC, k tomu říká: „Jsme rádi spolu a snažíme si pomáhat. Jak v práci, tak i v osobních životech se dokážeme vzájemně podržet.“ Není proto divu, že se zdejší turbíny jmenují po trojčatech Sofii, Vojtovi a Matějovi, která se v roce 2018 narodila Michalu Zítkovi. Ten se věnuje řídicím systémům, měření a regulaci a za svá inovativní řešení co nejefektivnějšího najíždění paroplynového cyklu Počerady získal v roce 2017 ocenění Čézar. Ostatně, na ocenění jsou tu hoši zvyklí. Martin Borovský a Ondřej Soukup letos získali ocenění CEO Award (pro Martina je to už druhé ocenění generálního ředitele), a to za svůj podíl na historicky největší transakci ČEZ, kterou byla koupě majoritního podílu společnosti GasNet. „Jako technický tým jsme verifikovali posudky a ověřovali stav prodávané technologie plynového hospodářství i související ekonomická data,“ shrnuje Ondřej Soukup, který se stará o strojní část paroplynu. 

  20 TWh

  Od svého uvedení do provozu v roce 2015 vyrobil Paroplyn Počerady již 20 TWh elektrické energie.

  Z oken kanceláře Martina Borovského, kterou sdílí s dalšími třemi kolegy a která slouží i jako zasedací místnost, je na horizontu občas vidět obláček páry: „To jsou Ledvice. I odtud vidíme, zda je nejbližší elektrárna v provozu,“ vysvětluje vedoucí směnového provozu Karel Polách a vlastně tím poukazuje na to, že Paroplyn Počerady a Elektrárna Ledvice jsou jedna organizační jednotka.

  Flexibilita a spolehlivost

  Počeradská paroplynová elektrárna koncem roku oslaví 10 let provozu. Od svého uvedení do provozu vyrobila již 20 TWh elektrické energie. „Věřím, že naše elektrárna prokázala svou flexibilitou a spolehlivostí, že její zařazení do výrobního portfolia Skupiny ČEZ bylo dobrým krokem,“ říká Martin Borovský, a připomíná tak nelehké začátky, kdy hrozilo, že elektrárna bude zakonzervována, protože se ekonomicky nevyplácel její provoz. „Dalo nám velkou práci přesvědčit kolegy, že se na nás mohou spolehnout, že elektrárna bude v bezvadném stavu a kdykoliv připravena na provoz.“ Největší výhodou paroplynové elektrárny je právě flexibilita. Do provozu je nasazována v době energetických špiček. Někdy to bývá dvakrát denně, jindy jen několikrát za měsíc. 

  Výjimečnost týmu v Paroplynu Počerady je v tom, že se nikdy nevzdávají. Že jim na zařízení záleží, a že když je potřeba, zapojí se všichni do práce. K zařízení se chovají, jako by bylo jejich vlastní, a to je hodně znát.

  Miroslav Svoboda 

  ředitel Elektrárny Počerady a Ledvice

  Počerady jsou zatím jediným paroplynem, který Skupina ČEZ provozuje. Z pohledu spolehlivosti ale patří mezi 10 % nejlépe provozovaných paroplynů v Evropské unii. Stejných typů plynových turbín je v Evropě provozováno přibližně 145. Zdejší, poměrně malý tým si tu technologii doslova piplá a neustále vylepšuje její výrobní možnosti. Při první generální opravě, která proběhla po pěti letech provozu, navýšila elektrárna svůj výkon o zhruba 50 MWe. Tým si posvítil i na servisní smlouvu a snížil náklady na péči o plynové turbíny v řádu stovek milionů korun. 

  Kromě pravidelné péče ale paroplynový tým samozřejmě řeší také problémy. Nedávno je skoro celý měsíc trápila opravdu záhadná závada. Odstávku části elektrárny způsobilo uvolněné závaží vyvažování rotoru. To závaží přitom měří asi pět centimetrů a váží 170 gramů, ale přesto může způsobit v tak obrovském zařízení, jako je plynová turbína, velký problém. 

  „Dalo nám to hodně zabrat. A začalo to nenápadně. Po vychladnutí plynové turbíny dochází k přechodu na intervalové protáčení. To znamená, že ji každých 6 hodin protáčíme, aby nedošlo k průhybu rotoru. Doběh turbíny při odstavení natáčecího zařízení trvá okolo 5 minut, tentokrát se ale zastavila po 30 vteřinách a nešlo s ní hnout. Zkoušeli jsme všechno, měřili jsme zdvih rotoru u jednotlivých ložisek, kontrolovali tlak a funkci zvedacího oleje, kontrolovali jsme také spalovací komoru, jednotlivá ložiska,“ vzpomíná Martin Borovský a dodává: „Situaci jsme dokonce řešili se Siemensem, se kterým máme uzavřenou servisní smlouvu. Příčinu se ale ani společně nedařilo najít. Hrozilo, že budeme muset turbínu kompletně rozebrat a několik týdnů nebudeme moci vyrábět. Jde o velmi složitou a náročnou práci. To bylo ale až poslední řešení.“ 

  Po celou tu dobu vyráběl Paroplyn Počerady na polovinu, plynová turbína č. 2 a parní turbína byly v provozu. Nakonec, den před příjezdem servisních pracovníků, kteří měli rozebrat turbínovou část, došlo ke zlomu. „Před odchodem z práce jsme udělali poslední zoufalý pokus o ruční roztočení rotoru. Při tom jsme si všimli čerstvých odřenin na rotoru v prostoru vyvažování. Je to velmi malý prostor. Při následné endoskopické kontrole jsme objevili uvolněná vyvažovací závaží, která byla dodávaná na tyto pozice v roce 2021,“ vysvětluje Martin Borovský. „Po třech týdnech rozebírání a skládání částí turbíny s nejasným výsledkem jsme konečně znali příčinu poruchy. Přesto nebylo vyhráno. Řešili jsme totiž, jak uvolněná závaží odstranit.“

  Na fotografii s Martinem Borovským (uprostřed) Jakub Rebl, směnový inženýr, a operátor Roman Rybáček.

  Kreativní řešení

  Nakonec to kolegové pojali kreativně, což zkrátilo odstávku o celý měsíc. „Vyrazil jsem do nedalekého hobby centra a tým vyzbrojil několika pružinami a magnety. Začala tak akce ‚Ježek v kleci‘. Celá naše směna, včetně pracovníků péče o zařízení a servisního týmu Siemens, spolupracovala na uvolnění rotoru. Euforie po vytažení prvního závaží byla obrovská, moc se nám všem ulevilo, že mohl rotor zůstat ve stroji,“ vzpomíná Martin Borovský. „Nemohli jsme prostě jen tak stát se založenýma rukama, vydat servisní organizaci pracovní příkazy a čekat. To neumíme. Výhodou je, že v týmu se v krizi nehraje na to, kdo je z péče o zařízení, kdo z provozu. Ruce k dílu přidávají všichni, v každé směně je jeden jeřábník, což se mnohokrát vyplatilo. Když chybí nějaké speciální nářadí či přípravek, tak ho kluci v dílně prostě vyrobí,“ dodává Martin Borovský. Paroplyn Počerady tímhle inovativním přístupem poskytl do výroby kapacitu 430 MW o měsíc dříve. Tak dlouho by totiž trvala odstávka, pokud by se musela turbína rozložit a zase složit.

  → O hledání závady jsme si s vedoucím provozu Martinem Borovským promluvili na kameru.

  Medaile kluci sklízejí i při různých běžeckých závodech, a dokonce i na jednom maratonu v Čechách i zahraničí. „Máme i takový sranda tým, inspirovaný italským filmem Maléry pana účetního. Pamatujete, jak se pan Fantozzi účastnil cyklistického závodu? Tak my máme také svůj Cobram tým, se kterým se snažíme pravidelně společně s našimi blízkými absolvovat jednou ročně společný závod,“ říká s úsměvem Martin, který běh považuje za univerzální lék na všechny strasti. „I když je sebehůř nebo když v práci zůstaneme do noci, půlhodinka běhu tě opět nabije.“ 

   

• Mezi námi

  Mezi námi

  Zkušenosti mají hodnotu zlata

  Odborné skupiny (OTS) jsou cenným nástrojem pro předávání znalostí a sdílení dobré praxe v rámci Skupiny ČEZ. Aktuálně máme celkem 40 OTSek, které sdružují dohromady 574 expertů. Každá OTSka může fungovat trochu jinak, oslovili jsme proto vedoucí dvou odborných skupin, aby navzájem svoje skupiny porovnali.

  Text: Karolina Krafková Foto: Markéta Šedivá

  David Turoň

  vedoucí útvaru správa projektové báze, vedoucí OTS Technologie jaderných elektráren

  David se ve volném čase věnuje svým třem dětem, baví ho cyklistika a je fanouškem hokejového týmu Oceláři Třinec. Před pár měsíci byl hostem podcastu Tahák, jehož poslech doporučujeme.

  Vaše OTS letos získala mezi odbornými skupinami jaderné divize cenu Inspirativní OTS – Vlajková loď Knowledge managementu. Jakým způsobem fungujete?

  V OTSce, kterou vedu společně s kolegou Pepou Paulem, je nás asi 50, máme vytipované experty z různých oblastí strojní technologie od legislativních požadavků přes primární a sekundární okruh po řízené stárnutí a podobně. Všichni samozřejmě pracují ve svých útvarech, ale nadto jsou nominovaní do naší OTSky, kde se dvakrát ročně potkáváme a předáváme si know-how, řešíme různá témata, která nás v průběhu roku potkají, navazujeme kontakty mezi sebou i s dodavateli. Je to hodně důležitý nástroj technického rozvoje zaměstnanců a vedení naší divize i ČEZu patří velké díky za to, že OTSky podporují.

  Mezinárodní prověrka WANO ocenila činnost OTSek, velmi pozitivní ohlas měly i příručky. Vytváříte nějaké?

  Ano, zatím máme tři: o materiálech v jaderné energetice, o požární ochraně a o výměnících. V příručkách jsou specifické požadavky a informace od návrhu zařízení, výroby, převzetí zařízení až po jeho údržbu a provoz, ve své podstatě jsou to taková skripta pro jaderky. My jsme strojní část jaderných elektráren alias technologie, takže se věnujeme čerpadlům, výměníkům, potrubí, tlakovým nádobám reaktorů, parogenerátorům… Před dvěma lety jsme také řešili Normativně technickou dokumentaci Asociace strojních inženýrů, která je pro nás závazná. Jedna z devíti sekcí této dokumentace popisuje oblast materiálů používaných v jaderné energetice, kde chyběly nové materiály pro použití v jádře. Takže dala naše OTSka hlavy dohromady a vyrazili jsme za kolegy z asociace a společně jsme upravili postup schvalování těchto materiálů pro použití v našich elektrárnách. To nám všem potom v praxi pomáhá, například při nakupování náhradních dílů, výměně zařízení a podobně.

  Spolupracujete i se studenty?

  V našem útvaru jsme se studenty začali spolupracovat v roce 2018, kdy jsme přijali prvního brigádníka. Chtěli jsme se věnovat mladým lidem, protože to vnímáme jako investici do budoucna. Teď jich máme dohromady na obou elektrárnách 9 a zapojujeme je i do OTSky. Začínají vždycky administrativními pracemi, a pokud jsou šikovní, dostávají stále složitější úkoly. Protože se o práci na jaderce zajímají, jsou rádi, že takovou šanci dostanou. Jedna z nich, Silvie, k nám od srpna nastupuje na plný úvazek.

  Petr Brázda

  manažer útvaru pověřenec pro ochranu osobních údajů, vedoucí OTS Ochrana osobních údajů

  Petr se ve svém volném čase věnuje čtení, vaření, turistice nebo sportovní střelbě.

  Vaše OTSka se věnuje GDPR, což je téma, které se týká každého z nás. Jakým způsobem fungujete? 

  Potřebujeme si vyměňovat informace s kolegy z ostatních společností Skupiny ČEZ i z branže. Proto je naše OTSka rozdělená na dvě části. Část skupinová má cca 60 expertů z 27 firem Skupiny ČEZ a jejím úkolem je domluvit se na jednotném postupu v oblasti nakládání s informacemi. Druhá část sdružuje asi 25 členů, a to včetně energetik. Tahle spolupráce je oboustranně velmi užitečná, protože každý problém, který se objeví u jednoho, postupně dřív nebo později řeší i ostatní. Dokážeme se sjednotit a koordinovaně pracovat například ve vztahu k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Díky spolupráci se Škodou, jejíž vedení je v Německu, také můžeme předpokládat, jakým směrem se bude ubírat i tuzemská legislativa týkající se ochrany osobních údajů. Spolupracujeme i s Českou poštou, kde máme Oranžové přepážky.

  Zmínil jste spolupráci s energetickými společnostmi. Pomohla vám tato spolupráce někdy i prakticky? 

  Ano, například když se rozmohli tzv. energošmejdi. Co zkusili na jednu společnost, zkusili za pár týdnů i na ostatní. Snažili se získávat osobní údaje klientů a používali k tomu plné moci v souvislosti s přepisem. Měli promyšlený systém práce, zejména se staršími lidmi. Díky spolupráci s ostatními energetikami jsme tohle podvodné chování rychle detekovali. Následovalo rok dlouhé vyšetřování a několik energošmejdů bylo policií obviněno. Potíže s únikem osobních dat jsme zažili loni, když hackeři napadli jednu ze společností, která zpracovává naše data. Nutno ovšem poznamenat, že žádná hesla neunikla a díky spolupráci napříč Skupinou ČEZ (například ČEZ Distribuce a Informační a kybernetické bezpečnosti) jsme byli schopní propátrat internet i darknet, abychom měli jistotu, že se osobní údaje nikam dál nedostaly.   

  Na co si tedy dát v oblasti ochrany 

  údajů pozor? 

  Nikomu je nedávat jen tak, vždycky se zeptat, na co je potřebuje. Na uzavření smlouvy potřebujete jméno, příjmení, datum narození a bydliště. Rozhodně nepotřebujete rodné číslo, pokud se to netýká telefonu. K nákupům nebo zakládání účtů na e-shopech je dobré mít vedlejší mailovou adresu. Odmítejte cookies, které analyzují vaše chování na internetu a pomáhají tak vytvořit váš profil. Chcete-li aspoň trochu uchránit svoje data, můžete si udělat vedlejší profil v prohlížečích Edge nebo Firefox, používat anonymní okna prohlížeče. Ale vždycky musíte počítat s tím, že digitální stopu prostě zanecháte. 

  Více o činnosti odborných skupin najdete na intranetových stránkách Znalostní portál.
  

• U zákazníka

  U zákazníka

  Elektřina z našich kogeneraček pomáhá dostat ropu přes Alpy

  Naše dcera Elevion Group se podílí na posilování kapacity transalpinského ropovodu TAL. Jeho rozšíření pomůže střední Evropě zbavit se závislosti na dodávkách ropy z Ruska.  

  Text: Petra Kollerová Foto: archiv Elevion Group

  Česká republika udělala další krok pro ukončení energetické závislosti na Rusku a ČEZ je opět u toho. Vedle zajištění kapacity v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu se nyní budeme podílet také na rozšíření kapacit ropovodu TAL, jedné z nejvýznamnějších ropovodních tepen v Evropě, kterou z italského Terstu proudí ropa do Německa, Rakouska a České republiky. 

  Ropa západní cestou

  Společnost MERO, výhradní přepravce ropy do Česka, plánuje do roku 2025 v rámci projektu TAL PLUS navýšit kapacitu ropovodu pro Českou republiku o 4 miliony na 8 milionů tun ropy ročně. TAL bude díky tomu do roku 2025 pokrývat 100 % spotřeby České republiky. (Například za rok 2023 k nám přiteklo 7,8 milionu tun ropy). Skončí tak zásobování ropovodem Družba, který vede z Ruska, čímž se naše země stane úplně nezávislou na ruské ropě. ČEZ se do technického řešení rozšiřování ropovodu zapojí prostřednictvím své dcery Elevion Group.  

  Sedm kogenerací, které pomohou pohánět ropovod

  Elevion Group staví ve čtyřech lokalitách v severní Itálii souběžně s trasou TAL, která vede přes rakouské Alpy, plynové kogenerační jednotky. Kogenerace poskytnou čerpadlům ropovodu potřebný elektrický výkon a dodají teplo pro plynulejší průchod zahřáté ropy potrubím. 

  „Dvě kogenerační jednotky o výkonu 4,4 MWe v průmyslovém areálu v Terstu už jsou v provozu a dalších pět postupně vzniká. Po dvou jednotkách o celkovém výkonu 7,8 MWe postavíme v horských obcích Paluzza a Cavazzo, pátá s výkonem 2 MWe vyroste ve městě Reana del Rojale. Kogenerace bude provozovat společný podnik Elevion Group a italské firmy EnerProject,“ uvádí Jaroslav Macek, generální ředitel Elevion Group. 

  Vyšší efektivita čerpadel

  Kogenerační jednotky vyrábějí ze zemního plynu zároveň elektrickou i tepelnou energii. Veškerá vyrobená elektřina je využita pro vlastní spotřebu, to znamená, že po většinu času jednotky běží souběžně 24 hodin 7 dní v týdnu a vypínají se pouze při odstávce ropovodu. Elektřina slouží pro pohon čerpadel, která ženou ropu. Vyrobené teplo umožňuje zahřívání ropy, což zlepší její průtočnost v potrubním systému a usnadní přepravu. Díky systému tepelných výměníků se teplota ropy zvýší až přibližně o 3 °C v každém místě při maximální rychlosti čerpání. Efektivitu čerpadel ropovodu TAL tak lze oproti původnímu stavu zvýšit až o jednotky procent v závislosti na viskozitě ropy a rychlosti čerpání.

  Kogenerace jako zelený zdroj energie

  „Projektem posílení kapacit ropovodu TAL dále rozšiřujeme naše aktivity v oblasti kogenerací v severní Itálii, kde také připravujeme konverzi několika našich bioplynových stanic na produkci biometanu. Ten mohou kogenerační jednotky v budoucnu využívat jako palivo místo zemního plynu, a stát se tak zeleným zdrojem energie,“ dodává Jaroslav Macek.

  Svoje aktivity v této oblasti podnikání rozvíjí Elevion Group i dalšími akvizicemi. Tou nejvýznamnější v loňském roce byla německá skupina SERCOO zaměřující se na údržbu a opravu bioplynových stanic, kogeneračních jednotek a plynových a dieselových motorů včetně jejich konverzí na zelená paliva. Elevion Group také v Itálii vlastní 6 bioplynových stanic. Plánem je přebudovat je do budoucna na výrobu biometanu.

  
  

  Elevion Group 

  (www.eleviongroup.com) je dcera ČEZ zaměřená na poskytování komplexních dekarbonizačních služeb v oblasti moderní energetiky v Evropě. Ročně realizuje více než 6 000 projektů. V současnosti má přes 60 konsolidovaných společností s více než 4 700 zaměstnanci a působí ve dvanácti zemích. Mezi nejvýznamnější trhy patří Německo, Polsko, Rumunsko a severní Itálie. Elevion je také významným hráčem na trhu fotovoltaik. Celkově provozuje a udržuje více než 2 500 MWp fotovoltaických elektráren.

  TAL (Transalpská ropovodní trasa) 

  je 753 km dlouhé energetické zařízení spojující přístav Terst se střední Evropou, které aktuálně pokrývá potřeby ropy Rakouska (90 %), České republiky (50 %) a jižního Německa (100 %). Ropa proudí z italského Terstu přes rakouské Alpy až do Ingolstadtu, odkud pokračuje do Česka ropovodem IKL. MERO plánuje do zvýšení kapacity ropovodu investovat 1,6 mld. korun. Letos se tady budou instalovat nová čerpadla a motory. Připravuje se také zavedení nových průtokoměrů na všech dodacích místech.

   

• Den s

  Den s

  Jitka Varvažovská

  vedoucí skupiny Sítě na Litoměřicku, 

  ČEZ Distribuce

  Montéři ČEZ Distribuce se v terénu starají o údržbu vodičů a kabelů vysokého a nízkého napětí, které přivádějí elektřinu k odběratelům, stejně tak o transformátory, které mění napětí z vysokého na nízké a umožňují distribuci elektřiny do domácností a podniků. Provádí revize a údržbu elektrických zařízení, aby byla spolehlivá a bezpečná pro odběratele. Aby jejich práce byla efektivní, o to se v okrese Litoměřice stará Jitka Varvažovská. 

  Text: Michaela González Valdés Foto: Jan Malý

   

  Potkali jsme se v Čížkovicích nedaleko Litoměřic na kontrole dvou montérů z Jitčina týmu. K místní transformační stanici jsme i s fotografem vyjeli do kopce po poli jejím autem s pohonem na čtyři kola. Právě tady se montovalo ovládání pro provozní měření s dálkovým přenosem dat, takzvané MDTS. Jitka jako vedoucí skupiny Sítě řídí celkem 15 montérů, a to ze své kanceláře v Litoměřicích. Z nedaleké Roudnice nad Labem, kde bydlí, to má do práce dvacet minut. 

  Plánování práce týmu

  Běžný den Jitky vypadá tak, že nejprve v systému řízení osádek v terénu zkontroluje, jakou konkrétní práci montéři daný den vykonávají. „Do systému mají montéři přístup ze svých telefonů. Zaznamenávají zde zahájení práce, veškeré příchody, odchody až po návštěvu lékaře. Zároveň přes něj zasílají fotografie, abychom měli pro reporting zaznamenáno, na čem pracují. Je to jejich denní chleba,“ popisuje Jitka Varvažovská a doplňuje, že plán práce má od ní tým připravený dlouho dopředu. „Odstávky a přerušení dodávky energie zákazníkům se plánují často více než dva měsíce dopředu. Já jim pak daný den doplňuji další činnosti tak, aby se naplnila 7,5hodinová pracovní doba. Bývají to požadavky od zákazníků, třeba na izolace sítí při úpravě střechy rodinného domu, vytyčení kabelových sítí pro firmy, které provádějí výkopové práce na našem zařízení nebo v jeho blízkosti a potřebují vědět, kudy vedou kabely. Spadají sem i požadavky od Správy majetku na kontrolu objektů.“ Do plánu však může vstoupit i nečekaná porucha. Práci montérům pak řídí dispečer distribuční soustavy. 
  

  Studium předurčilo budoucnost

  Jitka vystudovala v Ústí nad Labem střední školu elektrotechnickou se zaměřením na silnoproud. „Vzor jsem měla v tátovi. Ten nás vedl k technickým věcem. Většinu věcí si doma zvládnu vyměnit, zapojit, nainstalovat sama, stejně jako to dělal on. A protože naši nebyli v KSČ, na ekonomku, byť jsem udělala přijímačky, jsem se nedostala. Nabídli mi tenkrát vyučit se pradlenou, švadlenou nebo vystudovat elektroškolu. A táta mi doporučil jít tímto směrem. Některé předměty jsem měla sice vydřené, ale časem mě to začalo opravdu bavit, odmaturovala jsem napoprvé. V ročníku jsme byly čtyři dívky, dvě z nich v ČEZ pracují, stejně jako další spolužáci. Zůstali jsme v oboru,“ popisuje Jitka svá studijní léta.

  Hlavní je plán preventivní údržby 

  Montéři se starají o vysoké a nízké napětí. Zařízení kontrolují pochůzkou, za vypnutého stavu, ale provádějí i činnosti pod napětím. V době vegetačního klidu od listopadu do března také zajišťují ořezy stromů. „Když třeba lidem na zahradě proroste do našeho vedení strom, mohou si nás objednat, pokud si sami nejsou jistí zásahem v blízkosti vodičů. Ořezy děláme jen částečné v dotyku, nejsme odborníci na péči o stromy,“ upřesňuje Jitka. Do jejich správy spadají i drobné opravy, které zadávají do systému. „Například to, že nejde zavřít pojistková skříň, kde je vadný zámek. Nebo při pochůzce kolegové vidí prasklý izolátor. Někde je potřeba odhrnout a zkontrolovat betonový základ podpěrných bodů, protože při zemních pracích je od zemědělských strojů zahrnutý hlínou a pak není vidět jeho kvalita nebo koroze stojen stožárů. Každý den je pro ně jiný. Hodně vytěžuju plošináře, kteří zajišťují izolace vrchních vedení a manipulace na podpěrných bodech, kam se se žebříkem montéři nedostanou. Nejvíce se řeší operativa. V plánu jedeme přibližně z 30 %,“ dodává.

  Důležitá optimalizace

  Protože tým spravuje rozsáhlou oblast okresu Litoměřice, snaží se Jitka také minimalizovat přejezdy. „Pod rozvodnu v Roudnici nad Labem patří pět montérů, čtyři jsou Libochovicích a v Litoměřicích je jich šest. Přejezd z jednoho konce okresu na druhý bývá i více než 40 minut. Proto se optimalizaci přejezdů věnuju do detailu a zabere mi to zhruba hodinu a půl denně,“ upřesňuje Jitka. Pak na ni čeká zpracování nových příchozích požadavků od zákazníků a běžná e-mailová korespondence. S Ondrou Krásou, technikem z Ústí nad Labem, řeší zajištění technických materiálů, do její gesce spadá i objednávka a správa ochranných pomůcek. 

  Digitalizace pomáhá

  Dříve se veškeré ochranné pomůcky, jejich počty a expirace evidovaly v papírové podobě. Dnes práci ulehčuje systém Swim, kam Jitka zadá, co pro daného člověka potřebuje, a den předání. Systém sám vygeneruje a upozorní ji na to, kdy se musí udělat kontrola pomůcek nebo kdy se blíží jejich expirace. „Jsou to desítky položek, které jsem dříve musela procházet ručně. Všechny přilby, postroje, rukavice, nehořlavé obleky… Teď mi přijde e-mail a já vím, co objednat, co kontrolovat,“ pochvaluje si Jitka. 

  Setkávání týmu

  Do Litoměřic se jednou za dva týdny sjede celý tým na pravidelnou poradu. Na setkání nechybí ani technik Ondřej Krása a někdy také Jitčin nadřízený, vedoucí oddělení Sítě z Ústí nad Labem Jan Hrebičík či Gabriela Schořová, koordinátorka prací z Teplic. „Pokud se plánují velké odstávky, Gábina se s kluky na místě domluví na podmínkách a hlášeních,“ vysvětluje Jitka a upřesňuje: „Někdy musíme během hodiny stihnout řadu činností a práce montérů na sebe musí přesně navazovat, nikdo nesmí čekat. Práci je potřeba naplánovat do detailů a hodně dopředu.“ Na poradě se montéři dozvědí odpovědi na své dotazy, stejně tak jim Jitka shrne vše podstatné k jejich práci. A jednou za tři měsíce se tým potká ještě při povinném školení BOZP. 

  Jitka nejraději relaxuje chozením po kopcích. Oblíbila si slovenské Tatry, kam se pravidelně vrací. Miluje výhledy, do batohu si dá něco dobrého a pak si nahoře dopřeje pohodu se vším všudy.

  Jedna velká rodina

  „Společně sdílíme i osobní radosti, narozeniny, svatby, narození dětí… Skládáme se na dárky, občas se sejdeme i po práci. To většinou organizuju já, jsem taková jejich máma,“ usmívá se Jitka. O své „kluky“, jak jim říká, se stará perfektně i po pracovní stránce. „Jsem zvyklá dávat jim podklady vypracované do posledního detailu. Nesnesu pocit, že by neměli dostatek informací, museli sami něco hledat, zjišťovat.“

  Sehraný tým

  V těžkých situacích se často ukáže pravá povaha člověka. Například vánoční kalamita tak prověřila charaktery i v litoměřickém týmu. Kvůli silnému větru a těžkému mokrému sněhu se v ČEZ Distribuci řešilo téměř 3 000 výjezdů. Nejhorší situace nastala na Štědrý den ráno, kdy bylo evidováno 140 poruch na vedení vysokého napětí a bez elektřiny zůstalo na 70 tisíc odběrných míst na našem zásobovacím území. „Přes svátky jsem držela službu za tři okresy. Situace byla opravdu kritická, prakticky tři noci jsem nespala. Naštěstí nás šéf svolal a každý z vedoucích jsme pak zajišťovali chod svého okresu. Posledního montéra, Jardu Vocáska, jsem odvolávala na Štědrý den v šest večer, ať už se jde najíst. Odmítl a řekl mi, které adresy ještě musí rozsvítit, než pojede. Některé kluky jsem musela stáhnout z dovolené, ale byli i tací, kteří sami volali a hlásili se o práci. Jsou to srdcaři.“

  Spolupráce napříč odděleními

  Kolegové ze Sítí úzce spolupracují i s ostatními odděleními. „Pokud je potřeba, mohu kolegy požádat o výpomoc. Například oddělení Stanic, které se stará o údržbu a chod rozvoden a spínacích stanic, nám občas pomůže na trafostanici vyměnit pojistkové spodky VN či vadný hlavní jistič v rozvaděči, odstraňují drobné závady. V oddělení Měření zase máme nasmlouvanou výpomoc na montážích elektroměrů při zapojování fotovoltaiky, kam jezdí pomáhat mí kluci,“ popisuje Jitka. 

  Na čem se aktuálně pracuje

  V květnu se zákazníkům začalo do hlavní domovní skříně (HDS) montovat zahášecí zařízení AEHS, které slouží k zahašení případného požáru. „Montéři musí celou skříň rozebrat, vyndat pojistkové spodky, namontují do ní zahášecí zařízení a pak vrátí zpět zbytek komponentů. Pokud by došlo v HDS k zahoření, přeruší se plomba a do prostoru se rozptýlí plyn, který požár uhasí. Aktuálně tyto montáže provádíme v rámci větší odstávky, kdy v dané lokalitě pracujeme například na výměně podpěrných bodů, při preventivní údržbě a podobně. Další velkou akcí je zmiňovaná montáž MDTS, při které se zároveň instalují optická vlákna. Systém MDTS přes SIM kartu internetem umožňuje potřebný přenos dat, aby se zajistila bezpečná napěťová úroveň distribuční soustavy,“ vyjmenovává Jitka. Každá koncová trafostanice je navíc jiná – sloupová, věžová, zděná… A do každé se zařízení montuje jiným způsobem. Montéři v souvislosti s tím procházejí potřebným školením. 

  Už to bude 30 let

  Jitka nastoupila do Severočeské energetiky v srpnu roku 1995 do obvodové služebny ve Štětí. Pak se přesunula do Roudnice a Litoměřic a pracovala jako informátorka. „To byla taková sekretářka, která ale měla obrovský záběr činností. Museli jsme znát vše od elektroměrů až po trafostanici,“ vypráví Jitka. Tehdy si brzy uvědomila, že tíhne víc k provozu než k obsluze zákazníků. V roce 2006 proto po mateřské nastoupila už na Provoz a od roku 2017 pracuje na pozici vedoucí skupiny Sítě, ve které působí dodnes. „Je neuvěřitelné, jak se naše práce díky digitalizaci proměnila. Pamatuju si, že jsem v prvních letech vypisovala přihlášky zákazníků ještě ručně,“ usmívá se. Jitka v rámci pozice vedoucí skupiny Sítě řídí celkem 15 montérů. Pod rozvodnu v Roudnici nad Labem patří pět montérů, čtyři jsou v Libochovicích a v Litoměřicích je jich šest.

   

• Z nadhledu

  Z nadhledu

  Na obnovitelné vlně

  Na konci loňského roku se obnovitelné zdroje v České republice podílely na instalovaném výkonu v elektrizační soustavě z 23 %.

  Text: Lucie Ehrlichová Foto: archiv společnosti Martia

  Česká republika má před sebou ambiciózní dekarbonizační cíle. V oblasti výroby elektřiny do roku 2030 musí navýšit kapacitu obnovitelných zdrojů, konkrétně vybudovat 10,1 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaikách a 1,5 GW ve větru. Dalším z cílů pro Českou republiku je navýšit akumulaci
  o 2–3 GW, což umožní ukládat elektřinu z fotovoltaiky k využití například v nočních hodinách. Je nutné také navýšit přeshraniční kapacity s Německem a využít tak elektřinu z Německa, která je v období podmínek příznivých pro výrobu zelené elektřiny levná.

  Ruku v ruce s dekarbonizačními cíli jde i navýšení flexibilní kapacity plynových a paroplynových elektráren a kogenerací v souhrnu o 5 GW. Nová plynová kapacita by měla být připravena na spalování vodíku. Do roku 2050 jsou cíle ještě ambicióznější. Předpokládá se, že Česká republika do energetiky investuje 3–4 bilionů korun. Skupina ČEZ na to reaguje v rámci své VIZE 2030.

  ČEZ v České republice v druhé polovině roku 2023 zahájil realizaci sedmi fotovoltaických projektů. Jedním z nejdříve dostavěných a spuštěných projektů FVE je fotovoltaická elektrárna Vrskmaň. Vyrostla v podhůří Krušných hor na pozemku, který dříve využívala šachta pro manipulaci důlní techniky. Elektrárna bude v provozu na začátku letošního léta a má instalovaný výkon 4,8 MWp.

  → Záběry z výstavby FVE Vrskmaň
  

   

• Téma

  Téma

  Rozvíjíme solární i větrnou energetiku

  Do konce roku 2030 by se mělo zastoupení obnovitelných zdrojů v souladu s cíli Evropské unie výrazně navýšit, a to o 30 %. Jak se na dekarbonizačních cílech České republiky podílí ČEZ? V souladu s naší VIZÍ 2030 – Čistá Energie Zítřka pokračuje v aktivním developmentu obnovitelných zdrojů. Máme již první desítky MWp nových zdrojů v provozu a dalších více než 900 MWp získalo podporu z modernizačního fondu. Ve světle rostoucí konkurence a podílu obnovitelných zdrojů musíme být významně efektivnější. 

  Text: Lucie Ehrlichová Foto: Petr Hejna, Jan a Martin Malí

  Úspěch výstavby fotovoltaik v ČR ovlivňuje ekonomika projektů. Situace je složitá a ukazuje se, že bez zavedení adekvátní provozní podpory se rozvoj fotovoltaik v ČR neobejde. ČEZ v České republice v druhé polovině loňského roku zahájil realizaci sedmi fotovoltaických projektů o celkovém instalovaném výkonu 38,4 MWp. Tyto projekty obdržely příslib dotace z Modernizačního fondu v rámci programů RES+ nad 1 MWp instalované kapacity a do komerčního provozu budou uvedeny do konce letošního roku. Dalších jedenáct projektů o celkovém instalovaném výkonu 60 MWp máme v různých fázích obchodního zajištění a jejich výstavba proběhne v průběhu letošního a příštího roku. Developujeme 248 projektů obnovitelných zdrojů s výkonem 5,2 GWp s cílem dosáhnout stavebního povolení. Pro další 3,7 GWp projektů bylo požádáno o připojení. Potenciál tedy máme, projekty potřebujeme co nejdříve dotáhnout a zajistit financování jejich výstavby. 

  V průběhu plánování a přípravy budování obnovitelných zdrojů se potýkáme s překážkami, které plynulou výstavbu potřebných obnovitelných zdrojů brzdí. Krom podstatné ekonomické náročnosti se setkáváme s obavami obyvatel. U některých projektů se objevuje tzv. NIMBY efekt (pojem vychází z anglického Not In My Back Yard, tedy v překladu „ne na mém dvorku“), kdy obyvatelé často souhlasí s obecným principem výstavby obnovitelných zdrojů, v některých lokalitách však nejsou nakloněni tomu, aby obecně prospěšná stavba byla postavena v blízkosti jejich města či obce. Další překážkou je nedostatečná kapacita sítě v lokalitách, které jsou pro rozvoj OZE projektů perspektivní. Potřebný rozvoj OZE vyžaduje dostatek kapacity připojení, distributoři do jejího rozvoje sice investují, ale pro rychlý rozvoj OZE je to velká bariéra. Navíc se odhaduje, že až 25 % kapacity je blokováno spekulativními projekty, z nichž některé nebudou pravděpodobně nikdy realizovány. Velkou výzvou je také komplikovanost a délka povolovacích procesů. Úřady jsou mnohdy přetížené a někdy i personálně poddimenzované. Využívají tak maxima zákonných lhůt, nebo je dokonce odsouvají. Navíc se významně liší přístup k rozvoji OZE napříč Českou republikou, kraj od kraje, obec od obce. Přitom právě takové vztahy jsou pro naši práci klíčové. Užitečným nástrojem pro spolupráci s obcemi a hladký průběh realizace představují tzv. plánovací smlouvy, které přinesla novela stavebního zákona. Plánovací smlouva umožňuje obcím být v projektech a výstavbě nových OZE legitimně finančně zainteresovaným subjektem. Plánovací smlouvy ale také určují dohodnutý rámec a oběma stranám jasná pravidla spolupráce.

  Obnovitelné zdroje nejsou bezobslužné. Je třeba sledovat jejich výkon, řešit technické problémy a o elektrárny se dobře starat.
  

  Při hledání vhodných pozemků na výstavbu fotovoltaických elektráren se zaměřujeme primárně na doposud nevyužívané brownfieldy, výsypky, plochy po důlní činnosti, tedy na zanedbané a dlouho nevyužívané plochy, které nejsou vhodné pro zemědělskou produkci. Jde o půdu s nejhorší bonitou, řečí čísel bonita IV a V, případně III. Často jsou takové plochy pozůstatky průmyslové aktivity nebo jde o bývalé vojenské areály. Rekultivací brownfieldů podporujeme obnovu předindustriálního charakteru území. 

  S ohledem k životnímu prostředí

  Projekty obnovitelných zdrojů připravujeme s ohledem na životní prostředí. V rámci jejich výstavby vznikají klidná stanoviště vhodná pro rostlinné a živočišné druhy, čímž podporujeme nárůst druhové rozmanitosti hmyzu, obojživelníků, plazů i ptáků. Projekty vznikají s vědomím, že jde o dočasné stavby s životností 25–30 let. Po ukončení jejich provozu zajistíme ekologickou recyklaci prostřednictvím kolektivního systému pro zpětný odběr a recyklaci solárních panelů, jehož jsme členem. Pro zrychlení povolování výstavby obnovitelných zdrojů je nevyhnutelné vymezení tzv. akceleračních zón. Jsou to přesně určená území, na kterých bude ze strany státu umožněn zjednodušený proces povolování.

  → ČEZ Recyklace
  

  
  

  Jak postup zefektivnit?

  Budování OZE je nejen zdlouhavé, ale taky nákladné. „Pro maximum nových projektů usilujeme o vysoutěžení investiční podpory, která může pomoci ekonomice projektu. Nicméně sektor volá po zavedení provozní podpory, podobně jako u větrných projektů nebo v zahraničí u fotovoltaických a větrných elektráren. Bez ní se tuzemské projekty neposunou k výstavbě,“ uvádí člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina a pokračuje: „Díky množství realizovaných projektů u nás i v zahraničí rostou naše zkušenosti. Můžeme tak vylepšovat a zjednodušovat interní procesy, využívat ověřené technické standardy, být efektivnější.“  
  

  Pomůže nám lex OZE?

  Rozvoj obnovitelných zdrojů stát podporuje novelami energetického zákona. Tzv. lex OZE I má přinést snížení administrativních požadavků pro výstavbu a provoz OZE, zefektivnit procesy na úrovni státní a veřejné správy a rozšířit definici technické infrastruktury o výrobny elektřiny z OZE i na plochách, kde to doposud nebylo možné. To vše samozřejmě v souladu s územně plánovací dokumentací. Protože nemusí proběhnout změna územního plánu, mohlo by nám to pomoci zkrátit povolovací řízení o 18 měsíců. Lex OZE II umožní komunitní sdílení elektřiny napříč celou elektrizační soustavou České republiky. Lex OZE III zavede technické a regulační standardy, které umožní snadněji začlenit do energetického systému technologie pro akumulaci energie.

  Bezobslužnost je mýtus

  Hodně rozšířený názor, že obnovitelné zdroje nepotřebují péči a jsou bezobslužné, rozhodně neplatí. Je třeba sledovat předpovědi počasí, sledovat výkon, řešit technické problémy, o elektrárny se dobře starat. „V severních Čechách proto budujeme dispečink obnovitelných zdrojů. Půjde o řídící pracoviště s nepřetržitým dohledem. Řídit se odtud budou nejen fotovoltaické a větrné elektrárny, ale i akumulace energie do baterií a případně i výroba zeleného vodíku,“ vysvětluje Petr Zelenka, ředitel organizační jednotky OZE. „Z dispečinku budou řízeny i rozvody pro vyvedení výkonu z OZE až do úrovně zvláště vysokého napětí po celé České republice.“ 

  Fouká?

  Ještě komplikovanější než výstavba fotovoltaik je v České republice development větrných elektráren. Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v České republice trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Zavedení akceleračních zón může zkrátit dobu developmentu projektu i na pět let. Rozvoji větrné energetiky brání zejména strach obyvatel z negativních dopadů a komplikovaný proces získávání povolení. Je třeba také respektovat vyšší nároky na ochranu přírody a životního prostředí. Samostatnou kategorií jsou možné střety s jinými technologiemi, větrné elektrárny nemohou stát v letových koridorech, několik kilometrů od radarů a leteckých naváděcích systémů apod.

  „Na rozdíl od fotovoltaik, které se z hlediska osvitu dají postavit v podstatě kdekoliv, u větru není tolik vhodných lokalit. Nicméně 1 MW větrné elektrárny vyrobí 2,5krát více než 1 MW fotovoltaické elektrárny,“ říká Jan Kalina. 

  Častým důvodem negativního postoje k větrným elektrárnám je i ochrana krajinného rázu. Připravujeme vizualizace lokalit, věnujeme se osvětě a nabízíme exkurze k větrným elektrárnám v provozu. Výstavba větrných elektráren se ale probouzí. „Projekty větrné energetiky v Česku se zabýváme hodně dlouho, aktivnější jsme zhruba od roku 2021. Míříme do více větrných oblastí, jako jsou některé části Libereckého kraje, Kraje Vysočina a Moravskoslezského kraje. Uspořádali jsme již přibližně 200 setkání s občany jednotlivých obcí, jednáme se zastupiteli a doposud jsme uzavřeli devět smluv o spolupráci s potenciálem až 180 MW. Další budou brzy následovat,“ říká Kateřina Bičáková, generální ředitelka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. První takovou spolupráci jsme uzavřeli s obcí Zátor v Moravskoslezském kraji. Tento projekt je v tuto chvíli nejdál. Jedná se o sedm turbín o celkovém výkonu 31 MW. Díky společnému podniku, ve kterém bude mít obec 5% podíl, bude z provozu větrné elektrárny finančně profitovat nejméně 25 let.

  V zahraničí jsme mnohem dále. „Ve Francii jsme v loňském roce uvedli do provozu dvě větrné elektrárny. Jde o devět turbín o celkovém výkonu 27 MW a ještě letos připojíme další tři elektrárny. Jedenáct turbín bude mít výkon 30 MW. Jedna z těchto elektráren je v Německu a krásně tak rozšíří portfolio 133 MW, které tu již máme v provozu,“ zmiňuje Kateřina Bičáková a doplňuje: „Ve Francii a Německu jsou povolovací procesy složité stejně jako u nás, nicméně jejich rozvoji se přece jen věnujeme podstatně déle.“

  Obnovitelné zdroje doplní potřebná akumulace

  Největší potenciál rozvoje mají bateriové systémy. „Připravujeme projekt v lokalitě Mělník, kde bychom chtěli instalovat baterii o výkonu 6–8 MW a kapacitou 12 MWh, která bude spolupracovat s vybudovanou FVE na skládce paliva, výrobními bloky, poskytovat kompletní služby výkonové rovnováhy a velkoobchodní arbitráž. Dále připravujeme pilotní projekt redoxní průtokové baterie o výkonu 1 MW a kapacitě 6 MWh v Počeradech s cílem ověřit si tuto perspektivní technologii,“ říká Petr Zlámal, ředitel útvaru řízení techniky OZE a KE a dodává, „v rámci naší strategie VIZE 2030 máme v plánu vybudovat do roku 2030 alespoň 300 MWe výkonu v akumulaci elektřiny. V současné době provozujeme jeden bateriový zdroj v Tušimicích o výkonu 4 MW a kapacitě 2,8 MWh. Kolegové z ČEZ ESCO spustili v letošním roce bateriové úložiště o výkonu 10 MW v Energocentru Vítkovice, které zajišťuje především poskytování podpůrné služby FCR dle kodexu přenosové soustavy, a jsem rád, že můžeme využívat vzájemného sdílení zkušeností.“

  Divize obnovitelná a klasická energetika provozuje také horkovodní akumulaci, kterou plánuje dále rozšiřovat. Podílí se i na výzkumných projektech. „Jde kupříkladu o akumulaci do tekutých solí, která bude v první fázi tepelnou akumulací a v další fázi předpokládáme její využití v kombinované výrobě elektřiny a tepla s využitím superkritického CO2 okruhu,“ doplňuje Petr Zlámal. 

   Aby bylo jasno aneb kdo za co odpovídá? 

  Na plnění cílů posílení výroby z obnovitelných zdrojů se podílí týmy kolegyň a kolegů z celé řady útvarů divize obnovitelná a klasická energetika a dceřiné společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, a to v úzké spolupráci s centrálními útvary společnosti ČEZ.

  1. Development

  Development, to je vyhledávání příležitostí a příprava projektů až k získání stavebních povolení. Development ve Skupině ČEZ zajišťuje dceřiná společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, kterou vede Kateřina Bičáková.

  2. Realizace

  Realizace, tedy výstavba a uvedení do provozu, spadá do kompetence útvaru Řízení techniky OZE a KE divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ, vedeného Petrem Zlámalem.

  3. Provoz

  Vlastní provoz, údržbu a také definici společných technických požadavků nově budovaných OZE zajišťuje organizační jednotka Obnovitelné zdroje z divize obnovitelná a klasická energetika. Tuto jednotku řídí Petr Zelenka.

  → Podívejte se na to, jak naše větrné projekty v zahraničí rostou. Exkluzivní záběry výstavby větrné elektrárny Neuville-aux-Bois najdete zde.
  

   

• Jeden z nás

  Jeden z nás

  Martin Hampl

  elektrotechnik – předák v TENAUR, dceřiné společnosti ČEZ Prodej

  Martin Hampl pracuje na pobočce TENAUR v Roudnici nad Labem přibližně tři roky. Poté, co nasbíral zkušenosti v oboru, stal se předákem, který řídí partu technických pracovníků na místě u klienta, aby vše klapalo přesně podle plánu. Mají na starosti instalace v domácnostech, především zapojení fotovoltaik a dalších souvisejících technologií.  

  Text: Kateřina Militká Foto: Petr Hejna
  

  Martin je v průběhu realizace zakázky v přímém kontaktu se zákazníky, se kterými na místě vše domlouvá. S ohledem na zkušenosti v oboru řídí partu tří až čtyř lidí, která technologie v místě zakázky instaluje, má zodpovědnost za provedení instalace, kterou poté předává klientovi. Toho zároveň musí proškolit a instruovat ohledně ovládání nového prvku domácnosti. Jak velká je nejběžnější fotovoltaika? „Na rodinném domku instalujeme nejčastěji technologie do 10 kW,“ říká Martin a doplňuje: „Setkáváme se samozřejmě i s dobře informovanými klienty, ale řada z nich chce mít především jistotu kvalitní služby a zajímají je pouze informace, jak s technologií zacházet.“ 

  Běžný pracovní den 

  Každé ráno v zázemí firmy probere parta techniků rozvrh dne a vysvětlí si, co je potřeba. Důležité je kvalitní předávání informací ke každé zakázce. Všichni dostávají rozdělení úkolů do svých elektronických kalendářů a najdou je také na informační tabuli. Před-instalační technici provádějí obhlídku místa přímo u klienta ještě v předstihu, aby pak při instalaci samotné na místě nenastávaly žádné komplikace ani zdržení. Ve skladech firmy je potřeba naložit potřebné komponenty, které jsou pro každou zakázku připravené a označené. K zákazníkovi vyrážejí s ohledem na velikosti zakázky většinou jeden nebo dva elektrikáři a dva technici instalace. Přijíždějí na domluvenou hodinu a rozeběhnou se práce. Většinu zakázek jsou kolegové z TENAUR zvyklí dokončit během jednoho dne. Pouze větší instalace s tepelným čerpadlem zaberou většinou času víc. Zákazník přitom samozřejmě nemusí být přítomen po celou dobu, kdy práce probíhají. „Stačí se domluvit a zavolat si, aby bylo možné předání,“ shrnuje Martin Hampl. Profese elektrikáře většinou nevyžaduje práci ve výškách, když je ovšem potřeba, Martin zvládne i to. Jeho úkolem je ale především propojení technologie, aby fungovala, a vysvětlení obsluhy zákazníkům. 

  Pobočka TENAUR v Roudnici nad Labem má aktuálně na starosti Liberecký kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj a podle potřeby i Prahu. Na pobočce je 6 elektrikářů, jednoho z nich aktuálně zaučují. Největší fotovoltaika, kterou tým Martina Hampla instaloval, zahrnovala 108 solárních panelů a její instalace trvala 3 dny.

  Situace na trhu se neustále proměňuje

  Před třemi roky, kdy trh s fotovoltaikami zažíval velký růst, nastávaly náročné situace. Kolegové se potýkali s nedostatkem materiálu i pracovních sil. „Když jsem začínal, byly to opravdu těžké měsíce, u zákazníka jsem býval do večera, abychom stihli vše dokončit. Teď je to určitě klidnější,“ vzpomíná Martin. 

  Motivace pro perfektní práci

  Martina při jeho práci nejvíc motivuje to, že svému oboru rozumí, má potřebné zkušenosti a může je předávat dál kolegům i klientům. Význam vidí také v úspoře energií, které díky technologiím mohou domácnosti dosahovat. „Lidé oceňují, že jim někdo dokáže vše srozumitelně a příjemnou formou vysvětlit. Pro dobrou komunikaci se zákazníky máme také některá školení,“ zmiňuje Martin. Další školení, která musí kolegové elektrotechnici absolvovat, se vztahují k technologiím. Ty se totiž neustále vyvíjejí a je jich celá řada. Kromě fotovoltaiky zmiňme kombinaci s battery boxem nebo tepelným čerpadlem, které patří mezi nejčastější. V TENAUR mají proto k dispozici tzv. Kompetenční centrum, kde si mohou prostudovat všechny specifikace a technické parametry. V terénu využívají telefon, notebook a nově také tablet. Na něm mohou zákazníkům ukázat vše potřebné.

  Dobré jméno ČEZ

  „ČEZ je pro klienty jistota. Zákazníci vnímají tuto značku s pocitem důvěry a vědí, že se na ČEZ mohou spolehnout. Po událostech s některými neseriózními firmami, které inkasovaly velké zálohy, ale nedokázaly instalace fotovoltaik realizovat, je to důležitý parametr, který ovlivňuje rozhodnutí o výběru dodavatele,“ hodnotí pohled zákazníků Martin Hampl, pro kterého je, jak sám zmiňuje, zázemí Skupiny ČEZ také podstatné. A my přejeme kolegům co nejvíce klientů se zájmem o kvalitní technologie!

  O šikovné elektrikáře, jako je Martin, kteří dokáží perfektně dělat svou práci a zároveň také dobře komunikovat s našimi klienty, je na trhu práce stále boj. Víte-li o někom takovém, přiveďte ho do našeho týmu.

  Petr Zajíček 

  ředitel úseku Realizace 
  a servis v TENAUR

   

• S éčkem v srdci

  S éčkem v srdci

  Léto v barvách ČEZ

  Léto je konečně tady a s ním přichází i čas nekonečných možností, jak si užít teplé dny a dlouhé večery. Po celé České republice se během letních měsíců koná nespočet námi podporovaných akcí, které lákají na skvělou zábavu, kulturní zážitky i aktivní odpočinek. Vydejte se s námi se Skupinou ČEZ na cestu po celé republice a objevte kouzlo ČEZkého léta!

  Text: Helena Sladkovská Foto: archiv interní komunikace

  Ať už jste milovníky hudebních festivalů, divadelních představení pod širým nebem, sportovních soutěží, nebo gastronomických slavností, letní akce vám nabídnou něco jedinečného a nezapomenutelného. Připravili jsme pro vás přehled těch nejzajímavějších událostí, které byste si rozhodně neměli nechat ujít. 

  Informační centra 

  Letní dny jsou jako stvořené k návštěvě našich elektráren a jejich infocenter. Na výběr máte až z devíti míst po celé republice počínaje infocentry jaderných elektráren EDU a ETE, Dlouhé stráně, Hučák přes Orlík, Ledvice a konče Štěchovicemi. Od června se podíváte také do infocentra Vydra a Čeňkova pila. Výlet do elektrárny můžete navíc spojit s procházkou do okolní přírody a prožít tak příjemný den třeba s rodinou nebo přáteli. 

  → Více podrobností o návštěvní době infocenter.

  
  

  ČEZFEST 

  Užijte si léto naplno a vydejte se dobít baterky na sportovně-kulturní festival ČEZFEST. Ten se koná rovnou na čtyřech místech republiky. Vstup je zdarma! Těšíme se na vás. 

  → Hradec Králové,  29.–31. 8. 2024

  → Třebíč, 5.–7. 9. 2024

  → Hodonín, 12.–14. 9. 2024

  → České Budějovice, 19.–21. 9. 2024

  Víkendové tipy

  Věděli jste, že pro vás každý týden připravujeme Tipy na víkend? 

  Na intranetu pravidelně ve čtvrtek naleznete inspiraci, co podniknout, tedy nejrůznější sportovní, kulturní, gastronomické a hlavně ČEZí akce. Přehledný seznam všech našich událostí je i v kalendáři na hlavní stránce intranetu, takže vám už nic neuteče.

   

  ČEZ Lipno sport festival 

  ČEZáci a ČEZačky, zveme vás na jednu z nejhezčích letních akcí v Čechách! Proměňte slunečné dny v zážitek a vydejte se třeba s partnerem, rodinou či přáteli na ČEZ Lipno sport festival. Rozpohybujete se na čerstvém vzduchu, odpoledne se zchladíte u vody, upustíte páru na večerních koncertech a strávíte příjemné chvíle v letním kině. Pro děti bude připravený bohatý program. Že to zní jako super aktivní dovolená? Poznačte si v kalendáři datum 16.-25. 8. 2024.

  → Lipno Sport Festival - prožijte léto plné sportu a zábavy

   

  Colours of Ostrava 

  Milovníci hudby ocení čtyři dny nabité koncerty předních světových umělců. Hudební festival si od 17. do 20. 7. opět vychutnáte v areálu Dolních Vítkovic a stejně jako každý rok i letos máte vstupné za zvýhodněnou zaměstnaneckou cenu. Za desítky koncertů, workshopů, představení a mnoho dalšího zaplatíte 3 290 korun. Jak slevu uplatnit, zjistíte v článku na intranetu.

  → Colours of Ostrava

   

   

  Běhej lesy a ČEZ RunTour 

  Rádi si občas jdete zaběhat anebo jste vášnivými sportovci? Chtěli byste si otestovat svou fyzickou zdatnost? Rádi se touláte pohádkovou českou přírodou? Pak je závod Běhej lesy přímo pro vás. V létě na vás čekají poslední 4 etapy, a to Klínovec (20. 7.), Bílá (3. 8.), Jizerská (24. 8.) a Lednice (7. 9.), tak si je nenechte ujít! Závod ČEZ RunTour vás zase láká k pohybu 20. 7. v Olomouci a 14. 9. v Brně. Jak získat startovné zdarma, zjistíte v článku na intranetu.

  → Běhej lesy

   

  ČEZ Prima Cup 

  Chtěli byste se během léta dostat trochu do kondice? Výlet na horských kolech by mohl být tím pravým posílením vašeho sportovního ducha a skvělou motivací k pohybu. Vydejte se na jednu ze dvou etap závodu a prosvištěte stezkami ukrytými v lesích, nadýchejte se čerstvého horského vzduchu a dejte si do těla. ČEZ Prima Cup se jede 10. 8. v Karlových Varech a 28. 9. v Hradci Králové. Jak získat startovné zdarma, zjistíte v článku na intranetu.

  → ČEZ Prima Cup

   

  Olympijský festival 

  Jak jistě víte, zanedlouho v Paříži vypuknou XXXIII. olympijské hry. U této příležitosti se v areálu jezera Most v Ústeckém kraji pořádá Olympijský festival plný sportovních workshopů i soutěží, setkání se sportovci a dalšího bohatého programu. V kempu se navíc můžete ubytovat a užít si tak chvíle odpočinku u vody i sportovní program tak dlouho, jak jen budete chtít. Festival se koná od 26. 7. do 11. 8., děti do 6 let a senioři mají vstup zdarma.

  → Olympijský festival

• Svět energie

  Svět energie

  Opatření v rámci Green Dealu

  Jedním z klíčových témat před volbami do Evropského parlamentu se po celé Evropě stal osud Zelené dohody pro Evropu, tedy takzvaného Green Dealu. 

  Text: Tomáš Pirkl a Daniel Brix Foto: redakce

  Z nynějších debat, zvlášť v některých zemích včetně Česka, se zdá, že Green Deal, dříve vlajková loď Evropské komise, bude muset přinejmenším v některých aspektech ustoupit ze svých ambicí, nebo být dokonce přepsán. Ať už se s ním ale stane po volbách cokoli, jedna věc je jistá. Tlak na podporování a budování obnovitelných zdrojů (OZE) zůstane, nebo bude spíš posilovat.

  Akcelerační zóny

  Pokud chce EU opravdu dosáhnout svého cíle navýšit podíl OZE na spotřebě do roku 2030 na nejméně 42,5 %, s čímž počítá současný cíl, musí velmi zásadně zrychlit tempo jejich budování. Experti z různých stran se shodují, že jedním z nejpalčivějších problémů, proč se ambice zatím nedaří plnit, je otázka urychlení a zjednodušení povolovacích řízení a s tím související vznik tzv. akceleračních zón, v nichž by povolení měla být vydávána rychleji a snadněji. S jejich vznikem už evropská legislativa počítá, ale provázejí ho v řadě zemí silné porodní bolesti. 

  Komise právě i z tohoto důvodu přišla 13. května s balíčkem doporučení a vodítek, jak takové zóny připravovat nebo jak co nejefektivněji designovat aukce, které hrají pro rozšiřování OZE klíčovou roli. Kromě jiného tak bruselští úředníci dali dohromady konkrétní příklady opatření, která se v té či oné zemi podařila. 

  Příklady hodné následování

  Jako příklad je možné uvést úpravy legislativních pravidel pro budování solárních parků kolem dálnic, k nimž přistoupili v Německu či ve Francii. Zmiňuje i příklad Nizozemska, které upravilo zákony tak, že nyní proti dřívějšku ztěžují možnost odvolání proti vydání povolení na stavbu onshore větrných projektů nad 100 MW či solárních fotovoltaických projektů nad 50 MW. Rakousko zase v nedávno změněné národní legislativě týkající se posuzování vlivu na životní prostředí upřesnilo, že v případě, kdy stížnosti nebudou dostatečně podložené, do budoucna už nebudou mít odkladný účinek. 

  Návrh zákona pro urychlení výstavby

  Tyto podklady společně se samotnou směrnicí RED III (ta je součástí většího balíčku legislativních návrhů a nelegislativních dokumentů reagujících v energetické oblasti na válku na Ukrajině, souhrnně nazývaného RePower EU) vytvářejí legislativní rámec a potenciální inspiraci pro přípravu nové české zákonné úpravy, která má ambici přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. Návrh zákona o urychlení výstavby OZE aktuálně vzniká za spolupráce resortů průmyslu, životního prostředí a místního rozvoje. 

  V souladu s principy směrnice RED III by měl nový zákon primárně definovat tzv. nezbytné oblasti, které se vymezí prostřednictvím specifických oblastí v rámci aktualizace politiky územního rozvoje. Nezbytné oblasti jsou takové, které mají potenciál pro výrobu z OZE v rozsahu významném pro naplnění vnitrostátních příspěvků k cíli EU v oblasti OZE. Jsou tak limitovány obecnějšími kritérii, jako je nepřítomnost zvláště chráněných území, dostupnost napojení na technickou infrastrukturu, využitelná rychlost větru apod. Teprve v rámci nezbytných oblastí dojde k vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE, tedy tzv. akceleračních zón. Primárně budou akcelerační zóny vymezovány pro větrné a fotovoltaické elektrárny, možnosti využití pro další OZE budou státní správou prověřovány.

  K jejich vymezení dojde prostřednictvím nástrojů územního plánování tak, aby akcelerační zóny překrývaly území, ve kterém se předpokládají minimální dopady na životní prostředí. K ověření těchto aspektů bude zpracováno strategické hodnocení vlivu na životní prostředí (SEA), avšak v podrobnosti větší, než na kterou jsme v územním plánování zvyklí. Povolování konkrétních záměrů v takto vymezených akceleračních zónách by pak mělo být jednodušší a méně administrativně náročné právě proto, že potenciální environmentální rizika by byla identifikována provedenou SEA a na jejím základě stanovenými podmínkami k minimalizaci či eliminaci vlivů. V následujících měsících bude nová zákonná úprava procházet legislativním procesem tak, aby byla účinná k 1. 1. 2025. 

  Nedostatek technologií vyráběných v Evropě

  V květnovém balíčku se Komise dotkla i dalšího palčivého problému, kterému nyní OZE v Evropě čelí, a totiž skutečnosti, že evropským producentům technologií se ve srovnání s jejich zahraniční konkurencí nedaří. V případě solárních panelů jsou mnozí z nich na hranici krachu. Současně neschopnost vyrábět dostatek technologií nezbytných pro rozvoj OZE v Evropě podkresluje fakt, že ačkoli se EU podařilo do významné míry zbavit závislosti na dovozech energií z Ruska, obdobná závislost nyní existuje na dovozech OZE technologií, zejména pak těch z Číny. 

  Tímto problémem se do jisté míry zabývá i nedávno schválený Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (NZIA), přičemž Komise v květnových doporučeních také upřesnila, jak by v aukcích měla být brána v potaz necenová kritéria. Právě to by měl být způsob, který by měl umožnit lépe ocenit projekty s vyšší přidanou hodnotou a současně pomoci rozvíjet průmysl vyrábějící klimaticky neutrální technologie v Evropě.

   

• Tipy redakce

  Tipy redakce

  Objevte kouzlo Stezky Českem

  Je jen na vás, jakou trasu si vyberete, kdy a kde se na Stezku Českem vydáte.

  Důležité informace najdete na webu stezkaceskem.cz, nechybí podrobná kilometráž jednotlivých úseků, mapy s vyznačením tras nebo tipy, jak začít. Tuto jedinečnou cestu pro vás ve spolupráci se Skupinou ČEZ připravil Klub českých turistů. Nezapomeňte si při svém letním putování stáhnout aplikaci EPP Pomáhej pohybem, s níž každý váš krok přispěje na dobrou věc.

  Na Stezku Českem se vydal i oblíbený herec Miroslav Vladyka. Jeho dobrodružství zaznamenala Česká televize a můžete jej sledovat online.

   

• Fotogalerie Téma

  V rámci naší strategie máme v plánu vybudovat do roku 2030 alespoň 300 MWe výkonu v akumulaci elektřiny. V současné době provozujeme bateriový zdroj v Tušimicích o výkonu 4 MW, připravujeme ale další v Mělníce a Tušimicích.
  

  Vítr se pomalu stává z pohledu obyvatel přípustný. I s ohledem na existující provozní podporu dává smysl nezpomalovat a development větrných elektráren akcelerovat.
  

  „Projekty větrné energetiky v Česku se zabýváme hodně dlouho, aktivnější jsme zhruba od roku 2021. Míříme do více větrných oblastí, jako jsou některé části Libereckého kraje, Kraje Vysočina a Moravskoslezského kraje,“ říká Kateřina Bičáková, generální ředitelka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.
  

  „Připravujeme projekt v lokalitě Mělník, kde bychom chtěli instalovat baterii o výkonu 6–8 MW a kapacitou 12 MWh, která bude spolupracovat s vybudovanou FVE na skládce paliva, výrobními bloky, poskytovat kompletní služby výkonové rovnováhy a velkoobchodní arbitráž,“ říká Petr Zlámal, ředitel útvaru řízení techniky OZE a KE.
  

  „V severních Čechách proto budujeme dispečink obnovitelných zdrojů. Půjde o řídící pracoviště s nepřetržitým dohledem. Řídit se odtud budou nejen fotovoltaické a větrné elektrárny, ale i akumulace energie do baterií a případně i výroba zeleného vodíku,“ vysvětluje Petr Zelenka, ředitel organizační jednotky OZE.

• Fotogalerie S éčkem v srdci

  Dětský hasičský oddíl v Nové Vsi 
  

  Děti se v oddíle mimo jiné seznamují s hasičskou technikou.
  

  Skaut Poděbrady 

  Díky svému střediskovému vedoucímu Radomíru Šolcovi, který je zároveň naším kolegou z ČEZ Distribuce, získali příspěvek ze Zaměstnaneckých grantů také poděbradští skauti. Padesát tisíc korun od Nadace ČEZ využili na nákup nových venkovních her a paddleboardů pro děti. 

  Stop sečení srnčat 

  Jan Řehoř z Jaderné elektrárny Temelín doporučil do Zaměstnaneckých grantů spolek Stop sečení srnčat, kde on a další dobrovolníci pomáhají s ochranou zvířat během senoseče ve spolupráci se zemědělci a myslivci. Příspěvek 50 tisíc korun využili na pořízení dalšího dronu s termovizí, který používají při preventivních záchranných akcích. Pomáhají tak zamezit masakrům na mláďatech volně žijící zvěře, kontaminaci píce a podporují zemědělce a myslivce při plnění zákonem dané povinnosti ochrany zvěře před sečením.

  Podpora malých volejbalistů 

  Volejbalový spolek Ostrava získal od Nadace ČEZ příspěvek 50 tisíc korun na sportovní oblečení. Do Zaměstnaneckých grantů doporučil spolek náš kolega Jan Janák z ČEZ Obnovitelné zdroje, jehož čtrnáctiletý syn hraje v jednom z oddílů. Honza pomáhá spolku řešit problémy s nedostatkem trenérů a asistuje na trénincích. Obsluhuje volejbalové dělo, pomáhá nahazovat míče při herních situacích nebo s dopravou.

  Bezpečně na vodu 

  Veslařský klub Paprsek se už 19 let věnuje veslování zdravotně postižených sportovců v Ústí nad Labem. Do Zaměstnaneckých grantů ho doporučila Jitka Bartoňová z ČEZ Distribuce, která se se synem aktivně účastní většiny akcí pořádaných klubem. Částku 50 tisíc korun získal klub na projekt „Bezpečně na vodu“. V rámci něho pořídil bezpečný a prostorný přistávací můstek, díky kterému se mohou hendikepovaní sportovci pohodlně a bez rizika nalodit či vylodit.

• Fotogalerie

  Z celého soustrojí o výšce více než 20 metrů vystupuje na povrch podlahy haly strojovny pouze vrchní kryt generátoru. Pod ním je umístěn mj. budič, který je zdrojem primární energie pro výrobu elektrické energie ve statoru generátoru.

  Rotor generátoru před jeho usazením do šachty turbosoustrojí TG2

  Zelenou energii vyrábí vodní elektrárna Slapy už 65 let.

• Fotogalerie Pod pokličkou

  Dobíjecí wallboxy na Duhové jsou určené výhradně pro služební vozidla.
  

  
  

  
  

• Fotogalerie Foto

  
  

  
  

  
  

• Fotogalerie Jaderné maturity

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

  
  

• 1125666.svg
• 1125675.svg
• 1125680.svg
• 1125697.svg
• 1125700.svg
• 1125712.jpg
• 1125713.jpg
• 1125714.jpg
• 1125715.jpg
• 1125716.jpg
• 1125717.jpg
• 1125718.jpg
• 1125719.jpg
• 1125720.jpg
• 1125721.jpg
• 1125722.jpg
• 1127942.png
• 1127946.jpg
• 1127947.jpg
• 1127951.jpg
• 1127952.png
• 1127956.jpg
• 1127959.jpg
• 1127962.png
• 1127965.jpg
• 1128797.jpg
• 1128798.jpg
• 1128800.jpg
• 1128801.jpg
• 1128804.jpg
• 1128808.jpg
• 1128842.jpg
• 1128843.jpg
• 1128844.jpg
• 1128845.jpg
• 1128846.jpg
• 1128848.jpg
• 1128852.jpg
• 1128853.png
• 1128854.jpg
• 1128863.jpg
• 1128864.jpg
• 1128865.jpg
• 1128879.jpg
• 1128916.jpg
• 1128920.jpg
• 1128921.jpg
• 1128923.jpg
• 1128928.jpg
• 1128929.jpg
• 1128938.jpg
• 1128942.jpg
• 1128945.jpg
• 1128949.jpg
• 1128950.jpg
• 1128952.jpg
• 1128953.png
• 1128954.png
• 1128955.jpg
• 1128956.png
• 1128957.jpg
• 1128958.jpg
• 1128959.jpg
• 1128960.jpg
• 1128961.jpg
• 1128962.jpg
• 1128963.jpg
• 1128964.jpg
• 1128965.png
• 1128966.jpg
• 1128970.jpg
• 1128971.jpg
• 1128972.jpg
• 1128973.jpg
• 1128974.jpg
• 1128975.jpg